ČEZ zřejmě přijde o výjimku a bude muset zveřejňovat smlouvy. Návrh míří ze sněmovny do Senátu

Energetická společnost ČEZ by měla nově mít povinnost zveřejňovat své smlouvy v internetovém registru. S odstraněním dosavadní výjimky počítá novela, kterou v pátek schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Na ČEZ by se podle ní měl nicméně vztahovat o něco mírnější režim, který uplatňuje například národní podnik Budějovický Budvar. Sněmovnou v pátek také prošel návrh, aby mohly mít velkoobchody otevřeno o všech svátcích.

Původní pirátskou předlohu o zveřejňování smluv dolní komora celkově upravila podle pozměňovacího návrhu Adama Kalouse z hnutí ANO. Sněmovna ji schválila hlasy 113 ze 177 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci ANO, Pirátů, lidovců, TOP 09 a Starostů a většina sociálních demokratů. Proti hlasovalo 47 poslanců z řad občanských demokratů, SPD a komunistů.

Návrh ruší výjimku ze zveřejňování smluv například pro státní nebo polostátní firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. Tyto společnosti by ale nemusely zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Kalous uvedl, že půjde také o České dráhy, Čepro, ČD Cargo nebo Pražskou plynárenskou.

Už zavedený mírnější režim míří obecně na firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Pro České dráhy, potažmo ČD Cargo, by to podle mluvčího Petra Šťáhlavského nemělo znamenat problém. „České dráhy samozřejmě průběžně sledují legislativní proces. A nabude-li nová právní úprava účinnosti, jsme připraveni se jí řídit stejně tak, jako u právní úpravy stávající,“ podotkl. Postup podle platné legislativy deklaroval i ČEZ.

Piráti chtěli svou novelou změkčený režim zcela zrušit a rozšířit informační zákon tak, aby pod něj spadaly společnosti s většinovým nebo rozhodujícím vlivem státu, krajů a obcí. Zápis o této skutečnosti by byl přístupný ve veřejném rejstříku. Sněmovna tuto část předlohy na návrh Jana Bartoška (KDU-ČSL) vyškrtla.

Rekonstrukce státu: I mocný ČEZ musí plnit standard transparentnosti

Protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu pokládá konec výjimky za pozitivní posun a narovnání podmínek v sektoru státních firem. „I mocný ČEZ bude nyní muset zveřejňovat aspoň některé smlouvy, a naplňovat tak určitý standard transparentnosti. Zároveň však není důvod k obavám z konkurence, jelikož ČEZ nebude muset zveřejňovat běžné obchodní smlouvy, což se například u Budvaru ukázalo jako přiměřené,“ sdělil vedoucí iniciativy Josef Karlický.

Výjimku mířící na ČEZ schválili zákonodárci v minulém volebním období už v původním návrhu zákona o registru smluv. Piráti poukazují na to, že ustanovení využily například i České dráhy a další společnosti, které vydaly dluhopisy. Nezveřejňují se tedy podle nich smlouvy v řádech miliard korun ročně.

Zákon o registru smluv se vztahuje například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Od předloňského července platí, že nezveřejněná smlouva není platná. Ústavní soud nedávno zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona jako celku.

Svátky a velkoobchod

Poslanci v pátek schválili i vynětí velkoobchodu ze zákona, který během státních svátků omezuje prodejní dobu větších obchodů. Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti.

Předkladatelé návrhu z ODS a ANO argumentovali hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů a firem, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazovali například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.

Jeden z předkladatelů zákona, Patrik Nacher z ANO, zdůrazňoval, že novelou předkladatelé nenařizují velkoobchodu, aby měl otevřeno, ale pouze ruší zákaz.

Levice se naopak změně zpěčovala. Sociální demokraté zdůrazňovali, že hájí práva zaměstnanců. A KSČM varovala, že pokud navrhovaná změna začne platit, budou ji maloobchody obcházet tím, že budou předstírat prodej podnikatelům a vydávat se za velkoobchody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 16 mminutami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 54 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 5 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 19 hhodinami

Evropský pohled