ČNB bude určovat parametry hypoték, schválila vláda

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Novelu zákona o ČNB schválila vláda. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, mimo jiné nadměrné zadlužování domácností. Normu musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Nicméně těmito doporučeními se banky většinou řídí.

„Cílem novely je, aby ČNB mohla i do budoucna plnit svůj mandát udržování stability finančního sektoru,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Právní závaznost regulace hypoték je zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci. Pokud by na hypoteční trh ve větší míře vstoupili zahraniční či nebankovní poskytovatelé, vynucování pravidel stanovených doporučením by v jejich případě nebylo stejně účinné jako u domácích bank,“ doplnil guvernér.

Obdobné právně závazné limity úvěrových ukazatelů již platí v řadě jiných zemí EU, například na Slovensku či v Rakousku. Jejich zákonné ukotvení doporučil České republice mj. Mezinárodní měnový fond.

Návrh novely zákona již na počátku roku 2017 schválila vláda, tehdejší sněmovna jej ovšem nestihla před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny projednat. Návrh tak ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců při loňském projednávání vyjadřovala obavy, že navrhovaná regulace ztíží dostupnost hypoték, a tím i bydlení.

V současnosti ČNB ve svém doporučení bankám ukládá, aby většině lidí poskytovaly hypotéky do 80 procent hodnoty nemovitosti (ukazatel LTV) a mezi 80 a 90 procenty jen omezenému počtu žadatelů. Splátka hypotéky a dalších dluhů by od loňského 1. října neměla přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele (ukazatel DSTI) a celkové zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu (ukazatel DTI). Dle návrhu bude moci ČNB zákonem stanovit horní hranici u jednoho ukazatele, u kombinace dvou ukazatelů, anebo u všech tří ukazatelů.

V této souvislosti bylo do zákona nově zařazeno i opatření, na základě kterého by mohli mladí Češi do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup. „Mladí žadatelé o hypotéky jsou specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity často disponuje nízkými úsporami a relativně nižšími příjmy. To se může následně odrazit v plnění limitů úvěrových ukazatelů, což tímto návrhem zohledňujeme,“ doplňuje ministryně financí Alena Schillerová.

11 minut
Analytik společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák k novému posuzování hypoték
Zdroj: ČT24

Pokud tedy ČNB v budoucnu stanoví závazné limity úvěrových ukazatelů, pak budou horní hranice těchto ukazatelů pro žadatele ve věku do 36 let mírnější oproti těm, které by platily pro ostatní žadatele. V případě LTV vyšší o 10 procentních bodů, DSTI vyšší o 5 procentních bodů a DTI vyšší o jednoroční násobek čistých příjmů. Na pořízení vlastního bydlení by si tak mohli teoreticky půjčit až sto procent hodnoty nemovitosti, navíc by jim stačily k tomu i nižší příjmy. 

Nová pravidla se nebudou týkat již sjednaných hypoték

Nadále bude platit, že u každého žadatele musí banka řádně prověřit jeho úvěruschopnost. Banky tak budou v případě mladých žadatelů postupovat individuálně a posuzovat, jak velký úvěr budou z hlediska perspektivy svých příjmů schopni splácet.

Návrhem se zavádí také tolerovaná 5% objemová výjimka, která znamená, že na pět procent úvěrů se limity vůbec neuplatní. Tato výjimka umožní bankám individuálněji posuzovat žadatele a přihlédnout například k zajištění úvěru obytnou nemovitostí i v případech, kdy není jeden či více ukazatelů splněn. Ovšem i nadále platí povinnost i u těchto případů posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr. 

Nová pravidla se nebudou vztahovat na již sjednané hypotéky v případě, že nedojde k jejich dodatečnému navýšení.

Opoziční ODS rozhodnutí vlády kritizuje

Pokud jde o část novely, která se týká regulace ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, není v členské základně České bankovní asociace jednotný názor na její potřebnost. Může to souviset s tím, že dosavadní doporučení ČNB fungují, na což se z jedné strany lze dívat tak, že zákonná úprava není zapotřebí, na druhé straně tu může být názor, že zákonná úprava právě proto nebude 'bolet', řekl poradce bankovní asociace Vladimír Staňura.

Z pohledu regulace trhu se nic zásadního nestane. ČNB již dnes fakticky nastavuje ukazatele a banky je celkem poslušně drží v mezích určených regulátorem, doplnil Daniel Horňák ze společnosti ChytryHonza.cz.

Opoziční ODS rozhodnutí vlády kritizovala. Česko podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka nepotřebuje ani dramatickou regulaci hypotečního trhu, kterou ČNB již provádí nyní. „Riziko v regulaci hypoték vidím především v tom, že ČNB může omezit prostor střední třídě pořídit si vlastní nemovitost prostřednictvím hypotečního úvěru a přinutí ji žít pouze v nájemním bydlení,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 10 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 12 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 14 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánovčera v 20:26

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
včera v 17:29

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 14:17

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...