Česko uspělo ve dvou arbitrážích s podnikatelem Fischerem. Požadoval přes 10 miliard korun

Ministerstvo financí uspělo podle svého úterního vyjádření ve dvou arbitrážích za více než 10 miliard korun, které vedl proti České republice podnikatel a bývalý senátor Václav Fischer.

V první arbitráži požadovala německá společnost Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), ve které má Fischer většinový podíl, 375,3 milionu dolarů (podle dnešního kurzu zhruba 9,5 miliardy korun) kvůli pochybením v souvislosti s insolvenčními řízeními z let 2005 a 2006, kdy došlo k údajně neoprávněnému zapsání letadel do soupisu konkursní podstaty a jejich následnému vydražení.

Dvě dopravní letadla Boeing 737 byla zadržená při konkurzu na Fischerův majetek.

obrázek
Zdroj: ČT24

V druhé arbitráži Fischer požadoval 60 milionů eur (nyní zhruba 1,6 miliardy korun). Česká republika podle něj řadou údajně nesprávných úředních rozhodnutí a jednání neochránila jeho investice při jeho vytěsnění z akciové společnosti CK Fischer.

Díky pravomocnému vítězství v těchto vleklých sporech jsme odvrátili hrozbu pro státní rozpočet přesahující 10 miliard korun. Je to už třináctá vítězná arbitráž v řadě a mě nesmírně těší, že i za tímto úspěchem stojí interní tým právníků ministerstva financí.
Alena Schillerová
ministryně financí

Fischer vede proti Česku ještě třetí arbitráž, ve které si nárokuje 21 milionů eur (zhruba 575 milionů korun) za znehodnocení své investice způsobené údajně nezákonným konkurzem. Toto řízení je v počáteční fázi, uvedlo ministestvo.

Konkurz na Fischerův majetek byl v Česku zahájen v roce 2005, o dva roky dříve na povrch vypluly finanční potíže Fischerových firem. Fischer s konkurzem nesouhlasil a po několika odvoláních dosáhl v roce 2008 u Nejvyššího soudu jeho zrušení. Nejvyšší soud tehdy výrok zdůvodnil tím, že na Fischerův majetek byl už dříve zahájen konkurz v Německu.

Dosud bylo včetně nyní oznámených ukončeno 32 arbitráží proti České republice. Aktuálně Česko čelí sedmi mezinárodním arbitrážím.

Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let. Smlouvy byly vesměs pro ČR nevýhodné. Ministerstvo financí delší dobu pracuje na tom, aby tyto smlouvy zanikly. V létě 2009 začal stát vypovídat dvoustranné dohody se státy Evropské unie. Arbitrážní řízení je sice rychlejší a efektivnější než projednání u soudu, stojí ale mnohem více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 19 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...