Peking – Čínská ekonomika zpomaluje. Může za to přísnější měnová a rozpočtová politika Pekingu. V době krize do své ekonomiky navíc čínská vláda nalila téměř 600 miliard dolarů. Snažila se tak uchránit své hospodářství před dopady světové recese. Vliv stimulačních opatření ale pomalu klesá a prudký růst, na který je tamní hospodářství zvyklé, tak ochladl. Hrubý domácí produkt země v uplynulém čtvrtletí vzrostl o 10,3 procenta. Začátkem roku přitom čínské hospodářství vzrostlo o 11,1 procenta.
Mluvčí čínského statistického úřadu Šeng Lai-jün
„Zpomalení růstového tempa ekonomice prospěje, protože jí zabrání v příliš rychlém růstu a přehřívání.“
Mimo jiné začala například Čína omezovat půjčky na bydlení. Chce tak zabránit především nadměrnému růstu realitního trhu, a vyhnout se tak problémům, které odstartovaly finanční krizi ve Spojených státech. „Hrubá opatření zavedená v oblasti bydlení zchladila trh více, než se původně čekalo. Rozhodně ale přijdou další stimuly,“ uvedl hlavní ekonom Société Générale v Číně Glen Maguire.
Růst hrubého domácího produktu, který převyšuje deset procent, v podstatě žádné negativum nemůže znamenat, naopak lze jej označit za velmi vysoký. Hrozbu pro čínskou ekonomiku ale představuje rostoucí zadlužování evropských zemí. To by mohlo negativně dopadnout na čínský export. Číňany ale v současnosti trápí především zdražování. „Ceny potravin rostou, ale můj příjem zůstává stejný. Stejně jako všichni obyčejní lidé, nemohu ani já vysoké ceny akceptovat,“ stěžuje si obyvatelka Pekingu.
Rychle rostoucí ekonomika však přináší i problémy. Čínské úřady stále častěji čelí protestům proti znečišťování země. Naposledy došlo k nepokojům v továrně Power Group, kterou vlastní jeden z největších soukromých producentů hliníku v zemi. Více než tisíc lidí tam zablokovalo příjezdovou cestu a poškodilo výrobní zařízení. To vše kvůli velkému množství odpadu, který továrna vyprodukuje.
