České nouzové zásoby ropy se tenčí a neplní normy. Stačí už jen na 87 dní

Česká republika přestala plnit evropskou směrnici o výši nouzových zásob ropy a ropných produktů. Státy, které ropu netěží, by měly mít zásoby minimálně na 90 dní, ale Česko má nyní zásoby na 87 dní. ČTK to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.

Správa o stavu nouzových zásob ropy informovala vládu a Evropskou komisi. Ministrům předkládá návrh, aby stát buď ropu, nebo přímo benzin a naftu koupil. „Preferuji nákup ropy, protože to by nás nestálo ani korunu na nákladech na její skladování,“ řekl Švagr. Správa podle něj totiž má k dispozici kapacitu v nádrži státního správce ropovodů Mero v Nelahozevsi na Mělnicku.

„Pokud by padlo rozhodnutí nakoupit benzin a naftu, pak bychom potřebovali od vlády dodatečných asi 50 milionů korun ročně na jejich skladování. A prázdná nádrž na ropu v Nelahozevsi nám stejně zůstane dál,“ dodal.

Na tenčící se zásoby šéf správy upozorňoval už několikrát. Loni v srpnu ČTK řekl, že od začátku roku 2016 klesly tuzemské zásoby těchto komodit z 95 na 91 dnů. Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že žádá po SSHR přípravu střednědobé koncepce skladby nouzových zásob ropy a ropných produktů. Aktuální vyjádření resortu ČTK shání. 

Kralupská jednotka byla loni několik měsíců mimo provoz

Podle Správy státních hmotných rezerv má na současný stav vliv mimo jiné loňská havárie krakovací jednotky v rafinérii v Kralupech nad Vltavou. Podnik byl loni kvůli ní odstaven od poloviny května do poloviny října, kdy bylo zpracování ropy obnoveno.

„Během té doby museli provozovatelé čerpacích stanic vykrýt tento výpadek dovozy benzinu ze zahraničí. To způsobilo, že dovozy prudce narostly a nouzové zásoby státu klesly,“ uvedla správa. Hned po výbuchu hrozilo, že Česko bude muset kvůli havárii sáhnout do rezerv, které SSHR schraňuje. To ale nakonec nebylo nutné.

„Prakticky již dva roky se snažíme ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu hmotné rezervy doplnit nákupem takzvané sladké ropy, kterou v rezervách nemáme. Bohužel nám nebyl zatím vládou schválen,“ potvrdil Švagr.

Řešení je podle něj mimo jiné i v souladu se Státní energetickou koncepcí, kterou ministři schválili v roce 2015. SSHR do zásob počítá i zhruba dvoudenní zásobu nafty, již Česká republika postupně převáží zpět ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v bavorském Kraillingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 20 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...