Česko uspělo ve dvou arbitrážích s podnikatelem Fischerem. Požadoval přes 10 miliard korun

Ministerstvo financí uspělo podle svého úterního vyjádření ve dvou arbitrážích za více než 10 miliard korun, které vedl proti České republice podnikatel a bývalý senátor Václav Fischer.

V první arbitráži požadovala německá společnost Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), ve které má Fischer většinový podíl, 375,3 milionu dolarů (podle dnešního kurzu zhruba 9,5 miliardy korun) kvůli pochybením v souvislosti s insolvenčními řízeními z let 2005 a 2006, kdy došlo k údajně neoprávněnému zapsání letadel do soupisu konkursní podstaty a jejich následnému vydražení.

Dvě dopravní letadla Boeing 737 byla zadržená při konkurzu na Fischerův majetek.

obrázek
Zdroj: ČT24

V druhé arbitráži Fischer požadoval 60 milionů eur (nyní zhruba 1,6 miliardy korun). Česká republika podle něj řadou údajně nesprávných úředních rozhodnutí a jednání neochránila jeho investice při jeho vytěsnění z akciové společnosti CK Fischer.

Díky pravomocnému vítězství v těchto vleklých sporech jsme odvrátili hrozbu pro státní rozpočet přesahující 10 miliard korun. Je to už třináctá vítězná arbitráž v řadě a mě nesmírně těší, že i za tímto úspěchem stojí interní tým právníků ministerstva financí.
Alena Schillerová
ministryně financí

Fischer vede proti Česku ještě třetí arbitráž, ve které si nárokuje 21 milionů eur (zhruba 575 milionů korun) za znehodnocení své investice způsobené údajně nezákonným konkurzem. Toto řízení je v počáteční fázi, uvedlo ministestvo.

Konkurz na Fischerův majetek byl v Česku zahájen v roce 2005, o dva roky dříve na povrch vypluly finanční potíže Fischerových firem. Fischer s konkurzem nesouhlasil a po několika odvoláních dosáhl v roce 2008 u Nejvyššího soudu jeho zrušení. Nejvyšší soud tehdy výrok zdůvodnil tím, že na Fischerův majetek byl už dříve zahájen konkurz v Německu.

Dosud bylo včetně nyní oznámených ukončeno 32 arbitráží proti České republice. Aktuálně Česko čelí sedmi mezinárodním arbitrážím.

Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let. Smlouvy byly vesměs pro ČR nevýhodné. Ministerstvo financí delší dobu pracuje na tom, aby tyto smlouvy zanikly. V létě 2009 začal stát vypovídat dvoustranné dohody se státy Evropské unie. Arbitrážní řízení je sice rychlejší a efektivnější než projednání u soudu, stojí ale mnohem více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
16:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 16 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
včera v 20:09

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...