ČEZ letos v Temelíně investuje 1,9 miliardy korun. Vymění kotle, potrubí a posílí bezpečnost

Energetická společnost ČEZ letos investuje do modernizace jaderné elektrárny Temelín 1,9 miliardy korun. Je to víc než dlouhodobý roční průměr, který je kolem miliardy. Temelín posílí bezpečnost, zefektivní výrobu a sníží emise oxidu uhličitého. ČEZ zároveň oznámil, že požádá u některých svých elektráren a tepláren o dočasné výjimky z emisních limitů. V těchto dnech podává žádosti na příslušné úřady.

V elektrárně Temelín budou letos dvě odstávky. Na prvním bloku začne 13. března, druhý blok přeruší výrobu 12. června. Obě potrvají zhruba dva měsíce, potvrdil ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.

Většinu ze 199 investičních akcí udělají energetici při odstávkách. Několik investic za stovky milionů se týká životního prostředí. Energetici třeba pořídí nové hořáky pro pomocnou plynovou kotelnu, zatím je vyměnili u tří z pěti kotlů. Až práce skončí, klesnou podle Krumla emise oxidu uhličitého a oxidů dusíku z této kotelny asi o 20 procent.

Temelín zmodernizuje letos a příští rok také pomocné zařízení turbíny, které přihřívá páru a zbavuje ji vlhkosti. Výkon pak stoupne o několik megawattů elektrických (MWe). „Přinese to roční úsporu jednotek tisíc tun oxidu uhličitého,“ uvedl Kruml. Půjde o investici za 300 milionů korun.

Elektrárna také posiluje bezpečnost a ochranu. Na konci loňského roku zprovoznil ČEZ po třech letech příprav v Temelíně a Dukovanech takzvané Životně důležité prostory. Technici nainstalovali v Temelíně 54 bezpečnostních dveří i zhruba 100 snímačů biometrických údajů. Temelín bude také dále modernizovat potrubí technické vody, důležité pro jadernou bezpečnost. Uhlíkové potrubí se bude měnit za nerezové, letos v délce asi sta metrů.

Technickou bezpečnost posílí nová místa, kde mohou odborníci pomocí chemické analýzy vzorku oleje za provozu určit, v jakém stavu jsou turbíny i důležitá čerpadla. Lze tak s předstihem plánovat údržbu. Nyní má Temelín 40 těchto odběrových míst, letos jich přibude osmdesát.

Do bezpečnosti investuje elektrárna ročně stovky milionů. Ve střednědobém plánu dá peníze do rozvodů vody sloužících k hašení požáru nebo systémů automatického hašení. „Budeme také celkově modernizovat elektronickou požární signalizaci, čidla,“ dodal Kruml.

Temelín s 1300 zaměstnanci je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny elektřiny, letos od začátku roku 3,2 terawatthodiny. ČEZ do modernizace Temelína dosud investoval 20,5 miliardy korun.

Energetická skupina ČEZ požádá u některých svých elektráren a tepláren o dočasné výjimky z emisních limitů, agentuře ČTK sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. S instalací většiny ekologizačních opatření podle něj ČEZ počítá v letech 2022 a 2023, s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025. Investice do zlepšení parametrů má činit až deset miliard korun, uvedl.

Firma připomněla, že v polovině příštího roku začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. Podle ČEZ přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly.

  • Krátkodobě požádá ČEZ o výjimku i u limitu prachu pro elektrárnu Tušimice, u emisí dusíku a síry pro teplárnu Trmice a u limitů dusíku u kotlů elektráren Mělník 2 a 3.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánovčera v 08:32

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
včera v 07:00

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
včera v 06:00

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...