Při rozhodování o přijetí eura je nutno srovnat faktory pro a proti a vzít v úvahu i to, že by šlo o střednědobý proces, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 ekonom Jan Švejnar. Domnívá se, že k tomu není nutno pořádat samostatné referendum, protože součástí referenda o vstupu do Evropské unie byl závazek Česka, že euro přijme. „Je čistě na vládě rozhodnout, kdy tento proces začneme,“ řekl.
České podniky už euro přijaly, nyní je rozhodnutí na vládě, domnívá se ekonom Švejnar
Jako faktor podporující přijetí společné měny zmínil ředitel centra IDEA při CERGE-EI a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku to, že české podniky mezi sebou často fungují na základě eura.
„De facto my žijeme už v euroizované ekonomice, i když si to neuvědomujeme,“ řekl. To podle něho bude zvyšovat tlak zaměstnavatelů na zavedení eura. Připomněl také to, že investoři z eurozóny se při svých investicích často rozhodují podle toho, zda v dané zemi neexistuje kurzové riziko.
Řecké dluhy a italské banky
Z faktorů proti přijetí eura jsou to například nevyřešená situace řeckých dluhů a neutěšený stav italských bank, za které by Česko muselo ručit.
Dodal nicméně, že je to lepší řešit v době, kdy eurozóna jako celek roste. Smysl počkat to dávalo podle něj v době, kdy euro procházelo - následkem finanční krize a z ní plynoucí celosvětové recese - obrovskou zatěžkávací zkouškou (po roce 2008). Ta krize už není akutní, jako byla před tím, podotkl Švejnar.
- V České republice se v nedávném průzkumu pro přijetí eura vyslovilo 21 procent dotázaných.
Připomněl rovněž, že od rozhodnutí přidat se k euru, bude trvat dva roky, než bychom tam opravdu vstoupili. „Takže v tomto smyslu jde o projekt střednědobý, i kdybychom se poměrně rychle rozhodli, že do eurozóny vstoupíme“.
Postupná integrace eurozóny
Pozvolný je podle něho i proces integrace v rámci eurozóny. Už máme postup k bankovní unii, máme ESM (záchranný fond finanční pomoc pro země platící eurem), řekl Švejnar. „S velkou pravděpodobností se vytvoří post ministra financí – navíc k ministrům financí jednotlivých zemí, ne že by je nějak eliminoval a působil bez nich.“
Doporučil podívat se na fungování USA, což je obdobný projekt. „Mimochodem, ty počátky byly složité, vzpomeňme na občanskou válku, kterou v Evropě vůbec nemáme, takže tady postupujeme mnohem lépe a civilizovaněji“.
Evropa se musí podle Švejnara rozhodnout v rámci projektu, který začal po druhé světové válce, jestli ho bude dál dokončovat nebo ne. „Nejhorší je být svým způsobem na půl cesty. Být napůl v tom projektu, ale ne úplně“.
Kdyby mělo dojít k nějaké dezintegraci, což nepředpokládá, tak je lepší, aby byla dobře připravená, aby se zachoval volný trh obchodu a práce. Mnohem horší variantou by byl živelný rozpad jako tomu bylo při Velké depresi v 30. letech minulého století, kdy jednotlivé státy zvyšovaly bariéry a tarify, zdůraznil Švejnar.
V pořadu Devadesátka ČT24 mluvil rovněž o současném stavu českého hospodářství i jeho vývoji od 90. let minulého století. Glosoval také ekonomickou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Evropská komise ve středu vybídla členské země Evropské unie k diskusi o změnách podoby a fungování eurozóny. Jedním z cílů je zatraktivnit přijetí eura i pro ty státy EU, které společnou evropskou měnou zatím neplatí.
Předložený dokument, který minulý týden komisař Pierre Moscovici označil jako „nabídku, kterou nelze odmítnout“, nastiňuje například možnost, že stálým předsedou jednání ministrů financí zemí eurozóny by se mohl stát „evropský ministr financí“. Zvažuje se i vznik budoucího Evropského měnového fondu.
Rozdílné názory politiků
Česká republika by neměla vstupovat do eurozóny, řekl v rozhovoru s agenturou ČTK předseda hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš. Podle něj by zavedení společné evropské měny znamenalo, že by Česko ručilo za cizí dluhy a přišlo by o jeden z nástrojů, které pomáhají řešit hospodářské krize. Babiš také kritizoval Evropskou unii za nadměrnou regulaci, společenství se navíc podle něj nesoustřeďuje na podstatná témata.
„Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,“ řekl Babiš. „My kdybychom tam vstoupili, tak musíme zaplatit dvě miliardy euro, musíme ručit,“ uvedl. Země eurozóny se podílejí na záchranném mechanismu ESM, který má pomáhat státům, co budou mít problémy se splácením svých závazků.
TOP 09 je pro co nejrychlejší přijetí eura v České republice. Členství v eurozóně bude podle předsedy strany Miroslava Kalouska tvořit v budoucnu hranici v rámci vícerychlostní Evropy. Na váhání kolem eura už není z politických důvodů čas, Česko by se nemělo ocitnout v pomalém pruhu už jen proto, že označení je spíš eufemismem pro pomalé odpadávání, řekl Kalousek ČTK.
„Myslíme vážně, že už není čas na to váhat s eurem,“ uvedl. Existuje podle něj řada ekonomických důvodů, proč společnou evropskou měnu zavést v Česku. „Ale tam by se mohlo mluvit ještě o nějaké časové vůli. Ale po brexitu přišel i důvod politický. Jakkoliv z toho nemáme vůbec žádnou radost, tak se zdá být dvourychlostní Evropa realitou,“ řekl Kalousek.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v květnu vyslovil pro to, aby si Česko stanovilo termín pro přijetí společné měny, rozhodnout o tom podle něj bude muset příští vláda. I podle něj by nepřijetí společné evropské měny mohlo odsunout zemi do pomalejšího pruhu EU. Česko se zavázalo přijmout euro v rámci smlouvy o vstupu do EU v roce 2004.
Vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že kdo v EU nemá společnou měnu, je v jiné kategorii než státy eurozóny. Česko by podle něj mělo při rozhodování o společné měně uvažovat zejména o tom, s kým má silné ekonomické vazby. „Není úplně podstatné mít euro, podstatné je mít měnu jako Německo nebo Nizozemsko,“ řekl nedávno.