Přestože řeckým parlamentem před týdnem prošly požadované reformy, na další část finanční pomoci si Atény ještě počkají. Ministři financí členských zemí eurozóny se totiž v pondělí nedokázali dohodnout na uvolnění peněz pro silně zadlužené Řecko. Podobně skončily diskuse o zmírnění dluhové zátěže. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem však podle agentury Reuters uvedl, že dohoda je blízko.
Řecko si na peníze počká. Ministři financí eurozóny nedosáhli dohody na jejich uvolnění
Řecko nutně potřebuje peníze z úvěru do července, kdy má zaplatit splátku dluhu 7,3 miliardy eur (193,5 miliardy korun). Bez toho by se země dostala do platební neschopnosti.
„Řecko své závazky splnilo. Nyní je na našich partnerech a věřitelích, aby dostáli svým morálním, politickým a zákonným povinnostem a splnili ty své,“ prohlásil mluvčí řecké vlády Dimitris Tzanakopulos.
Kvůli uvolnění dalších peněz ze záchranného programu řecký parlament minulý týden schválil další snížení penzí a zvýšení daní. Atény musí schválit sadu zákonů k přijetí reforem, u některých ale ještě není proces kompletní.
Jedním z důvodů, proč nebyla dohoda dokončena, je zřejmě neshoda mezi eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o snížení dluhové zátěže pro Řecko. MMF tvrdí, že stávající podmínky programu, na kterých trvají evropští věřitelé, jsou pro Řecko nerealistické.
Zatímco několik vlád členských zemí eurozóny, zvláště Německa, nechce vyplatit žádné nové peníze, dokud se MMF nepřipojí k pomoci, MMF se zase nechce připojit, dokud se eurozóna jasně nevyjádří ke zmírnění dluhové zátěže pro Řecko. Fond chce takové oddlužení, aby dluh země byl po ukončení záchranné pomoci v roce 2018 udržitelný.
Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema by však jednání mohla být dokončena na příštím zasedání ministrů za tři týdny.
Fond chce detaily k slíbenému prodloužení splatnosti řeckého dluhu
Eurozóna v květnu 2016 slíbila, že prodlouží Řecku dobu splatnosti řeckého dluhu, o bližších detailech se však zatím nedohodla. MMF však požaduje detailnější dohodu, což ministři eurozóny nyní odmítají a trvají na tom, že závěrečné rozhodnutí bude přijato po ukončení současného záchranného programu v polovině roku 2018.
Podle MMF je detailní dohoda nutná pro obnovu důvěry investorů v Řecko, jehož veřejný dluh je téměř dvojnásobkem výše hrubého domácího produktu a země se chce vrátit na finanční trhy.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od Evropské unie a MMF celkem 240 miliard eur (6,5 bilionu korun). Aténám to ale - na rozdíl od ostatních zemí eurozóny zasažených dluhovou krizí - nepomohlo k zotavení z krize. Předloni proto Řecko přistoupilo na dohodu o třetím záchranném programu v sumě 86 miliard eur. Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla už asi o čtvrtinu.