Česká národní banka znovu zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Je to nejprudší růst sazeb od roku 1997. Podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka je banka kvůli inflaci připravena sazby dál zvyšovat. V novém odhadu průměrné inflace uvádí ČNB pro letošek 3,7 procenta a příští rok 5,6 procenta. Pokles ke dvěma procentům čeká až v roce 2023. Banka zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky. Domnívá se nyní, že letos poroste HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta.
ČNB razantně zvýšila základní úrokovou sazbu na 2,75 procenta. Mohla by v tom pokračovat
Brífink ČNB ke zvýšení úrokové sazby (zdroj: ČT24)
Základní úrokovou sazbu zvýšila bankovní rada na jednání, kterého se zúčastnilo všech sedm jejích členů. „Bankovní rada ČNB zvýšila dvoutýdenní reposazbu o 125 bazických bodů na 2,75 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 procenta a lombardní sazby na 3,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny,“ shrnul všechny změny guvernér centrální banky Jiří Rusnok.
Dodal, že členové rady, kteří nechtěli sazby zvyšovat, se domnívají, že „inflace je vyvolaná zejména nákladovými tlaky a domnívají se, že měnová politika nemá nástroje, jak tomu zabránit“.
Růst sazby je nejen nejvyšší od roku 1997, ale také vyšší, než analytici čekali. „Je to velké překvapení, konsenzus byl mezi 0,5 a 0,75. 1,25 je něco, co trh nečekal,“ řekl ekonom Martin Janíčko ze spolenosti MND a z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.
Podle místopředsedy představenstva Hypoteční banky Vlastimila Nigrina se zvýšením mezi 0,5 a 0,75 procentního bodu počítaly i modely, které banky měly. „Teď se musí přepočítat,“ poznamenal. Bězné sazby na hypotékách v důsledku budou podle něj „jistojistě začínat čtyřkou, protože tohle je opravdu silný impuls“.
Podle guvernéra Rusnoka se sazby zvýší kvůli inflaci. „Nárůst je reakcí na aktuálně mimořádně silné inflační tlaky ze zahraniční i domácí ekonomiky. Zvýšení sazeb omezí průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším období a zabezpečí ve středním a delším období návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB na horizontu měnové politiky,“ řekl.
UDÁLOSTI: Překvapivý krok centrálních bankéřů (zdroj: ČT24)
Sazby by mohly růst dál, předpokládá Rusnok
Nejprve ale banka očekává, že inflace ještě zrychlí. Předpokládá, že letos bude v průměru na 3,7 procenta a příští rok na 5,6 procenta, přičemž na počátku roku by mohla být bezmála sedmiprocentní. V roce 2023 by se měla dostat na 2,1 procenta. Centrální banka je připravena na další růst cen reagovat opětovným zvyšováním sazeb. „Budeme o zvyšování sazeb jednat na dalších zasedáních, která budou následovat. To si myslím, že je nesporné. S jakou razancí přijdou další zvýšení, je teď těžké odhadnout,“ upřesnil guvernér.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Do srpna 2017 byla základní sazba nulová. Potom začala stoupat až na 2,25 procenta počátkem minulého roku. Loni na jaře, v době prvního covidového lockdownu, ji ČNB postupně snížila až na 0,25 procenta. Letos ji ale od června začala znovu zvyšovat, a jestliže již zářijové zvýšení bylo relativně nejvyšší od roku 1997, nynější je ještě výraznější a zároveň se úroková sazba dostala o půl procentního bodu nad úroveň z počátku loňského roku.
Vývoj základní úrokové sazby ČNB (v %)
Janíčko připustil, že nynější inflace, na niž banka reaguje, „je něco, na co jsme nebyli zvyklí“ a že může být silná i v příštím roce. I tak si však myslí, že do intervalu mezi dvěma a třemi procenty se podaří inflaci srazit až zhruba za rok.
Na krok národní banky již reagovala koruna. Bezprostředně po rozhodnutí o zvýšení sazeb posílila z 25,50 na 25,40 korun za euro.
Vývoj kurzu koruny vůči euru 4. listopadu 2021
Kritika a otázky politiků
Ostře se proti novému zvýšení sazeb ohradil premiér Andrej Babiš (ANO). Radu ČNB obvinil, že nepomáhá ekonomice a pouze nechává vydělat bankám. „ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu,“ uvedl Babiš.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) očekává dopady růstu sazeb na investiční a podnikatelskou aktivitu i na poptávku. „Je to krok, který určitě nepřispěje k růstu naší ekonomiky, což zvlášť v době křehkého oživení není dobrou zprávou,“ míní.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček je vůči bankéřům mírnější, ale i on se nad jejich rozhodnutím pozastavil. „ČNB musí zasahovat proti inflaci. Musela zasáhnout už při předchozím zvyšování sazeb. Pro mě je otázkou, jestli zvýšení má být tak razantní, jestli nemá být více rozložené v čase,“ řekl.
Místopředseda hnutí STAN Věslav Michalik řekl, že ho vyjádření Babiše a Schillerové na adresu ČNB nepřekvapilo. „Pan Babiš je velkoprůmyslníkem, který má velmi zadlužený koncern, a prudké zvýšení úrokových sazeb znamená velký výdaj pro korporáty v jejich obsluze dluhu. U paní Schillerové je to obdobné, stát nadělal poměrně velký objem dluhů, teď je bude muset platit ve vysokých úrokových sazbách,“ řekl s tím, že pro Česko to při zhruba tříprocentní úrovni sazeb znamená zhruba sto miliard korun při bilionu, na který zadlužení státu podle něj vyroste.
„Kdo ale naopak může tento krok vítat je běžný občan, kterému inflace podle ČNB v příštím roce dosáhne pěti procent, 'užírá' z jeho úspor, tak občan se možná po mnoha letech zase dočká termínovaných vkladů v bankách a jiného úročení uložených prostředků, než je něco, co je blízké nule,“ uvedl Michalik v Událostech, komentářích.
Poslanec Patrik Nacher (za ANO) reakci Michalika nerozumí. „Rozuměl bych tomu v momentě, kdy by premiér a ministryně financí vystoupili s nějakým ostrým prohlášením před rozhodováním ČNB. Toto byla reakce po tom rozhodnutí, to znamená, že tam o nějakém útoku na nezávislost (ČNB) nedá mluvit,“ upozornil.
Ekonomika poroste pomaleji. ČNB snížila odhad pro letošek i příští rok
Rada České národní banky kromě změn sazeb a zvýšení odhadu inflace zároveň snížila odhad hospodářského růstu. Letos čeká, že místo původně předpokládaných 3,5 procenta vzroste hrubý domácí produkt o 1,9 procenta. Příští rok čeká růst o 3,5 procenta, v srpnové prognóze to bylo 4,1 procenta. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.
Růst ekonomiky podle guvernéra podpoří robustní spotřeba domácností a investiční aktivita firem i vlády. Zároveň ale až do roku 2022 bude růst tlumen přetrvávajícími problémy v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. „Na předpandemickou úroveň se domácí ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022,“ uvedl Rusnok.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem 25,60 koruny za euro. Příští rok pak počítá nově s průměrným kurzem 24,20 koruny za euro a v roce 2023 s 23,90 koruny za euro. V srpnu odhadovala pro příští rok kurz 24,50 koruny za euro a pro rok 2023 pak 24,20 koruny za euro. „Koruna nejprve znatelně zpevní v reakci na strmý růst sazeb. V průběhu příštího roku tempo jejího posilování zvolní,“ uvedl Rusnok.