Čínský obr Evergrande se topí v dluzích a hrozí mu bankrot. Čeká se, že zasáhne vláda

3 minuty
Události: Čínské firmě Evergrand hrozí bankrot
Zdroj: ČT24

Problémy velké čínské realitní společnosti Evergrande se prohlubují. Úřady oznámily bankám, aby neočekávaly, že firma příští týden uhradí předepsanou splátku dluhu. Firma s desítkami tisíc zaměstnanců je podle analytiků před krachem. Její závazky dosáhly v přepočtu 6,5 bilionu korun. Kolaps čínského gigantu ohrožuje celý tamní bankovní sektor a stabilitu ekonomiky, experti varují i před dopadem na světové hospodářství. Podle zpravodajky ČT v Číně Barbory Šámalové analytici ale očekávají, že nakonec dojde k intervenci státu a společnost nezkrachuje.

„Situace je vážná. Čínská centrální banka už před časem varovala, že tyto velké společnosti včetně Evergrandu představují systémové riziko pro národní finanční systém. Trh s realitami byl v posledních deseti letech hlavním motorem čínské ekonomiky, a dluh firmy je obrovský. Je to přes 306 miliard dolarů, což jsou zhruba dvě procenta HDP Číny,“ přiblížila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Doplnila, že závazky firmy se týkají minimálně 128 bank a více než 120 nebankovních institucí – opožděné platby by tak mohly vyvolat krach celého systému. Navíc to má dopad i na trh práce, protože Evergrande má zhruba dvě stě tisíc zaměstnanců a každoročně najímá další skoro čtyři miliony lidí na různé projekty. „Úřady se obávají sociálních nepokojů, destabilizace společnosti, což čínská komunistická strana považuje za největší hrozbu,“ dodala.

Na vývoj už zareagovala ratingová agentura S&P Global Ratings, která snížila hlavní úvěrový rating firmy a jejich součástí na stupeň CC. Podle analytiků S&P je zřejmé, že firmě došla finanční likvidita. Postup S&P Global naznačuje, že scénář úpadku firmy je prakticky jistý, upozorňuje agentura Reuters. „Přístup k likviditě a financování se společnosti China Evergrande Group výrazně zužuje, jak ukázal oznámený prudký propad v tržbách, pokles hotovosti a pokračující využívání fyzických prostředků k vyrovnání závazků,“ uvedla ratingová agentura.

Čínské ministerstvo bydlení a rozvoje venkova tento týden svolalo také poradu s bankami, na které jim sdělilo, že Evergrande neuhradí splátku dluhu plánovanou na 20. září. Firma ale s bankami nadále jedná o možnosti odkladu splátek či refinancování některých úvěrů, sdělily zdroje. Ty chtějí zůstat v anonymitě, protože jednání mají soukromou povahu.

Neschopnost splácet úvěry bankám je zatím nejzřetelnější známkou finančních problémů společnosti, která je v současné době nejzadluženějším developerem na světě. Její závazky nyní přesahují tři sta miliard dolarů (6,4 bilionu korun), což je například více než trojnásobek rozpočtu České republiky.

Samotná firma tvrdí, že spekulace o hrozícím bankrotu jsou lživé. „Společnost se skutečně potýká s nebývalými obtížemi, ale je odhodlána udělat vše, aby obnovila provoz a chránila práva zákazníků,“ uvedla Evergrande pro agenturu Reuters.

Svižný růst, rychlé zadlužování

Jak dále uvedla zpravodajka ČT, Evergrande je druhý největší developer v Číně, společnost má po celé zemi přes třináct set projektů, mnohé v menších městech. Investovala do rezidenčních projektů, ale i do některých megalomanských staveb. „Staví například největší stadion na světě v podobě obřího lotosového květu pro sto tisíc diváků a vlastní i fotbalový klub Kuang-čou, založila fotbalovou akademii pro mladé talenty, také největší na světě,“ nastínila. Loňský obrat společnosti činil 110 miliard dolarů.

Firma podle Šámalové expandovala poměrně svižně právě proto, že se rychle zadlužovala, brala si například půjčky na nákupy pozemků. V pozdější fázi pak ale musela byty rychle prodávat s velkými slevami navzdory nízkým maržím, aby mohla zase dále stavět.

„A protože růst tržeb v posledních letech zpomalil, začala investovat i do jiných oborů, třeba do elektromobilů, pojištění, dokonce i do balené vody, ale postupem času nebyla schopna splácet a dluží jak klientům, tak zaměstnancům. Vybírala zálohy na bydlení, které se už vůbec nestaví a už delší dobu neplatí mzdy kontraktorům, třeba pracovníkům uklízecích čet nebo inženýrům projektantských kanceláří,“ vysvětlila Šámalová.

Místo mezd jim pak vyplácela směnky, často splatné až rok po odvedení práce. Jenže i ty už jsou teď podle Šámalové měsíce po splatnosti, a tak se před sídlem Evergrande v Šen-čenu i v dalších čínských městech (protože firma působí po celé zemi) už několik dní po sobě shromažďují lidé a protestují.

„Přijel jsem z provincie Šan-tung, abych požádal o peníze. Směnky se už tři měsíce opožďují. Pracovali jsme jako uklízeči, zametali pro ně podlahy. Jsou nás dvě stovky a dodnes jsme nedostali výplaty,“ řekl Li Ke-sin z čistírenské firmy. S podobným problémem se setkal také zástupce ředitele inženýrské firmy Wu Žuo-sin. „Dostali jsme směnky, které měly být zaplaceny rok po dokončení práce. Ale jsou už dva měsíce po splatnosti a nic,“ přiblížil.

Situace zneklidňuje i investory. „Spousta lidí si koupila bydlení, složila zálohu a nyní jsou nervózní. Pokud to vypadá, že situace způsobí sociální nestabilitu, je to dost silný podnět pro Peking, aby zakročil,“ zdůraznil investiční ředitel Kaiyuan Capital Brock Silvers.

7 minut
Zpravodajka ČT v Číně Šámalová: Čeká se, že u Evergrande zasáhne vláda
Zdroj: ČT24

Krach není pravděpodobný

Podle Šámalové nicméně společnost zřejmě nezkrachuje. Analytici se totiž shodují, že její situaci vyřeší státní intervence. Dopad eventuálního bankrotu by totiž byl tak veliký, že by otřásl celou ekonomikou a mohl by ovlivnit i tu světovou. „A to si Čína nemůže dovolit. Někteří to dokonce přirovnávají k pádu banky Lehman Brothers,“ dodává.

Evergrande podle ní už také delší dobu podniká kroky, jak dluhy snížit, ale zatím není moc úspěšná. „Loni to urychlila, protože regulační orgány zavedly takzvanou politiku tří červených linií. To jsou limity pro tři ukazatele zadlužení, které musí naplnit do příštího roku. Takže Evergrande rozprodávala majetek, dávala kupujícím obrovské slevy na rezidenční projekty, někdy to bylo až pětadvacet procent z ceny, prodala většinu komerčních nemovitostí a začala také prodávat další akcie na burze v Hongkongu, ale nic z toho nepomohlo. Tak nyní jedná s věřiteli,“ uvedla zpravodajka.

Dodala také, že analytici nepovažují za pravděpodobné, že společnost bude schopná veškeré dluhy splatit, takže se bude muset restrukturalizovat a určitě bude potřebovat pomoc vlády. „Jednak aby se s věřiteli dohodla, a také za ni bude muset nejspíše vláda dokončit rozestavěné projekty, aby nevyskočily ceny nemovitostí, které už tak jsou v Číně závratně vysoké. Komunistická strana dlouhodobě sleduje prosperitu a zvyšování životní úrovně, do čehož spadá i dostupnost bydlení, takže je to pro ni priorita,“ doplnila Šámalová.

Čínské úřady zatím kvůli přípravě na restrukturalizaci povolaly účetní a právní experty, aby finanční situaci realitní skupiny vyhodnotili. Politické špičky v Pekingu k tomu zatím jen mlčí, a není tedy jasné, zda dopustí, aby věřitelé společnosti Evergrande utrpěli významné ztráty. Ceny firemních dluhopisů ale naznačují, že investoři moc velké šance na záchranu nepředpokládají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...