Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dřív než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. Při návštěvě Olomouckého kraje to v pondělí řekl prezident Miloš Zeman, jenž v závěru minulého týdne jednal s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem.
Ukončení intervencí bude mít podle Zemana dlouhodobě daleko pozitivnější dopad na ekonomický růst Česka, než mělo znehodnocení české koruny.
Prezident při debatě s krajskými zastupiteli připomněl, že je „zásadním odpůrcem“ devizových intervencí ČNB, které přirovnal k anabolikům podávaným sportovci. „Zpočátku mu narostou svaly, ale pak už se dlouhodobě stane něco horšího,“ podotkl Zeman.
Měnový kurz je podle Zemana cena měny, která se má určovat na základě nabídky a poptávky jako tržní cena. „Jakýkoliv umělý zásah do měnového kurzu jen deformuje tržní prostředí,“ míní Zeman.
Exportéři podle Zemana neradi slyší, že intervence proti posilování koruny vychovávají k lenosti. „Vychovávají k tomu, že je menší tlak na inovace, menší tlak na zvyšování produktivity práce, protože spočíváte na kurzovém polštáři, který je nafouknutý. Až na to, že vás zahraniční konkurence začne postupně předbíhat, a v tom případě vám podhodnocená měna vůbec nepomůže,“ řekl prezident.
Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda míní, že prezidentův komentář narušuje snahu představitelů bankovní rady přesvědčit investory o tom, že k ukončení intervenčního režimu dojde až ve druhém pololetí roku. Kovanda poznamenal, že Zemanova slova mohou ovlivnit uvažování a chování investorů.
Zeman během výkonu své prezidentské funkce jmenoval v létě 2013 přechodnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Loni pak prezident jmenoval stávajícího člena bankovní rady ČNB Rusnoka guvernérem České národní banky.
Bankovní rada na počátku února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu letošního roku. Objem intervencí počátkem roku zesílil, v lednu byl nejvyšší od zahájení intervencí v listopadu 2013. Za růstem je podle ekonomů rostoucí inflace a očekávání investorů, že ČNB ukončí kurzový závazek (tedy držet českou měnu poblíž kurzu 27 korun za euro) v blízké době.
Devizové intervence centrální banka zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od počátku v listopadu 2013 do konce letošního ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. V letošním lednu za nákup eur utratila zhruba 391 miliard korun.
Viceguvernér Hampl je pro pozdější termín
V rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny řekl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, že je pro ukončení intervencí proti posilování koruny později než v polovině letošního roku. Takový postup by byl podle něj bezpečnější.
„Je pravděpodobné, že to nastane kolem poloviny roku,“ řekl HN. „Kdybyste se ptal jen na můj osobní názor, na rozdíl od řady tržních hráčů si umím představit, že exit může nastat i o chvilku později,“ podotkl.
„Závazek by se dal opustit o něco později bez dopadu na cenovou stabilitu a hladký průběh exitu,“ doplnil pro HN Hampl. O ukončení intervencí bude rozhodovat bankovní rada ČNB, Hampl je jedním z jejích sedmi členů.
Analytik Seidler tipuje duben
Hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler považuje vyjádření Hampla za docela pochopitelné.
„Nic jiného jsme vlastně od člena bankovní rady nemohli očekávat, protože je docela běžné, že ČNB musí říkat něco, aby ten trh trochu ovlivnila. V tomto ohledu je to typ verbální intervence, aby trh přesvědčila, že konec kurzového závazku (tedy držet kurz poblíž úrovně 27 korun za euro, pozn. red.) se už neblíží, a aby tak trh přestal spekulovat,“ řekl ekonom.
Podle Seidlera se ale „exit“ blíží a přijde v průběhu dubna na nějakém mimořádném jednání bankovní rady ČNB. Inflace už je nad cílem centrální banky i nad její inflační prognózou, takže není důvod kurzový závazek dále udržovat, domnívá se ekonom. Podle něho již kurzový závazek přesluhuje.
Podniky si už jistí kurz nebo půjčují v eurech
Firmy se na konec intervencí už připravují. Zajišťují si například u banky kurz, aby na případném posílení koruny tolik netratily. „Intervence, to je věštění z koule, takže to je tak jediné, co jsme mohli udělat, abychom měli alespoň nějakou jistotu,“ uvedl ředitel firmy Beznoska Petr Milata.
Tímto způsobem se připravují čtyři pětiny exportérů. Na březen to podle Asociace exportérů nechala jen každá desátá firma. Ti, kteří přicházejí na poslední chvíli, získají od bank méně výhodný kurz. „Aktuálně vychází o 30 haléřů níže, než je běžný spotový kurz,“ uvedl stratég Erste Corporate Banking Miroslav Plojhar.
„Naši klienti se nejčastěji fixují tam, kde vnímají nejvyšší rizika posílení, což je nyní rok 2018,“ uvedl Josef Jeřicha z ČSOB.
Kdo se nezajistil, bude při silnější koruně tratit. Kdyby například kurz posílil o korunu, na každém euru ji tak exportér prodělá. Při zisku dvou set tisíc eur by tak přišel až o 200 tisíc korun.
České firmy si vedle toho také čím dál častěji půjčují peníze v eurech. „Firma, která si dnes půjčí v eurech, je okamžitě prodá za aktuální kurz 27, tak v případě posílení koruny o pět až deset procent bude mít nerealizovaný kurzovní zisk ve výši 5 až 10 procent,“ přiblížil ředitel kapitálových trhů Raiffeisenbank Pavel Křivonožka.
