Čína nabízí Africe dalších 60 miliard dolarů. Slibuje bezúročné půjčky i odpuštění dluhů

3 minuty
Čína nabízí Africe dalších 60 miliard dolarů
Zdroj: ČT24

Čína poskytne dalších 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) na rozvoj afrických zemí. Na úvod zasedání Fóra o čínsko-africké spolupráci to uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Slíbil také odepsat část dluhu některých chudších afrických států.

  • Mezi hosty je i řada afrických prezidentů, včetně kontroverzního súdánského vůdce Umara Bašíra, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač pro podezření ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Afrika je velkým cílem Pekingu a jeho iniciativy nové Hedvábné stezky. Čína tam staví přístavy, silnice a další infrastrukturu potřebnou pro rozvoj obchodu. Mnoho kritiků v Tanzanii, Keni a dalších státech včetně OSN ale upozorňuje, že se kvůli tomu hostitelské země příliš zadlužují. Že Čína chytá africké země do dluhové pasti, ovšem čínský prezident odmítl.

Podle Si Ťin-pchinga bude nový šedesátimiliardový balíček zahrnovat 15 miliard dolarů ve formě přímé pomoci, bezúročných a zvýhodněných půjček, úvěry ve výši 20 miliard dolarů, speciální čínsko-africký rozvojový fond v hodnotě deseti miliard dolarů a speciální fond pro dovoz z Afriky v hodnotě pěti miliard dolarů.

Čína bude také podle prezidenta Siho pobízet čínské firmy, aby investovaly v průběhu příštích tří let na africkém kontinentu nejméně deset miliard dolarů. Vládní dluhy z čínských bezúročných půjček, které mají být splaceny do konce roku 2018, budou chudým africkým zemím odepsány, sdělil Si. 

Konkrétní projekty, na které by měly být nově slíbené peníze využity, prezident Si nespecifikoval. Konstatoval nicméně, že Čína plánuje iniciativy v osmi oblastech, včetně poskytnutí 147 milionů dolarů na naléhavou potravinovou pomoc a vyslání 500 zemědělských expertů do Afriky. Čína by měla rovněž poskytnout stipendia či školení pro Afričany. Vedle toho chybí Africe také zdravotnická péče nebo telekomunikační sítě.

Pro nás je teď důležité mít Čínu jako partnera, protože Čína je na africkém kontinentu velmi konstruktivní. Pomáhá rozvíjet kontinent, nejenom jako země, která chce naše zdroje, ale jako partner.
Cyril Ramaphosa
prezident Jihoafrické republiky

Čínské miliardy nepřináší politický vliv, dušuje se prezident Si

  • Na stávajícím summitu v Pekingu jsou zastoupeny všechny africké země kromě Svazijska, které je posledním africkým spojencem Tchaj-wanu na africkém kontinentu.

Čína je dlouhodobě terčem kritiky především západních zemí, že chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a že jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Prezident Si Ťin-pching v pondělí zdůraznil, že čínské investice nepřinášejí žádné politické podmínky. Vyzval také vedení čínských firem v Africe, aby dbalo na to, že jejich investice budou sloužit pro blaho místních obyvatel.

„Doufám, že naši podnikatelé budou jednat odpovědně vůči místní společnosti a že budou respektovat místní kulturu a tradice. Doufám také, že budou více pracovat na zaškolení místních zaměstnanců, zlepšení života místních lidí a budou klást větší důraz na životní prostředí,“ dodal Si.  

Deset afrických zemí, kde Čína nejvíce investuje (2003 – 2017 v mld. USD)
Zdroj: fDI markets

Čína slíbila na rozvoj Afriky 60 miliard dolarů již na předchozím Fóru o čínsko-africké spolupráci před třemi lety v Jihoafrické republice. I díky podobným setkáním už Čína překonala Evropu a Spojené státy a stala se největším obchodním partnerem většiny afrických zemí. Od roku 2000 do roku 2016 dosáhly podle expertů z Univerzity Johnse Hopkinse v USA čínské půjčky africkým zemím 125 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...