Čistá ropa z Ruska by se mohla dostat do rafinerie v Česku ve dnech 20. až 22. května, uvedl v pořadu Interview ČT24 předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Bude to zhruba měsíc poté, co se objevily první zprávy, že surovina, která se dostává ropovodem Družba do Česka a dalších zemí, je kontaminována nadměrnou hladinou organického chloridu. To vedlo k následnému zastavení přísunu ropy z tohoto směru. Rafinerie Unipetrolu v Litvínově proto nyní musí využívat ropu zapůjčenou ze státních rezerv Česka.
Čistá ropa přiteče z Ruska do Česka později, než se čekalo, potvrdil šéf státních hmotných rezerv Švagr
Švagr potvrdil, že původně zvažovaný termín 15. května nebude dodržen. K případnému posunutí i nově stanoveného data by mohlo dojít v případě, pokud by zkoušky kvality čisté ropy nedopadly úspěšně.
Nyní je čistá ropa v produktovodu na území Ukrajiny, pohybuje se rychlostí zhruba čtyři kilometry za hodinu. Je určena pro Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Ukrajinu či Německo.
Objednavatel „české části“ ropy je Unipetrol, přepravu uskutečňuje v Česku společnost MERO (MEzinárodní ROpovody).
Litvínovská rafinerie, která patří petrochemickému holdingu Unipetrol, měla koncem dubna zásoby komodity asi na sedm dní. Proto vláda rozhodla, že jí Státní správa hmotných rezerv zapůjčí potřebnou ropu, aby pokryla období do 17. května, než přijde čistá ropa. Tato první zápůjčka byla větší než 100 tisíc tun, řekl Švagr.
Vláda tak bude zřejmě rozhodovat – Unipetrol prý chystá novou žádost – o druhé zápůjčce, která by měla překlenout posunutý termín.
Švagr dodal, že vracení ropy do zásobníků státních rezerv pak bude trvat několik měsíců. Než došlo k současné krizové situaci, mělo Česko v těchto rezervách zásoby ropy a ropných produktů (nafta, benzin, letecký petrolej) – zhruba v poměru půl na půl – přibližně na 84 dnů. První zápůjčka Unipetrolu je snížila zhruba na 74 dnů. Technologie státní správy však umožnují získat z nádrží i „těžko čerpatelné zásoby“, skutečná rezerva by tak byla vyšší zhruba o deset procent.
Pokud by vláda ropu rafinerii Unipetrolu nepůjčila, byl by to podle Švagra problém, protože na rafinerii jsou navázáni nejen odběratelé pohonných hmot, ale vyrábí se tam i další suroviny pro chemický a jiný průmysl. Podobně jako v Česku postupovaly i státní rezervy v Polsku, na Slovensku či v Maďarsku.
Ropa přitéká ze dvou směrů
Do České republiky se ropa běžně dopravuje ze dvou směrů. Z východu k nám proudí surovina z Ruska ropovodem Družba (Přátelství) a ze západu jsme napojeni produktovodem IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov) na ropovod TAL, který k nám dopravuje surovinu z přístavu v Terstu. Právě do Terstu přivážejí ropu tankery z celého světa. Ropovod IKL vznikl jako zásobovací alternativa k ropovodu Družba.
Jediným přepravcem ropy do Česka je státní firma MERO. Společnost je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je také nejvýznamnější firmou zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde společnost vybudovala celkem 16 ropných nádrží.
Ropa je skoro celá skladována v Nelahozevsi ve speciálních zásobnících, řekl Švagr. Pohonné hmoty jsou pak pod dohledem společnosti Čepro „na x místech v České republice“.
Rafinerie v Litvínově je závislá výhradně na ropovodu Družba a vyrábí se v ní především nafta.
Rafinerie v Kralupech nad Vltavou pak závisí na ropovodu TAL (zpracovává se tedy ropa jiného druhu než v Litvínově) a vyrábí se zde benzin. Současná situace se tak vůbec netýká zásobování benzinem, dodal Švagr.
Kdo za to může?
Ruské úřady odhalily zdroj kontaminace ropy v ropovodu Družba, oznámil v úterý ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Dodal, že v souvislosti s kontaminací byli zadrženi čtyři lidé, informovala o tom agentura ČTK s odkazem agentury Reuters a TASS. Vyšetřování podle Novaka odhalilo skupinu podniků, která za kontaminací ropovodu stojí.