Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr odplomboval v pátek první vlak s českou naftou, která byla uskladněna v Bavorsku. Další vlak, také zhruba se 20 cisternami, přijede do skladu státního podniku Čepro v Třemošné u Plzně příští čtvrtek. Od teď budou jezdit z německého Kraillingu do Česka minimálně dva vlaky týdně, potvrdil Pavel Švagr, který byl hostem pořadu 90' ČT24. Stát ale ještě nemá vyhráno. Německý insolvenční správce by ji mohl i vymáhat zpět.
Odplombování sledoval premiér Bohuslav Sobotka, vedení firmy Čepro, německý velvyslanec v Česku a zástupci bavorské vlády. Sobotka i Švagr řekli, že Česko má dostatečné kapacity na uskladnění české nafty ve svých státních skladech, tedy u firem Čepro a Mero, a nebude využívat žádné sklady v zahraničí.
Nafta, která byla uskladněná u zkrachovalé soukromé německé firmy Viktoriagruppe, bude směřovat kromě Třemošné i do dalších provozů Čepro, tedy hlavně do Roudnice nad Labem, ale také do Hájku na Karlovarsku. První dovezená nafta podle Švagra splňuje veškeré parametry podle evropských norem.
První vlak převezl 980 tun nafty. Česko má v Kraillingu naftu zhruba za 1,2 miliardy korun, po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe se k ní ale nemohlo skoro dva roky dostat. Celkem má být vypraveno na 70 vlaků. Dopravu zajišťuje Čepro, smluvním dopravcem je ČD Cargo. Švagr potvrdil, že přeprava paliva bude stát nejvíce 60 milionů korun.
Insolvenční správce by mohl chtít naftu zpět
Německo tedy po šesti letech vypravilo první vlak se strategickými zásobami nafty zpět do Čech. Celkem jde o 80 milionů litru nafty. Doprava tak potrvá přibližně do příštího března.
Stát ale ještě nemá vyhráno. Firma Viktoriagruppe je v insolvenci a poslední slovo bude mít německý insolvenční správce. „Insolveční správce Mollen může rozporovat vlastnictví hmoty 18 měsíců od podpisu smlouvy,“ konstatuje advokátka majitele areálu Kateřina Radostová. Teoreticky by tak mohl po Česku správce naftu vymáhat zpět. „Teď nastane ten druhý krok, kdy ta tíha bude na ministerstvu financí, aby dojednala dohodu se správcem, aby uznal pohledávky českého státu,“ dodala Radostová.
Na přepravu nafty čeká i česká policie. Chce zmapovat, kolik paliva se v Německu ztratilo. Dosavadní odhady mluví o šesti milionech litrů za osmdesát milionů korun. „Německá policie, respektive německé státní zastupitelství to naše podání prověřuje. Prověřuje ho ve spolupráci s českým státním zastupitelstvím,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
V Česku se kvůli vysoké škodě kauzou zabývá pražské vrchní státní zastupitelství. „Opravdu v tento okamžik vám žádné bližší informace k případu podávat nemohu,“ uvedl dozorující státní zástupce Tomáš Minx. Policie teď vyšetřuje okolnosti, za kterých v roce 2010 stát v bývalých vojenských zásobnících u Mnichova, surovinu uskladnil.
Nafta, která se nyní vrací z německého Kraillingu, by měla v nejbližší době skončit na čerpacích stanicích v Česku, palivo totiž stárne a stát ho musí pravidelně po třech letech obměňovat. Podle zvláštního velvyslance Česka pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky to ale neznamená, že se kvalita nafty kvůli delšímu skladování snížila. „Nafta se obměňuje průběžně a pokud nemá v sobě biosložky, tak většinou vydrží déle než několik let,“ konstatuje.
Česku ubývají ropné rezervy
Státní rezervy ropných produktů se dají použít za přesně určených podmínek, například v situaci, kdy vláda vyhlásí nouzový stav, buď na části území třeba při přírodní katastrofě, nebo v celé republice. Do skladů rezerv se sahá i v případě humanitární pomoci - třeba nedávno směřovaly desítky kilogramů sušeného mléka do Sýrie.
Nově může správa hmotných rezerv uvolnit potřebný materiál nebo stroje pro hasiče, policii a záchranáře při odstraňování škod i mimo stav nouze. Stačí jen, když při mimořádné události požádají o pomoc.
V praxi by čerpání rezerv znamenalo, že hasiči, záchranáři a policie využijí krizové karty, s nimiž mohou zadarmo tankovat na vybraných benzinkách. U ostatních by pak fungoval s největší pravděpodobností přídělový systém, tedy určený počet litrů paliva na auto a den.
Zásoby ropy, nafty a benzinu pro případ nouze přitom stačí Česku na stále méně dnů. Není to ale tím, že by se tenčilo množství uchovávané suroviny, stoupá totiž spotřeba. Ještě na začátku roku mělo Česko ve skladech rezervy na 95 dnů, teď by ropa a její produkty vystačily jen na 91.
„Dá se předpokládat, pokud ekonomika a spotřeba poroste, že bychom ke konci letošního roku mohli být pod devadesátidenní hranicí,“ uvedl Švagr. Tato hranice je přitom limit daný zákonem. Pod něj nesmí rezervy klesnout. Státní správa proto chce další ropu nakoupit.
Pro srovnání, Finsko má zásoby na 180 dnů, Německo na 109 a Francie na 97. Lépe jsou na tom i Slováci, kteří mají ve svých skladech ropu na 95 dnů.
Strategickými surovinami jsou vedle pohonných hmot i voda a potraviny. Nově budou mezi uchovávané potraviny zařazeny i káva a hořká čokoláda. Právě čokoládu balí do bojové dávky potravin vojáků i armáda. V současnosti má stát potravinové zásoby na jeden den. V budoucnu by se to mělo zvednout na tři dny.
