ČSSD: Nový koaliční návrh reformy je horší než ten předchozí

Praha – I přes nové nastavení úprav v dani z přidané hodnoty, které dnes koalice představila, jsme rozhodnuti důchodovou reformu po vyhraných volbách zrušit, vzkazují sociální demokraté koalici i občanům. Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka je nový návrh, který počítá se sjednocením DPH na 17,5 procenta, ještě horší než ten předchozí. Nepřipouští totiž žádné výjimky z jednotné sazby, jež by ulevily především sociálně slabým, v jejichž spotřebním koši základní potraviny dominují. Náhlý obrat v postoji koalice se nezamlouvá ani některým ekonomům.

I když koalice slibovala, že Pandořinu skříňku změn v důchodové reformě otvírat nebude, dnes to přesto udělala. Pod tlakem Věcí veřejných se rozhodla nižší sazbu daně z přidané hodnoty od příštího roku zvýšit na 14 procent, o rok později pak chce obě sazby sjednotit na 17,5 procentech. Neshody mezi koaličními partnery se tím sice nejspíš podařilo zažehnat, vavříny si ale vládní strany ani tímto nevydobyly u opozice.

„Jestliže se vládní koalice sejde a na jednom sezení se dozvíme úplně jiná čísla, tak to vypadá, že se tady údaje kolem DPH přehazují jako brambory,“ prohlásil Zaorálek. Jediné, co je na novém návrhu podle něj pozitivní, je to, že se DPH nebude sjednocovat už letos. „Je to mnohem horší než původní návrh, protože už nejsou žádné výjimky na potraviny, léky a tak dále,“ dodal. Z reformy se v pojetí koalice podle Zaorálka vytratil i její cíl – zajistit udržitelné penze pro co největší počet lidí.

ČSSD se rovněž obává, že by se mohlo zdražovat víc než v případě zpuštění původní varianty koaličního návrhu. „Tam hrozí riziko, ne že to prodejci vstřebají do marže, ale naopak že si ještě přisadí,“ uvedl stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek. Inflace podle něj zrychlí zhruba o dvě procenta.

Sociální demokracie požaduje, aby se o reformě v Parlamentu hlasovalo ústavní většinou, ve sněmovně by tedy musel návrh získat 120 hlasů. Koalice přitom má jen 118 poslanců. Pokud se koaliční partneři s opozicí neshodnou, je ČSSD i nadále rozhodnuta po svém vítězství ve volbách reformu zrušit a vrátit prostředky, které si lidé naspoří na individuálních účtech do státního pilíře. Fakticky by se tak jednalo o znárodnění soukromých fondů.

Ústavní většinu pro reformu chce i Drábek

Pro to, aby se důchodová většina schvalovala ústavní většinou je i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Do systému by to podle něj přineslo stabilitu. „Já si myslím, že by bylo velmi vhodné, aby důchodová reforma, respektive její základní prvky byly zakotveny vyšší právní silou, než je jenom sílá běžného zákona, právě proto, aby byla vyšší záruka, že je to dlouhodobé řešení,“ zdůraznil v dnešních Událostech, komentářích.

Místo jedné DPH daňová progrese a vyšší daň pro firmy

Že by se koalice s opozicí nakonec domluvila, se přitom zdá jen málo pravděpodobné, i když obě strany ještě hodlají zasednout k jednacímu stolu. Představy sociálních demokratů o „správné“ penzijní reformě zůstávají zcela neměnné. „My jsme přesvědčeni, že je třeba změnit parametry toho systému. Zároveň navrhujeme určité daňové změny – zavedení progresivní daně, zvýšení daně z příjmů právnických osob, prostě úpravy, které dlouhodobě hlásáme,“ podtrhl Zaorálek.

Ekonomové: Koalice si zadělává na problémy

Marek Romancov, partner pro daně Deloitte

„Je to velké plus pro banky, pro pojišťovny, protože těm se změní vstupy. Je to velké plus pro veřejný sektor, nemocnice, školy a podobně. A je to velké plus pro jednotlivce, třeba i pro exprimátora Béma, protože se zlevní tunel Blanka a zlevní se luxusní hodinky. Ale stejně tak se dají najít i důvody, proč to není dobré.“

Dnešní koaliční rozhodnutí kritizuje nejen opozice, ale i někteří ekonomové. Podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové koalice nekonzistentností svého postoje zadělává na problémy celé ekonomice. „Tímto problémem je chaos a nestabilita. Neustálé změny daní vnášejí do ekonomiky extrémní nestabilitu. Není možno vytvářet očekávání. V podstatě není možné dělat dlouhodobé plány, když se daně mění každou chvíli,“ upozornila.

Koalice krom toho dnešním rozhodnutí dala jasně najevo, k čemu má vyšší sazba DPH sloužit. Krytí nákladů důchodové reformy to prý rozhodně není. „K náhlé změně DPH možná vedl tlak veřejnosti, možná tlak prezidenta, možná předešlá nejednotnost koaličních stran, možná vše dohromady, ale rozhodně ne podrobná a důkladná analýza. DPH se tedy zvyšuje nikoliv kvůli penzijní reformě, jak vláda tvrdila, ale kvůli dírám ve státním rozpočtu,“ zdůraznila Šichtařová.

Neradujte se, ceny klesat nebudou

Studenou sprchu ekonomové mají i pro ty, kdo se těší, že díky snížení vyšší sazby daně některé zboží a služby zlevní. Obchodníci totiž podle nich nejspíš zboží nezlevní a budou si raději vylepšovat své příjmy. Snížení vyšší DPH tak lidé na svých peněženkách zřejmě nepoznají. „Cena nemusí klesnout v případě zboží, které je relativně necitlivé třeba na ceny za opravy spotřebičů,“ upozornil analytik David Marek.

Jednu sazbu daně z přidané hodnoty má nyní v Evropské unii pouze Dánsko. Podle regulí společenství přitom mohou jeho členové mít jednu standardní sazbu, která však nesmí klesnout pod 15 procent, a maximálně dvě snížené sazby. Ty se musí držet nad 5 procenty. Pokud však unie členské zemi udělí výjimku, může být ve výjimečných případech sazba DPH na některé zboží či služby dokonce nulová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...