ČSA se propouštění vyhnout nemůžou, připouštějí piloti

Praha – Plán na restrukturalizaci Českých aerolinií v podobě, v níž ho připravilo vedení společnosti, je oprávněný. Uznala to organizace pilotů CZALPA poté, co si nechala vypracovat vlastní analýzu k situaci ve ztrátových aerolinkách. Piloti dokonce připustili i odchod lidí z vlastních řad, k jakékoliv redukci však podle nich může dojít jen po důkladném zvážení a vzájemné konzultaci.

„Nám se ty kroky samozřejmě nelíbí, ale když povedou k záchraně společnosti, jsme ochotni je za určitých podmínek připustit,“ řekl prezident CZALPA Filip Gaspar. Hlubokou ztrátu, která loni činila téměř čtyři miliardy korun, piloti připisují bývalému vedení prezidenta Radomíra Lašáka. „Kdyby změny přišly před rokem, mohly být menší. To nás nejvíc štve,“ dodal pilot.

Piloti budou postupně odcházet

České aerolinie dnes zaměstnávají 460 pilotů; restrukturalizace, která počítá s výrazným zmenšením flotily, přitom může ovlivnit kariéru desítek z nich. Zhruba 40 pilotů možná opustí firmu už letos na podzim, stejný počet zřejmě odejde v následujících dvou letech.

Michal Mejstřík, předseda dozorčí rady ČSA:

„Nezávislé studie potvrzují, že je díky restrukturalizaci značná šance vrátit se na cestu nikoliv vysoce výnosného byznysu, ale na cestu, kde se budou poskytovat smysluplné služby moderním způsobem.“

Vedení podle CZALPA přislíbilo pilotům pomoc při hledání nového uplatnění v zahraničí. „Snahou ale je, aby piloti zůstali zaměstnanci ČSA a byly ze strany firmy dočasně pronajati do zahraničí. Pak by se využilo přirozené fluktuace a celkový počet propuštěných by se mohl razantně snížit,“ uvedl Gaspar.

Piloti dnes varovali před možnými zásahy politiků do vedení společnosti. Podle nich do ztráty firmu přivedli „nekompetentní politicky dosazení manažeři“; před současným šéfem Miroslavem Dvořákem společnost vedli jako prezidenti Radomír Lašák a Jaroslav Tvrdík. Tvrdík zakončil své působení půlmiliardovou ztrátou za rok 2005, za Lašákův poslední rok 2009 skončila firma 3,7 miliardy v minusu.

Dvořákův záchranný plán počítá spolu s redukcí flotily i s omezením počtu linek jen na nejvýnosnější spoje, vyčleněním některých činností, například charterů nebo údržby, do dceřiných firem nebo sjednocením flotily na značce Airbus. Co se týče linek, hovoří se o opuštění více než deseti destinací, žhavým kandidátem na zrušení jsou podle informací některých médií třeba lety do Londýna. Žádané kapacity, takzvané sloty, na letišti Heathrow by pak firma mohla prodat a vylepšit si tak hospodaření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...