České podniky už euro přijaly, nyní je rozhodnutí na vládě, domnívá se ekonom Švejnar

Nahrávám video
Ekonom Švejnar v pořadu Devadesátka ČT24
Zdroj: ČT24

Při rozhodování o přijetí eura je nutno srovnat faktory pro a proti a vzít v úvahu i to, že by šlo o střednědobý proces, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 ekonom Jan Švejnar. Domnívá se, že k tomu není nutno pořádat samostatné referendum, protože součástí referenda o vstupu do Evropské unie byl závazek Česka, že euro přijme. „Je čistě na vládě rozhodnout, kdy tento proces začneme,“ řekl.

Jako  faktor podporující přijetí společné měny zmínil ředitel centra IDEA při CERGE-EI a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku to, že české podniky mezi sebou často fungují na základě eura. 

„De facto my žijeme už v euroizované ekonomice, i když si to neuvědomujeme,“ řekl. To podle něho bude zvyšovat tlak zaměstnavatelů na zavedení eura. Připomněl také to, že investoři z eurozóny se při svých investicích často rozhodují podle toho, zda v dané zemi neexistuje kurzové riziko.

Řecké dluhy a italské banky

Z faktorů proti přijetí eura jsou to například nevyřešená situace řeckých dluhů a neutěšený stav italských bank, za které by Česko muselo ručit.

Dodal nicméně, že je to lepší řešit v době, kdy eurozóna jako celek roste. Smysl počkat to dávalo podle něj v době, kdy euro procházelo - následkem finanční krize a z ní plynoucí celosvětové recese - obrovskou zatěžkávací zkouškou (po roce 2008). Ta krize už není akutní, jako byla před tím, podotkl Švejnar.

  • V České republice se v nedávném průzkumu pro přijetí eura vyslovilo 21 procent dotázaných.

Připomněl rovněž, že od rozhodnutí přidat se k euru, bude trvat dva roky, než bychom tam opravdu vstoupili. „Takže v tomto smyslu jde o projekt střednědobý, i kdybychom se poměrně rychle rozhodli, že do eurozóny vstoupíme“. 

Postupná integrace eurozóny

Pozvolný je podle něho i proces integrace v rámci eurozóny. Už máme postup k bankovní unii, máme ESM (záchranný fond finanční pomoc pro země platící eurem), řekl Švejnar. „S velkou pravděpodobností se vytvoří post ministra financí – navíc k ministrům financí jednotlivých zemí, ne že by je nějak eliminoval a působil bez nich.“

Doporučil podívat se na fungování USA, což je obdobný projekt. „Mimochodem, ty počátky byly složité, vzpomeňme na občanskou válku, kterou v Evropě vůbec nemáme, takže tady postupujeme mnohem lépe a civilizovaněji“. 

Evropa se musí podle Švejnara rozhodnout v rámci projektu, který začal po druhé světové válce, jestli ho bude dál dokončovat nebo ne. „Nejhorší je být svým způsobem na půl cesty. Být napůl v tom projektu, ale ne úplně“.

Kdyby mělo dojít k nějaké dezintegraci, což nepředpokládá, tak je lepší, aby byla dobře připravená, aby se zachoval volný trh obchodu a práce. Mnohem horší variantou by byl živelný rozpad jako tomu bylo při Velké depresi v 30. letech minulého století, kdy jednotlivé státy zvyšovaly bariéry a tarify, zdůraznil Švejnar. 

V pořadu Devadesátka ČT24 mluvil rovněž o současném stavu českého hospodářství i jeho vývoji od 90. let minulého století. Glosoval také ekonomickou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Evropská komise ve středu vybídla členské země Evropské unie k diskusi o změnách podoby a fungování eurozóny. Jedním z cílů je zatraktivnit přijetí eura i pro ty státy EU, které společnou evropskou měnou zatím neplatí.

Předložený dokument, který minulý týden komisař Pierre Moscovici označil jako „nabídku, kterou nelze odmítnout“, nastiňuje například možnost, že stálým předsedou jednání ministrů financí zemí eurozóny by se mohl stát „evropský ministr financí“. Zvažuje se i vznik budoucího Evropského měnového fondu.

Rozdílné názory politiků

Česká republika by neměla vstupovat do eurozóny, řekl v rozhovoru s agenturou ČTK předseda hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš. Podle něj by zavedení společné evropské měny znamenalo, že by Česko ručilo za cizí dluhy a přišlo by o jeden z nástrojů, které pomáhají řešit hospodářské krize. Babiš také kritizoval Evropskou unii za nadměrnou regulaci, společenství se navíc podle něj nesoustřeďuje na podstatná témata.

„Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,“ řekl Babiš. „My kdybychom tam vstoupili, tak musíme zaplatit dvě miliardy euro, musíme ručit,“ uvedl. Země eurozóny se podílejí na záchranném mechanismu ESM, který má pomáhat státům, co budou mít problémy se splácením svých závazků.

Andrej Babiš
Zdroj: ČT24

TOP 09 je pro co nejrychlejší přijetí eura v České republice. Členství v eurozóně bude podle předsedy strany Miroslava Kalouska tvořit v budoucnu hranici v rámci vícerychlostní Evropy. Na váhání kolem eura už není z politických důvodů čas, Česko by se nemělo ocitnout v pomalém pruhu už jen proto, že označení je spíš eufemismem pro pomalé odpadávání, řekl Kalousek ČTK.

„Myslíme vážně, že už není čas na to váhat s eurem,“ uvedl. Existuje podle něj řada ekonomických důvodů, proč společnou evropskou měnu zavést v Česku. „Ale tam by se mohlo mluvit ještě o nějaké časové vůli. Ale po brexitu přišel i důvod politický. Jakkoliv z toho nemáme vůbec žádnou radost, tak se zdá být dvourychlostní Evropa realitou,“ řekl Kalousek.

obrázek
Zdroj: ČT24

 Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v květnu vyslovil pro to, aby si Česko stanovilo termín pro přijetí společné měny, rozhodnout o tom podle něj bude muset příští vláda. I podle něj by nepřijetí společné evropské měny mohlo odsunout zemi do pomalejšího pruhu EU. Česko se zavázalo přijmout euro v rámci smlouvy o vstupu do EU v roce 2004.

Vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že kdo v EU nemá společnou měnu, je v jiné kategorii než státy eurozóny. Česko by podle něj mělo při rozhodování o společné měně uvažovat zejména o tom, s kým má silné ekonomické vazby. „Není úplně podstatné mít euro, podstatné je mít měnu jako Německo nebo Nizozemsko,“ řekl nedávno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 17 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 17 hhodinami
Načítání...