Mnozí předpovídali, že to bude začátek konce americké globální dominance. Čína se s největší pravděpodobností zbavila sedmi procent amerických dluhopisů, které vlastnila, a s trhem to ale nezahýbalo. A nijak zásadně to nepomohlo ani samotné čínské ekonomice.
Pokud by se akciové výkyvy na burze z minulého týdne odehrály někde jinde než v Číně, okomentovali by to analytici jako splasknutí akciové bubliny, napsalo by se pár článků, natočila reportáž a konec. V případě státu, který se ale pokouší zkombinovat tržní hospodářství se socialismem, nikdo neví, co čekat. Vývoj čínské ekonomiky se neodvažují předpovídat ani ti nejodvážnější ekonomové.
Investoři a odborníci se nicméně ani tak neobávají akciových propadů čínské burzy jako zpomalování tamního hospodářství.
A Peking, který zakázal tamním médiím o dění na burze psát, přikročil k řadě opatření, jež mají čínské ekonomice pomoci. Potichu se například zbavuje amerických dluhopisů. Odborníci odhadují, že Čína držela americké dluhopisy za zhruba 1,5 bilionu dolarů. V posledních dvou týdnech ale zřejmě prodala přes sedm procent z nich a získala tak přibližně 106 miliard dolarů. Podle ekonoma Poštovní spořitelny ERA Jana Bureše je ale prodej projevem slabosti Číny, nikoli problémů Spojených států.
Bureš upozorňuje na to, že ve skutečně černé scénáře věřil pouze malý zlomek analytiků. I když totiž Čína drží ve svých rukou poměrně velké množství amerického dluhu, neměla větší možnost s trhem významně zahýbat. A to obzvlášť v současné situaci, kdy mají Spojené státy rekordně nízkou inflaci, dobře rozjeté hospodářství a v relativně dobrém stavu jsou i tamní veřejné finance, dodává Bureš.
Zvednou se nulové úrokové sazby?
Obavy ze zpomalování čínské ekonomiky se nicméně v srpnu do poklesu americké burzy promítly. I když mnohem více ztrát má na svědomí obava investorů, že je americká centrální banka (Fed) připravená v brzké době zvednout nulové úrokové sazby. V důsledku toho zaznamenaly na konci léta všechny tři hlavní akciové indexy ztráty přes šest procent. A srpen se stal pro americké akcie nejhorším měsícem od roku 2012.
„Vždy, když po delší době dojde k růstu amerických úrokových sazeb, tak to bývá spojeno s větší nervozitou trhu,“ potvrzuje ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.
Centrální banka bude o dalších krocích jednat za čtrnáct dní. Její místopředseda Stanley Fischer už o víkendu naznačil, že Spojené státy můžou očekávat růst inflace „To, co dnes na trhu pozorujete, způsobily Fischerovy komentáře během víkendu. Pokud centrální banka v září přikročí k akci, vyvolá to velké pochybnosti ohledně toho, kde se zastaví,“ dodává šéf investic společnosti Wedbush Equity Management Stephen Massocca.
Jak ale dodává Brožka, pokud bude akciový trh během oněch dvou týdnů do jednání centrální banky takto nestálý a nervózní, tak možná k žádnému zvyšování úrokových sazeb nedojde.
Fed čeká na výsledky trhu práce
„Fed se podle mě obává hlavně toho, že by Čína mohla devalvovat svoji měnu, čímž by fakticky vyvážela deflaci do celého světa, a to by nebylo příjemné ani pro americkou ekonomiku,“ míní analytik ČSOB Jan Čermák, který ale zároveň dodává, že Fed ještě čeká na páteční čísla trhu práce. „Mzdy jsou posledním makroekonomickým indikátorem, na který Fed čeká do té mozaiky, aby mohl zvýšit sazby,“ uvedl Čermák.
Hospodářský růst ve Spojených státech ve druhém čtvrtletí zrychlil na 3,7 procenta z 0,6 procenta v předchozím kvartálu. Fed od konce roku 2008 drží základní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta, aby podpořil ekonomiku a růst spotřebitelských cen. Na červencovém zasedání Fedu většina členů vedení soudila, že ekonomické podmínky ještě nedosáhly úrovně potřebné pro zvýšení sazeb, ale že se k této úrovni blíží.
