Praha/Paříž - Evropská zemědělská politika potřebuje méně byrokracie – na tom se při svém dnešním jednání shodli francouzský ministr zemědělství a rybolovu Michele Barnier a jeho český protějšek Petr Gandalovič. V názorech na reformu společné zemědělské politiky se ale stále zásadně liší. Tato problematika bude přitom tématem číslo jedna v době, kdy se Francie a Česká republika vystřídají v předsednictví Rady Evropské unie.
EU v poslední době přistupuje ke snižování přímých dotací zemědělců a nahrazuje je podporou rozvoje venkova. Tento trend by měla ještě prohloubit chystaná reforma společné zemědělské politiky. To je jeden ze sporných bodů, ve kterém se názory obou zemí různí. Ke změně nedošlo ani na pondělní schůzce ministrů zemědělství. Petr Gandalovič k tomu řekl: „My přeci jenom klademe trošku větší důraz na rozvoj venkova, Francie by radši zachovala podobu těch přímých plateb tak, jak je tomu v současnosti.“
Barnier rozhovoru pro Českou televizi odůvodnil postoj Francie tím, že se jeho země obává především toho, že v budoucnosti bude kvalitních potravin nedostatek: „V roce 2050 bude ve světě 9 miliard obyvatel a dostáváme se do období, kdy bude potřeba produkovat, abychom tuto populaci uživili. Tato produkce musí být bezpečná a musí brát v úvahu ekologické zájmy.“ Náznaky tohoto ohrožení se projevují již v současné době zdražováním zemědělských plodin a plánovaným prudkým zdražením potravin. Kvůli rostoucí poptávce v Číně tak budou muset víc zaplatit i lidé v Evropě. Právě tomu by prý mohla správná regulace částečně zabránit.
Výdaje spojené se společnou zemědělskou politikou tvoří v současné době asi 45 procent rozpočtu Evropské unie. Tyto finance putují především prostřednictvím dotací zemědělcům. Kvůli tomu se Unie stala již několikrát terčem kritiky Světové obchodní organizace a musela se zavázat ke snížení subvencí. Problémy ale působí v této oblasti také rozšiřování EU, kvůli kterému se stala současná podoba zemědělské politiky do budoucna neudržitelná.
