Češi se místo o kvalitu potravin zajímají spíš o plný talíř, řekl v pořadu Interview ČT24 výživový specialista Petr Havlíček. Kvalitní potraviny podle něj nemusí být pro českého spotřebitele nedostupné, stačí číst etikety a přemýšlet nad tím, z čeho se mají potraviny přirozeně skládat.
V Česku se dají koupit velmi kvalitní i nekvalitní potraviny. Zákazník je může od sebe rozlišit podle složení a nutriční hodnoty. „Ano, nákup trvá déle, když čtete etikety. Ale když se nechci nechat šidit, jinou možnost nemám,“ doporučuje výživový specialista Havlíček s tím, že například do salámu nepatří rostlinný tuk nebo že chléb se nemusí skládat z desítek surovin.
Cena „šizených“ potravin je sice podle něj v obchodě nižší, při přepočtu na kvalitní suroviny – třeba maso – ale laciné výrobky vyjdou ve výsledku nákladněji než uzeniny s vysokým podílem vepřového.
S tím souhlasí i zemědělský analytik František Havlát. Před třiceti lety podle něj například masné výrobky byly kvalitnější než dnes. „Šunkový salám obsahoval skoro 100 procent masa. Dnes nakoupíte kvalitní salám u soukromníka za stejnou cenu jako méně kvalitní v řetězci,“ doplňuje.
Nekvalitní potraviny nemusí být nutně závadné, rozhodně ale podle Havlíčka nejsou přínosem. „Lančmít z drůbežího separátu sice není škodlivý, ale také není nutričně hodnotný,“ říká Havlíček. Místo plného talíře by se měli podle něj Češi starat o nutriční složení toho, co jí.
- Podle SOCR se kvalita potravin v českých obchodech v posledních letech významně zlepšuje. A to z hlediska potravinové bezpečnosti, transparentnosti původu, důvěryhodnosti poskytovaných informací na obalech výrobků i jejich vlastního složení.
- Podle svazu není možné říci, že máme v Česku horší kvalitu než v západní Evropě. „Pravdou nicméně zůstává, že s ohledem na kupní sílu obyvatel se v obchodech v západní Evropě objevuje větší množství výrobků s vyšší přidanou hodnotou – a tedy kvalitnějších,“ uvedl.
O dvojí kvalitě potravin na evropském trhu se podle Havlíčka mluví už deset let. „Celou dobu byl tento problém ze strany výrobců negován. Říkali, že složení je identické pro celý region. Až letos se ukázalo, že to tak není,“ připomíná Havlíček.
Doporučení ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), aby se lidé při nákupech řídili tím, zda byly potraviny vyrobené v Česku, Havlíček zpochybňuje. „Nesouhlasím s tím, že když je potravina česká, tak je kvalitnější. Záleží na zadání řetězce. Česká vlajka kvalitu nezaručí,“ říká Havlíček.
Situace na českém trhu s potravinami se podle něj spíše zhoršuje, protože se zhoršila i kondice Čechů. „Procento diabetiků a lidí s nadváhou nebo onemocněním, které souvisí se životním stylem, narostlo,“ upozorňuje Havlíček. Podle něj by si každý měl upravit jídelníček na míru. „Fyzicky aktivní, zdravý konzument může jíst máslo a jen na drůbežím mase nevydrží,“ říká.
Havlát: Trh ovládají velcí zpracovatelé a řetězce
Cena másla podle Havláta vzrostla i proto, že před rokem zemědělci snižovali počty dojných krav. „Cena padala dolů, velkozpracovatelé dováželi mléko ze zahraničí, krávy se prodaly nebo vybily. Je to hra se spotřebiteli. Trh ovládají velcí zpracovatelé navázaní na řetězce. Letos je to postaveno tak, že zájem je a cena roste. Zemědělec z toho ale nemá skoro nic, cenu dostává stále stejnou,“ upozorňuje Havlát.
Podle něj by se Česko mělo vrátit k modelu, kdy na venkově hospodaří malí a střední zemědělci, kteří mléko zpracovávají v regionech.
Například v oblasti vepřového jsme podle Havláta soběstační jen z poloviny. „Nikdo nám sem nedoveze kvalitní potraviny, když ví, že jsme na dovozu závislí. Problémy nemůžeme házet na Brusel. Musíme situaci změnit u nás, aby tu bylo stejné zemědělství, jako je v zemích staré patnáctky, třeba v Rakousku nebo Itálii,“ myslí si Havlát.
