Čína poskytne dalších 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) na rozvoj afrických zemí. Na úvod zasedání Fóra o čínsko-africké spolupráci to uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Slíbil také odepsat část dluhu některých chudších afrických států.
Čína nabízí Africe dalších 60 miliard dolarů. Slibuje bezúročné půjčky i odpuštění dluhů
- Mezi hosty je i řada afrických prezidentů, včetně kontroverzního súdánského vůdce Umara Bašíra, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač pro podezření ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
Afrika je velkým cílem Pekingu a jeho iniciativy nové Hedvábné stezky. Čína tam staví přístavy, silnice a další infrastrukturu potřebnou pro rozvoj obchodu. Mnoho kritiků v Tanzanii, Keni a dalších státech včetně OSN ale upozorňuje, že se kvůli tomu hostitelské země příliš zadlužují. Že Čína chytá africké země do dluhové pasti, ovšem čínský prezident odmítl.
Podle Si Ťin-pchinga bude nový šedesátimiliardový balíček zahrnovat 15 miliard dolarů ve formě přímé pomoci, bezúročných a zvýhodněných půjček, úvěry ve výši 20 miliard dolarů, speciální čínsko-africký rozvojový fond v hodnotě deseti miliard dolarů a speciální fond pro dovoz z Afriky v hodnotě pěti miliard dolarů.
Čína bude také podle prezidenta Siho pobízet čínské firmy, aby investovaly v průběhu příštích tří let na africkém kontinentu nejméně deset miliard dolarů. Vládní dluhy z čínských bezúročných půjček, které mají být splaceny do konce roku 2018, budou chudým africkým zemím odepsány, sdělil Si.
Konkrétní projekty, na které by měly být nově slíbené peníze využity, prezident Si nespecifikoval. Konstatoval nicméně, že Čína plánuje iniciativy v osmi oblastech, včetně poskytnutí 147 milionů dolarů na naléhavou potravinovou pomoc a vyslání 500 zemědělských expertů do Afriky. Čína by měla rovněž poskytnout stipendia či školení pro Afričany. Vedle toho chybí Africe také zdravotnická péče nebo telekomunikační sítě.
Čínské miliardy nepřináší politický vliv, dušuje se prezident Si
- Na stávajícím summitu v Pekingu jsou zastoupeny všechny africké země kromě Svazijska, které je posledním africkým spojencem Tchaj-wanu na africkém kontinentu.
Čína je dlouhodobě terčem kritiky především západních zemí, že chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a že jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.
Prezident Si Ťin-pching v pondělí zdůraznil, že čínské investice nepřinášejí žádné politické podmínky. Vyzval také vedení čínských firem v Africe, aby dbalo na to, že jejich investice budou sloužit pro blaho místních obyvatel.
„Doufám, že naši podnikatelé budou jednat odpovědně vůči místní společnosti a že budou respektovat místní kulturu a tradice. Doufám také, že budou více pracovat na zaškolení místních zaměstnanců, zlepšení života místních lidí a budou klást větší důraz na životní prostředí,“ dodal Si.
Čína slíbila na rozvoj Afriky 60 miliard dolarů již na předchozím Fóru o čínsko-africké spolupráci před třemi lety v Jihoafrické republice. I díky podobným setkáním už Čína překonala Evropu a Spojené státy a stala se největším obchodním partnerem většiny afrických zemí. Od roku 2000 do roku 2016 dosáhly podle expertů z Univerzity Johnse Hopkinse v USA čínské půjčky africkým zemím 125 miliard dolarů.