Dynamika vzájemného obchodu mezi Čínou a státy střední a východní Evropy se srovnává. Při zahájení Čínského investičního fóra to řekl místopředseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu) Cchao Ťien-ming. Zatímco dřív putovalo zboží zejména z Číny do evropského regionu, loni vývoz ze střední a východní Evropy do Číny rostl výrazně rychleji než dovoz z Číny. A to, že je potenciál spolupráce s čínskou stranou velký, potvrdila i česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).
Česko-čínský obchod se prohlubuje, ukazuje Čínské investiční fórum. Podle Novákové je potenciál spolupráce velký
V roce 2017 obchodní bilance mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy dosáhla 68 miliard dolarů (1,5 bilionu korun) a meziročně vzrostla o více než 15 procent. Samotný objem importů ze zemí střední a východní Evropy do Číny ale podle Cchao Ťien-minga meziročně vzrostl o 24 procent, když dosáhl 18,5 miliardy dolarů (412 miliard korun).
Cchao Ťien-ming apeloval na zachování otevřenosti mezinárodního obchodu. „Ve světě roste nestabilita, globalizace zažívá překážky, antiglobalizační trend a protekcionismus jsou na vzestupu,“ řekl. Podle něj je třeba se těmto trendům postavit.
„Máme dost zkušeností s tím, že otevření přinese pokrok a uzavření přinese zaostalost,“ dodal. Poukázal na dřívější vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který uvedl, že Čína se světu nikdy neuzavře, naopak bude vůči němu stále otevřenější.
„Čínské investiční fórum představuje největší a nejvýznamnější akci podobného charakteru ve střední Evropě. Cílem setkání je prohloubit možnosti hospodářské, obchodní a hlavně investiční spolupráce,“ řekla v zahajovacím projevu ministryně průmyslu a obchodu Nováková. Připomněla, že Čína je pro Česko jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů na světě.
„Potenciál naší spolupráce je velký, z našeho pohledu jde hlavně o strojírenství, technologie na ochranu životního prostředí, zemědělství a nové materiály. Dále jsou to naše světově známé nanotechnologie, aplikovaný výzkum ve zdravotnictví a letectví. Náš zájem je podpora investic s vysokou přidanou hodnotou. Chceme investice do technologií s podporou digitalizace, nových technologií, aplikaci výsledků výzkumu a vývoje,“ vyjmenovala Nováková. Ocenila, že je Čína aktivní při přípravě a dokončení investiční dohody s EU.
Předseda představenstva CITIC mluví o strategickém partnerství
Koordinace spolupráce se neustále zlepšuje, dodala zvláštní zmocněnkyně čínského ministerstva zahraničí pro spolupráci zemí v rámci projektu 16+1 Chuo Jü-čen. „Kontakty jsou na stále vyšší politické úrovni, vidíme daleko více iniciativ na bázi platformy 16+1, premiéři se pravidelně setkávají a diskutují, podepsali jsme spoustu důležitých dokumentů, stovky iniciativ v rámci spolupráce,“ uvedla. Základním dokumentem je podle ní smlouva o spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka.
Předseda představenstva čínské státní společnosti CITIC Group Čchang Čen-ming řekl, že Česko je druhým největším partnerem firmy v regionu. CITIC letos vstoupila na scénu, když se do problémů dostala čínská společnost CEFC, která si před časem vybrala Česko jako sídlo svých evropských aktivit. V dubnu CITIC Group a CEFC Europe podepsali závazné memorandum o vzniku společného podniku.
Podle Čchang Čen-minga povýšily Česko a Čína spolupráci na strategické partnerství, což posílí i úroveň ekonomické spolupráce a obchodu. „Chtěli bychom, aby se Česká republika stala naší významnou výrobní bází v Evropě,“ podotkl.
Čínského investičního fóra se na Pražském hradě účastní přes 700 hostů ze 14 zemí. Po slavnostním zahájení následovaly panelové diskuse řady politiků, ekonomů a šéfů firem. S účastí na galavečeru počítá i prezident Miloš Zeman a předseda představenstva CITIC. Fórum je organizováno ve formátu spolupráce 16 zemí střední a východní Evropy a Číny, takzvané Platformy 16+1.