Vláda dokončuje Národní investiční plán, který by měl zahrnout přes 17 tisíc projektů. Ty do něj zařadila jednotlivá ministerstva. Podle současných úvah dosáhnou investice do roku 2030 téměř 3,5 bilionu korun. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) však považuje splnění všech projektů za nereálné.
Největší požadavky má, již tradičně, ministerstvo dopravy. Na dostavbu dálniční sítě chce 515 miliard korun, na obchvaty obcí v rámci silnic první třídy pak 300 miliard. Celkem navrhuje projekty za dva biliony korun.
Nyní je přitom rozestavěných 146 kilometrů silnic a dálnic, včetně 21 kilometrů modernizované D1. Například příští rok pak chce ministerstvo dopravy zahájit stavbu 116 kilometrů dálnic, z toho 50 kilometrů oprav na D1.
- Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun.
- Celkem počítá s více než 17 tisíci projekty za 3,45 bilionu korun.
- Zdroj: ČTK
Ostatní ministerstva dohromady poptávají 1,5 bilionu korun. Ministerstvo vnitra počítá s desítkami miliard korun. Například nový areál pro Kriminalistický úřad v Praze-Zbraslavi by si vyžádal 3,5 miliardy korun, uvedl ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. V plánech je také nová hasičská stanice v Praze-Holešovicích za 350 milionů korun. Další investicí je pak i nákup dvou velkokapacitních vrtulníků pro policii.
Porodnice či třeba vodovody
Ministerstvo zdravotnictví pak počítá pro Brno s největší gynekologicko-porodnickou klinikou v Česku. „Šest tisíc porodů ročně, specializované pracoviště za dvě miliardy korun, zahájení v příštím roce,“ vypočítává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).
Ministerstvo zemědělství navrhlo 26 projektů za 48,6 miliardy korun. Například na výstavbu vodovodů má jít 29 miliard korun. „Podpora je cílena zejména do oblasti vodního hospodářství, dále do oblasti informačních technologií a podpory center odborné přípravy,“ řekl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Jedním z největších projektů je podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací, zvláště pro vybavení menších obcí. „Dále bude podporovat opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, kdy jde o podporu propojování a rozšiřování vodárenských soustav, včetně akumulace pitné vody pro zásobení obyvatelstva,“ dodal Bílý.
Ministerstvo školství navrhlo do Národního investičního plánu projekty za desítky miliard korun. Mohly by jít například na investice základních či vysokých škol nebo na opravy sportovišť, uvedl úřad.
„Jedná se zejména o projekty veřejných vysokých škol, projekty rozvoje kapacit základního vzdělávání nebo projekty rozvoje sportovní a volnočasové infrastruktury,“ sdělilo ministerstvo.
Kde na to vzít?
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mají jen ministerstva v první fázi národního investičního plánu realizovat projekty za 1,25 bilionu korun. Jenže například investice pro příští rok jsou naplánované pouze ve výši 125 miliard. Aby se plán za čtyři roky podařilo splnit, musely by vzrůst na 300 miliard ročně.
„Nepůjde tam tato částka. Na to rozpočet nebude mít. Berte to tak, že se vyberou nejakutnější věci a vlády, co přijdou po nás, budou pokračovat,“ uvedla k výpočtům ministryně financí Alena Schillerová.
„Budeme muset znovu otevřít diskusi o tom, jak je státní rozpočet postaven. A nejen se dívat na výdajovou stránku, ale také se podívat na stránku příjmovou,“ podotkl vicepremiér Hamáček. Premiér vidí šanci ještě jinde. „Kontinuálně hledáme peníze a prostor je v evropských penězích,“ tvrdí Babiš.
Kromě ministerstev pak mají své požadavky kraje, statutární města a obce. Pro období do roku 2030 celkem požadují téměř bilion korun. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO), jejíž úřad má investice řídit, uvedla, že na výzvy vlády odpovědělo svými projekty 35 procent obcí. U statutárních měst to byla většina, u ministerstev všechny.
Do konce roku má vzniknout Rada vlády pro veřejné investování, která bude plnění plánů koordinovat.
Potřeby mají i obce a kraje
Opozice je k plánům vlády skeptická. „Mám obavu, zda v tom svém plánu počítali s ekonomickými výkyvy a s tím, že ne vždy je ekonomika na vzestupu,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Jiný úhel pohledu nabídl místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS): „Spíše než to, že bude dělat investiční plány a marketingové aktivity, tak by se vláda měla zaměřit na velmi složité stavební řízení.“
Další místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) považuje vše za kontinuální kampaň premiéra, „kdy se Andrej Babiš chlubí v krajích tím, co udělá, ale skutek utek’“.
