Čína nabízí Africe dalších 60 miliard dolarů. Slibuje bezúročné půjčky i odpuštění dluhů

3 minuty
Čína nabízí Africe dalších 60 miliard dolarů
Zdroj: ČT24

Čína poskytne dalších 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) na rozvoj afrických zemí. Na úvod zasedání Fóra o čínsko-africké spolupráci to uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Slíbil také odepsat část dluhu některých chudších afrických států.

  • Mezi hosty je i řada afrických prezidentů, včetně kontroverzního súdánského vůdce Umara Bašíra, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač pro podezření ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Afrika je velkým cílem Pekingu a jeho iniciativy nové Hedvábné stezky. Čína tam staví přístavy, silnice a další infrastrukturu potřebnou pro rozvoj obchodu. Mnoho kritiků v Tanzanii, Keni a dalších státech včetně OSN ale upozorňuje, že se kvůli tomu hostitelské země příliš zadlužují. Že Čína chytá africké země do dluhové pasti, ovšem čínský prezident odmítl.

Podle Si Ťin-pchinga bude nový šedesátimiliardový balíček zahrnovat 15 miliard dolarů ve formě přímé pomoci, bezúročných a zvýhodněných půjček, úvěry ve výši 20 miliard dolarů, speciální čínsko-africký rozvojový fond v hodnotě deseti miliard dolarů a speciální fond pro dovoz z Afriky v hodnotě pěti miliard dolarů.

Čína bude také podle prezidenta Siho pobízet čínské firmy, aby investovaly v průběhu příštích tří let na africkém kontinentu nejméně deset miliard dolarů. Vládní dluhy z čínských bezúročných půjček, které mají být splaceny do konce roku 2018, budou chudým africkým zemím odepsány, sdělil Si. 

Konkrétní projekty, na které by měly být nově slíbené peníze využity, prezident Si nespecifikoval. Konstatoval nicméně, že Čína plánuje iniciativy v osmi oblastech, včetně poskytnutí 147 milionů dolarů na naléhavou potravinovou pomoc a vyslání 500 zemědělských expertů do Afriky. Čína by měla rovněž poskytnout stipendia či školení pro Afričany. Vedle toho chybí Africe také zdravotnická péče nebo telekomunikační sítě.

Pro nás je teď důležité mít Čínu jako partnera, protože Čína je na africkém kontinentu velmi konstruktivní. Pomáhá rozvíjet kontinent, nejenom jako země, která chce naše zdroje, ale jako partner.
Cyril Ramaphosa
prezident Jihoafrické republiky

Čínské miliardy nepřináší politický vliv, dušuje se prezident Si

  • Na stávajícím summitu v Pekingu jsou zastoupeny všechny africké země kromě Svazijska, které je posledním africkým spojencem Tchaj-wanu na africkém kontinentu.

Čína je dlouhodobě terčem kritiky především západních zemí, že chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a že jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Prezident Si Ťin-pching v pondělí zdůraznil, že čínské investice nepřinášejí žádné politické podmínky. Vyzval také vedení čínských firem v Africe, aby dbalo na to, že jejich investice budou sloužit pro blaho místních obyvatel.

„Doufám, že naši podnikatelé budou jednat odpovědně vůči místní společnosti a že budou respektovat místní kulturu a tradice. Doufám také, že budou více pracovat na zaškolení místních zaměstnanců, zlepšení života místních lidí a budou klást větší důraz na životní prostředí,“ dodal Si.  

Deset afrických zemí, kde Čína nejvíce investuje (2003 – 2017 v mld. USD)
Zdroj: fDI markets

Čína slíbila na rozvoj Afriky 60 miliard dolarů již na předchozím Fóru o čínsko-africké spolupráci před třemi lety v Jihoafrické republice. I díky podobným setkáním už Čína překonala Evropu a Spojené státy a stala se největším obchodním partnerem většiny afrických zemí. Od roku 2000 do roku 2016 dosáhly podle expertů z Univerzity Johnse Hopkinse v USA čínské půjčky africkým zemím 125 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát chce na windfall tax vybrat přes třicet miliard

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.
před 8 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 15 hhodinami

Celní válka může poškodit aerolinie

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.
před 22 hhodinami

Stát od ledna zřejmě spustí povinný registr pro ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení se od příštího ledna zřejmě budou muset povinně registrovat v systému eTurista. Nové pravomoci, které umožní obcím regulovat krátkodobé ubytování a pronájmy bytů, části zákonodárců i podnikatelů vadí. Loni přitom po Česku cestoval rekordní počet turistů, letos by měl trend pokračovat.
16. 3. 2025

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
14. 3. 2025

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025
Načítání...