Chorvatsko potichu otevřelo hranice pro turisty, upozorňuje Jutarnji list

Chorvatsko nepozorovaně otevřelo své hranice pro zahraniční turisty. Už od 9. května mohou využívat výjimku ze zákazu překročení hranic, která spočívá v prokázání „hospodářského zájmu“ Chorvatska na jejich příjezdu do země. Upozornil na to deník Jutarnji list, podle nějž se toto opatření v praxi vztahuje na všechny, kteří mají v zemi rezervované ubytování.

Z čistě právního hlediska je vpuštění turistů v rozporu s doporučeními zdravotnických úřadů, které povolují cizincům překročit hranici pouze v případě, že doloží vlastnictví nemovitosti či plavidla v Chorvatsku či do země přijíždějí na pohřeb. Druhou výjimku tvoří lidé, které do Chorvatska pozval některý ekonomický subjekt. Třetí situace se vztahuje na cizince, kteří mají v Chorvatsku nějaký „hospodářský zájem“.

Podle zjištění deníku do kategorie „hospodářského zájmu“ spadají právě turisté ze zahraničí, byť to v oficiálních dokumentech nikde není výslovně zmíněno.

Na všechny tři kategorie příchozích se podle deníku nebude vztahovat dosud platná čtrnáctidenní povinná karanténa po příjezdu.

„Každý turista je hospodářským zájmem“

Informace nepřímo potvrdil i ministr vnitra a šéf štábu civilní ochrany Davor Božinović, který na pondělní tiskové konferenci sdělil, že osoby, které na hranicích doloží rezervaci ubytování, budou moci bez problémů vstoupit do země.

„Mohou Chorvati, mohou i cizinci, mohou především občané Evropské unie. Samozřejmě, pokud mají rezervaci v hotelu a budou dodržovat všechna opatření,“ řekl Božinović. Ministr jedním dechem dodal, že konečné rozhodnutí o způsobu otevření hranic padne na úrovni celé Evropské unie.

„Samozřejmě že každý turista je hospodářským zájmem. Jsme turistická země a je jasné, jak moc nás zasáhne špatná sezona. S ohledem na situaci nechceme cizince výslovně zvát, ale nebudeme je ani odmítat. Budou moci přijet na letní dovolenou, když si pobyt zaplatili,“ řekl listu nejmenovaný zdroj blízký štábu, který opatření přijal.

Zdroj dále uvedl, že lidé přijíždějící do Chorvatska obdrží při vstupu písemné pokyny, jak se v zemi době koronavirové epidemie chovat. „Znamená to, že se budou co nejvíce zdržovat v objektu, který si pro dovolenou rezervovali. Pokud jde o moře, samozřejmě se budou moci koupat, protože s tím cílem si pobyt zaplatili. Pochopitelně budou muset dodržovat pokyny vydané všem uživatelům pláží týkající se hygieny a fyzického odstupu,“ dodal.

List uvádí, že vyjádření ministra Božinoviče představovalo pro pracovníky v cestovním ruchu překvapení. Především s ohledem na to, že možnost příjezdu zahraničních turistů není nikde explicitně zmíněna. Některá média upozorňují, že chorvatské úřady na dotazy ohledně platnosti výjimky nereagují a že stále není jasné, zda pohraničníci budou turisty skutečně vpouštět do země s pouhou hotelovou rezervací.

Splitský deník Slobodna Dalmacija neoficiální otevření hranic pro turisty hodnotí především jako snahu Chorvatska „nenaštvat EU“, která chce koordinovat obnovení přeshraničního cestovního ruchu na úrovni celého bloku. Tento postup podle listu prosazují především větší země, pro něž turismus není tolik významný a které by nejraději nechaly toto léto občany trávit dovolenou uvnitř svých hranic.

Na téma otevření chorvatských hranic pro turisty jednal v minulých týdnech premiér Andrej Plenković i se svým českým protějškem Andrejem Babišem. Šéf české vlády uvedl, že by byl rád, aby čeští občané mohli v létě k moři do Chorvatska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...