Chorvatsko potichu otevřelo hranice pro turisty, upozorňuje Jutarnji list

Chorvatsko nepozorovaně otevřelo své hranice pro zahraniční turisty. Už od 9. května mohou využívat výjimku ze zákazu překročení hranic, která spočívá v prokázání „hospodářského zájmu“ Chorvatska na jejich příjezdu do země. Upozornil na to deník Jutarnji list, podle nějž se toto opatření v praxi vztahuje na všechny, kteří mají v zemi rezervované ubytování.

Z čistě právního hlediska je vpuštění turistů v rozporu s doporučeními zdravotnických úřadů, které povolují cizincům překročit hranici pouze v případě, že doloží vlastnictví nemovitosti či plavidla v Chorvatsku či do země přijíždějí na pohřeb. Druhou výjimku tvoří lidé, které do Chorvatska pozval některý ekonomický subjekt. Třetí situace se vztahuje na cizince, kteří mají v Chorvatsku nějaký „hospodářský zájem“.

Podle zjištění deníku do kategorie „hospodářského zájmu“ spadají právě turisté ze zahraničí, byť to v oficiálních dokumentech nikde není výslovně zmíněno.

Na všechny tři kategorie příchozích se podle deníku nebude vztahovat dosud platná čtrnáctidenní povinná karanténa po příjezdu.

„Každý turista je hospodářským zájmem“

Informace nepřímo potvrdil i ministr vnitra a šéf štábu civilní ochrany Davor Božinović, který na pondělní tiskové konferenci sdělil, že osoby, které na hranicích doloží rezervaci ubytování, budou moci bez problémů vstoupit do země.

„Mohou Chorvati, mohou i cizinci, mohou především občané Evropské unie. Samozřejmě, pokud mají rezervaci v hotelu a budou dodržovat všechna opatření,“ řekl Božinović. Ministr jedním dechem dodal, že konečné rozhodnutí o způsobu otevření hranic padne na úrovni celé Evropské unie.

„Samozřejmě že každý turista je hospodářským zájmem. Jsme turistická země a je jasné, jak moc nás zasáhne špatná sezona. S ohledem na situaci nechceme cizince výslovně zvát, ale nebudeme je ani odmítat. Budou moci přijet na letní dovolenou, když si pobyt zaplatili,“ řekl listu nejmenovaný zdroj blízký štábu, který opatření přijal.

Zdroj dále uvedl, že lidé přijíždějící do Chorvatska obdrží při vstupu písemné pokyny, jak se v zemi době koronavirové epidemie chovat. „Znamená to, že se budou co nejvíce zdržovat v objektu, který si pro dovolenou rezervovali. Pokud jde o moře, samozřejmě se budou moci koupat, protože s tím cílem si pobyt zaplatili. Pochopitelně budou muset dodržovat pokyny vydané všem uživatelům pláží týkající se hygieny a fyzického odstupu,“ dodal.

List uvádí, že vyjádření ministra Božinoviče představovalo pro pracovníky v cestovním ruchu překvapení. Především s ohledem na to, že možnost příjezdu zahraničních turistů není nikde explicitně zmíněna. Některá média upozorňují, že chorvatské úřady na dotazy ohledně platnosti výjimky nereagují a že stále není jasné, zda pohraničníci budou turisty skutečně vpouštět do země s pouhou hotelovou rezervací.

Splitský deník Slobodna Dalmacija neoficiální otevření hranic pro turisty hodnotí především jako snahu Chorvatska „nenaštvat EU“, která chce koordinovat obnovení přeshraničního cestovního ruchu na úrovni celého bloku. Tento postup podle listu prosazují především větší země, pro něž turismus není tolik významný a které by nejraději nechaly toto léto občany trávit dovolenou uvnitř svých hranic.

Na téma otevření chorvatských hranic pro turisty jednal v minulých týdnech premiér Andrej Plenković i se svým českým protějškem Andrejem Babišem. Šéf české vlády uvedl, že by byl rád, aby čeští občané mohli v létě k moři do Chorvatska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 14 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 15 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 22 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.