Takzvané černé zlato má za sebou rok jako skutečně černý. Hned počátkem roku si totiž sáhla na své dno, když se ceny poprvé po třinácti letech propadly pod hranici 28 dolarů za barel. Konec roku ale skýtá surovině lepší vyhlídky. OPEC i nečlenské země našly shodu na omezení těžby. Už vidina omezené produkce cenu oživila. Návrat ke stodolarovým hodnotám je v nedohlednu, ne tak rovnováha na trhu.
Ropa má za sebou divoký rok. Stodolarová cena za barel je minulostí
Už je to zhruba dva a půl roku, co se za ropu platilo přes sto dolarů za barel. Následoval strmý pád, který vyvrcholil 18. ledna 2016. Tehdy ceny komodity padly pod 29 dolarů za barel, což představovalo mnohaletá minima.
Situace nastala kvůli chronickému nadbytku ropy na trhu i obavě ze zásadního zvýšení íránského vývozu této suroviny. Nadbytek ropy způsobily jak Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), tak i nečlenské státy jako Rusko. Byť v průběhu prvního půlroku se ceny stabilizovaly a vzrostly, kartel i Moskva ještě na podzim dál posouvaly své rekordy v oblasti objemu denní těžby.
OPEC sledoval svou politikou velké nabídky úmysl potrápit svou konkurenci. Zatlačil hlavně na americký ropný průmysl, který musel výrazně omezit denní produkci. Slibný rozvoj těžby z břidlic tak narazil, protože nízké ceny ropy neodpovídaly vyšším nákladům na provoz tohoto podnikání.
Razantní propad hodnoty, za kterou se ropa prodávala, bolel ale i strůjce nadbytku. „Ztráceli všichni těžaři ropy a je jedno, zda šlo o firmy, nebo celé ekonomiky, které jsou závislé na vývozu ropu,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Vývoj cen pohonných hmot
Levná ropa ale měla i svá pozitiva. „Pokles cen pod 30 dolarů za barel na začátku roku jistě nebyl pozitivní zprávou pro první producenty, zatímco potěšil spotřebitele,“ podotknul makroekonomický analytik ČSOB Petr Báča. Cena nafty a benzinu i v Česku zaznamenala v lednu a únoru letošního roku strmý pád až o čtyři koruny za litr. V průběhu roku se po vzoru ropy vzpamatovaly a v prosinci dosahují nejvyšších hodnot za celý rok.
Omezení těžby, které by mělo trh aspoň trochu povzbudit
Ropným trhem totiž v druhé polovině roku cloumala shoda zemí OPEC na prvním snížení těžby za osm let. Zmínka o tom, že je dohoda na cestě, se objevila koncem září. Jenom příslib vystřelil cenu ropy přes padesátidolarovou hranici, kde se držela téměř celý říjen. Nic ale ještě nebylo podepsané a od první chvíle zaznívala i skepse ohledně plnění smlouvy.
Zástupci zemí OPEC ale poslední listopadový den schválili plán na omezení těžby, která má klesnout o 1,2 milionu barelů. Denně by tak měly vyprodukovat 32,5 milionu barelů. Fakticky se však jenom vrátí na úroveň ze začátku letošního roku, kdy produkce činila 32,6 milionu. Oznámení nicméně ještě doprovodila zpráva, že i Rusko jako jeden z největších producentů je připraven snížit těžbu o 300 tisíc barelů. Stačilo to, aby cena ropy Brent následně zažila nejprudší týdenní růst od roku 2009.
Výsledný obrázek navíc doplnil v prosinci slib i dalších nečlenských zemí. Těžařské státy stojící mimo OPEC tak sníží svou produkci celkem o 558 tisíc barelů denně. Právě tím, že Saúdská Arábie jako vůdčí síla kartelu OPEC vyjednávala s dalšími exportéry ropy mimo OPEC omezení těžby či exportu, je podle Sklenáře dohoda významná.
„Suma sumárum by tak dodávky ropy na světový trh měly klesnout od ledna 2017 na půl roku skoro o 1,8 milionu barelů denně. Tím chtějí těžaři zavřít pusu všem kverulantům, kteří tvrdí, že od konce roku 2014 překračuje těžba spotřebu ropy o jeden až dva miliony barelů denně,“ hodnotí Jiří Cihlář z Next Finance.
Dohodu podle Báči rozhodně není radno podceňovat. „Ačkoliv platí, že v minulosti měly země OPEC (a případně Rusko) s dodržováním podobných dohod potíže,“ doplnil. Pozornost se tak podle něj soustředí hlavně na to, zda ji budou OPEC, Rusko a další dodržovat. „Rusko se v roce 2001 také zavázalo těžbu snížit, ale nakonec zůstalo jen u slibů,“ přiblížil Cihlář. „Mnoho zemí může na oko dohodu dodržovat a potají produkci tiše navyšovat. Ona samotná kontrola produkce v jednotlivých zemích je hodně složitá. Hodně těžkou práci tak bude mít komise složená ze zástupců členských i nečlenských zemí OPEC,“ říká.
„I kdyby skutečně OPEC dokázal hlídat dodržování takové dohody, tak by trvalo ještě zhruba šest až dvanáct měsíců, než se postupně odbourá přebytek světových již vytěžených zásob. Navíc na vyšší cenu ropy zareagují další těžaři, zejména v Americe, růstem produkce,“ dodal analytik BH Securities Martin Vlček.
Naděje na stodolarový barel se jeví marně
Ačkoliv se nyní očekává zdražování ropy, nepůjde o radikální skok. „Nevěříme v návrat cen ropy nad 100 dolarů za barel. Naopak si myslíme, že z dlouhodobého hlediska bude cena ropy pod 60 dolary za barel,“ zmiňuje Cihlář. I podle Báče je pravděpodobnost nějakého scénáře, který by vrátil ropu ke stodolarové hranici, malá. „Nejpravděpodobněji se v současnosti jeví možnost, že se cena ropy bude pohybovat kolem 50 až 60 dolarů za barel,“ uvedl Báča.
Cena 100 dolarů se krátkodobě zdá jako velmi vzdálený sen. Ropa ke zdvojnásobení ceny (při současných vysokých zásobách) potřebuje nějaký výrazný a nečekaný negativní impulz.
„Očekáváme pomalou a pozvolnou stabilizaci ceny,“ přiblížil Sklenář. „Budou přicházet výkyvy, ale dlouhodobě by cena měla spíše růst. Poslední dva, tři roky se dramaticky omezují investice do těžby ropy, a to se postupně projeví. Možná to nebude ještě příští rok, ale postupně je to nevyhnutelné. V horizontu dvou až tří let jsou cíle ceny kolem 60 až 80 dolarů,“ doplnil.
Vzhledem k tomu, jak s účty na benzinových pumpách hýbal letošní rok, dalo by se předpokládat, že i výsledek dohody ropného kartelu bude v příštím roce mít vliv na to, za kolik se bude čerpat. Cihlář totiž upozorňuje na blížící se konec intervencí centrální banky, které nyní oslabují českou měnu. „Zdražení částečně vykompenzuje posílení koruny ve chvíli, kdy Česká národní banka pustí korunu ze řetězů. Není proto důvod k návratu cen benzinu a nafty u českých pump k 40korunové hladině,“ prohlásil.