Atény - Řeckou banku je možné koupit už za půl miliardy eur. Za tuto směšně nízkou cenu jsou k mání čtyři bankovní domy - Attica Bank, Aspis, Geniki a Protobank. Jenže hodnota neklesá jen malým bankám, ale i těm největším. Jednička na řeckém trhu National Bank of Greece má teď podle odborníků hodnotu 10 miliard eur. Informoval o tom německý server Pressetext. Cenu sráží dolů současné hospodářské problémy země, které ze země kvůli obavám o křehkost tamního finančního sektoru vyhánějí investory. Jen od začátku roku průměrná hodnota řeckých bank propadla skoro o polovinu.
Zatímco domácí investoři z Řecka utíkají, ty zahraniční by mohla nalákat právě nízká cena řeckých bank. V hledáčku už je prý mají Rusové a Turci. Experti na bankovnictví ale varují: I když mohou být takové obchody dlouhodobě lukrativní, nesou s sebou obrovské riziko. „Zahraniční investoři si musí přesně prostudovat, koho chtějí převzít. To, co se na první pohled zdá jako laciné, může být ve svém důsledku velmi drahé,“ upozornil prezident Bavorského finančního centra Wolfgang Gerke.
Problémem může být hlavně rostoucí neschopnost Řeků splácet své půjčky. Aby tamní vláda získala záchrannou půjčku od Mezinárodního měnového fondu, musela přijmout razantní úsporná opatření, ta se mohou postarat o rostoucí nezaměstnanost. I to může být varovným signálem, který zahraniční investory nakonec odradí.
Další nebezpečí pro finanční sektor s sebou nese i útěk domácích investorů ze země. „V této situaci, kdy už řecké banky odepsaly spoustu kapitálu, tak každý odliv peněz z ekonomiky může být docela citelný a může ohrozit schopnost řeckých bank poskytovat úvěry,“ varoval Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE.
A pak je tu ještě riziko číslo tři - investice řeckých bank v dalších ekonomicky slabých zemích. „Řecké banky se hodně angažovaly v dalších balkánských státech, které na tom nejsou zrovna nejlépe, třeba Rumunsko, Bulharsko, takže hodnota řeckých bank je skutečně velmi diskutabilní,“ upozornil analytik České spořitelny Luboš Mokráš. Kvůli vysokým rizikům tak zůstává otázkou, zda bude mít o státní podíly v bankách byť za dumpingové ceny vůbec někdo zájem.
Řecko se chce o banky opřít
Křehkost domácího finančního sektoru by mohla zkomplikovat život nejen zahraničním investorům, kteří se rozhodnou do země vložit svůj kapitál, těžkou hlavu by mohla udělat i řecké vládě. Ta totiž před časem prohlásila, že se chce o domácí banky opřít. Právě ony by měly financovat řeckou ekonomiku na cestě z krize, až země vyčerpá mezinárodní pomoc. Zatím na to však nejen kvůli klesající hodnotě a odpisům majetku nejsou připraveny. Na řadu tak bude muset přijít restrukturalizace bankovních domů.
Ovládnou Řecko cizinci?
Dalším nebezpečím pro zadluženou řeckou ekonomiku by mohlo být také to, že její rodinné stříbro nakonec budou zcela ovládat zahraniční subjekty. Řečtí investoři do domácích aktiv peníze vkládat nechtějí, a tak se Řecko snaží nalákat kapitál ze zahraničí – třeba i na vlastní ostrovy. Ostrov Nafsika v Iónském moři o rozloze kolem 500 hektarů je možné koupit za 15 milionů eur (387 milionů korun). Menší ostrůvky jsou k mání třeba za necelé dva miliony eur, tedy levněji než domy v luxusních londýnských čtvrtích Mayfair nebo Chelsea. Zahraniční investoři by tak v dlouhodobém horizontu mohli citelně ukousnout z příjmů řecké ekonomiky z turismu.
Privatizace státního majetku ani prodej ostrovů však Řecko z krize nevyvedou. Jeho dluhy jsou mnohem vyšší. „Řecko nemá dostatek majetku na to, aby nějakým zásadním způsobem snížilo své zadlužení,“ potvrdil Mokráš. A tak se země ve snaze uniknout bankrotu bude muset spoléhat především na bolestivé škrty, úspory a zvyšování daní.
Řecko má dluhy převyšující 115 procent jeho hrubého domácího produktu. Samo by se s nimi vypořádávalo jen těžko, jeho dluhopisy na finančních trzích z obavy, že země nebude schopná dostát svým závazkům, příliš netáhnou. Na pomoc mu proto musely přispěchat eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Aby na nezvykle vysokou 110miliardovou pomoc zadlužená země dosáhla, musela se odhodlat k bolestivým škrtům a reformám.
