Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching v pondělí prostřednictvím telemostu zahájili provoz plynovodu Síla Sibiře, prvního mezi oběma státy. Podle Putina se tím strategická spolupráce obou zemí dostává na novou úroveň a zvýší do roku 2024 hodnotu vzájemného obchodu na 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) ročně. Plynovod napojuje Čínu na sibiřská naleziště zemního plynu.
Síla Sibiře je s náklady 55 miliard dolarů dosud nejdražším ruským plynovodem. Provoz v pondělí zahájila jeho část dlouhá 2157 kilometrů. Ve finále by měl plynovod měřit ještě téměř o tisíc kilometrů víc.
Ruský plynárenský gigant Gazprom již v roce 2014 podepsal obří dohodu o dodávkách plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře po dobu 30 let v hodnotě zhruba 400 miliard dolarů.
Nový plynovod je „rozsahem bezprecedentní a vysoce technologický projekt“, řekl Putin v telemostu s čínským prezidentem. Pro Moskvu je důležitý i tím, že plyn bude zásobovat i zpracovatelské podniky na ruském Dálném východě. Otevřená větev plynovodu byla vybudována s předstihem, do provozu měla být původně uvedena 20. prosince.
Podle západních analytiků je plynovod Síla Sibiře strategickým projektem, který snižuje závislost Ruska na západních energetických trzích. Své evropské partnery ale Moskva neopouští, zanedlouho otevře plynovod Nord Stream 2 spojující Rusko s Německem, v lednu má být uveden do provozu další plynovod zásobující ruským plynem Turecko. Oba projekty míjejí tradiční tranzitní stát Ukrajinu, s níž má Rusko od roku 2014 po anexi Krymu a povstání v Donbasu mrazivé styky.
O ceně plynu se oficiálně ruské zdroje nezmiňují
Čína nové dodávky plynu z Ruska spojuje s pozvednutím ekonomického potenciálu severovýchodní části země, která dosud své energetické potřeby pokrývala těžbou uhlí. Důsledkem může být i omezení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Rusko se v souboji s Turkmenistánem a Austrálií stává pro Peking klíčovým energetickým dodavatelem a posiluje jeho pozice v obchodní válce s USA, napsala agentura Reuters.
O ceně plynu nově dodávaného do Číny se ruské zdroje oficiálně nezmiňují. Podle viceprezidenta firmy PetroChina Ling Siaa je cena mírně nižší než v případě dovozů z Turkmenistánu. Počítá se navíc s tím, že s rostoucími odběrovými objemy se může dál snižovat. Do roku 2025 by se měly potřeby Číny podle analytiků zvýšit o polovinu a sibiřský plyn by měl pokrývat desetinu celkové čínské spotřeby.
„Rozvoj čínsko-ruských vztahů je a vždy bude prioritou zahraniční politiky obou našich zemí,“ řekl při zahájení provozu Si Ťin-pching. „Jde o historický projekt, který je příkladem hluboké integrace a vzájemně výhodné spolupráce,“ dodal.
