Praha - Česká ekonomika v loňském roce meziročně vzrostla o 2,2 procenta. To je o 0,1 procentního bodu méně, než předpokládal předběžný odhad. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu. Ve čtvrtém čtvrtletí hrubý domácí produkt proti stejnému čtvrtletí roku 2009 rostl o 2,6 procenta. Na velikost jednotlivých složek poptávky po výrobcích a službách podle ČSÚ působila v průběhu loňského roku řada zčásti neopakovatelných vlivů.
Růst tuzemské ekonomiky byl loni podle analytičky ČSÚ Drahomíry Dubské
rychlejší než v Evropské unii. "Rychlejší rovněž bylo tempo exportu a nižší
byla nezaměstnanost," uvedla na dnešní tiskové konferenci. Zároveň ale
upozornila na to, že zvolnění ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí bylo
ovlivněno poklesem spotřeby domácností i vlády a opětovným snížením
Jan Heller z ČSÚ
„Ekonomika postupně roste. Jsou to zatím relativně rozpačité růsty, nicméně roste.“
V úhrnu za rok 2010 byl podle statistiků výrazně odlišný vývoj obou základních složek tvorby HDP. Zatímco hrubá přidaná hodnota vzrostla o 3,1 procenta, daně z produktů poklesly o 4,8 procenta. „Růst ekonomiky zajistila zejména odvětví zpracovatelského průmyslu. Postupné obnovování zahraniční konjunktury a s tím související poptávky poskytlo prostor exportně orientovaným odvětvím a ta jej dokázala využít,“ uvedl ČSÚ.
„Česká ekonomika se zotavila z recese,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. V letošním roce očekává zpomalení ekonomiky pod dvě procenta. „Vedle pomalejšího růstu zahraniční poptávky se obáváme dopadu rozpočtových úspor do rozpočtů domácností a následně do jejich spotřeby,“ uvedla. „Letos česká ekonomika bude růst nižším tempem, než rostla v roce 2010. Pokud se podíváme k dvouprocentnímu růstu, budeme to považovat za úspěch,“ souhlasí analytik Citfin Tomáš Volf.
Snížení HDP postihlo stavebnictví a zemědělství
Naopak snížení tvorby hrubé přidané hodnoty postihlo v důsledku poklesu objemu zakázek stavebnictví a ve druhé polovině roku i zemědělství. Vývoj HDP byl negativně poznamenán také redukcí rozpočtových výdajů organizací sektoru vládních institucí, která se výrazněji promítla do jejich hospodaření ve druhém pololetí.
Výdaje domácností, vládních a neziskových institucí na konečnou spotřebu se v ročním úhrnu zvýšily jen o nepatrných 0,4 procenta, přičemž ve druhé polovině roku již postupně klesaly.
