České firmy výsledek voleb v Británii vítají, klíčová bude teď podoba cel

Pro český byznys znamená podle oslovených expertů výsledek britských parlamentních voleb konec nejistoty a dobrou zprávu. Na druhou stranu pro průmysl bude teď klíčové, jakou konkrétní podobu dostane vzájemný obchod, cla a kvóty na dovoz zboží. Zástupci firem a jejich svazů tak doufají, že v souvislosti s brexitem dojde nakonec k rozumnému kompromisu.

„Británie je naším čtvrtým největším vývozním trhem. Podle výsledků voleb se zdá, že brexit jako takový je o něco reálnější. Pro nás je ale klíčové, jakou formou proběhne, což stále není jasné,“ říká ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. 

„Drtivé vítězství konzervativní strany potvrdilo to, co slyšíme ze strany byznysu již minimálně dva roky: ukončete nejistotu spojenou s brexitem co nejdříve,“ řekl šéf zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek. Nyní nastane podle něj zápas o podobu brexitu. Pokud bude docíleno takzvaného byznys brexitu, tedy racionálního kompromisu, který je v zájmu obou stran, nemají se kvalitní čeští exportéři čeho bát, myslí si Macourek.

Roční vývoz z Česka do Velké Británie se už několik let podle Asociace exportérů pohybuje mezi 200 až 210 miliardami korun, zhruba 70 procent tvoří stroje a dopravní prostředky.

„Počítáme s tím, že tvrdý brexit a možný nástup cel dle pravidel Světové obchodní organizace může znamenat zdražení našich výrobků na UK trhu. Clo za cukrovinky se pohybuje přibližně na hranici 30 procent. To by znamenalo zhoršení konkurenceschopnosti našich výrobků na trhu UK a nižší poptávku. Také to přinese administrativu související s exportem do třetí země a možný chaos a nejistotu v prvních měsících,“ řekl mluvčí Nestlé ČR Robert Kičina.
Brexit podle něj však neznamená konec světa. Loni firma vyvezla devět procent své produkce právě do Británie.

Výrobce zdravotnických lůžek Linet do Velké Británie vyváží zboží v objemu 10 milionů eur z celkových zhruba 300 milionů eur ročně. „Výsledky voleb brexit přiblížily, my jsme se samozřejmě museli už připravit, především předzásobením a zároveň se zákazníky komunikujeme případné zpoždění dodávek. Nicméně věříme, že zájmem Británie bude udržet obchodní vazby ze zeměmi Evropské unie a že si nebude chtít nadměrně chránit svůj trh před importy,“ zamýšlí se výkonný ředitel LINET Group Tomáš Kolář.

Na všechny možné scénáře se také už delší dobu připravuje Škoda Auto. „Stejně tak jako celý průmysl potřebujeme velmi rychle vyjasnit, jak budou vypadat budoucí vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Nejistota představuje ohrožení investic a pracovních míst v automobilovém průmyslu, který je se svými až pětiletými vývojovými cykly závislý na dlouhodobé jistotě plánování,“ konstatuje mluvčí firmy Simona Havlíková.

Dodává, že pro automobilový průmysl je prioritou otevřený přístup na trh a jasně stanovené celní procesy, aby nedošlo k nepříznivým dopadům na výrobu just-in-time a na evropské dodavatelské řetězce. Škoda auto dodala na britský trh v prvních 11 měsících roku 2019 celkem 69 400 vozů.

Hlavní analytička hospodářské komory Karina Kubelková míní, že vývoj ohledně brexitu v roce 2020 již nabírá jasnějších obrysů. Nejistota, která podnikatele navázané na obchodní partnery z Velké Británie dlouhou dobu sužovala, se podle ní snížila. „Věříme, že bude odhlasována výstupová dohoda a nastane přechodné období. Jakmile budou podmínky brexitu politicky schváleny britským parlamentem, začne skutečná výzva, a to vyjednávání o budoucích vztazích,“ dodala.

Zásadní jsou cla mezi Unií a Spojeným královstvím

Podle analytika poradenské společnosti Moore Stephens Martina Housky bude pro firmy klíčové, jakou podobu dostane vzájemný obchod. Zásadní jsou například cla a kvóty na dovoz zboží mezi Unií a Spojeným královstvím, které je pro české firmy čtvrtou až pátou nejdůležitější exportní destinací. Podniky si podle Housky proto musí připravit různé scénáře obchodní politiky.

„V souvislosti s brexitem mnoho zahraničních firem plánuje opustit Britské ostrovy a Česko má jedinečnou možnost tyto firmy přilákat,“ tvrdí Houska. Británie je silná ve strojírenství, automobilovém průmyslu, leteckém průmyslu a farmacii. Houska tak připomíná, že minimálně v prvních třech oblastech může Česko nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu, zázemí a zkušenosti.

Vítězství konzervativců se podle mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Evy Veličkové očekávalo, ale ne tak drtivé. „Pro byznys bude klíčové, aby nová vláda protlačila výstupovou dohodu s EU britským parlamentem. Dalším krokem bude vyjednat dohodu o volném obchodu mezi EU a Británií,“ reagovala.

Boris Johnson zaznamenal výrazné vítězství a bude mít v novém Parlamentu většinu s převahou 74 křesel. „To mu umožní pravděpodobně ještě před Vánoci schválit jeho dohodu o vystoupení z EU v Parlamentu a poslat ji následně do Bruselu, kde by ji měli schválit europoslanci. Nic by tedy nemělo stát v cestě tomu, aby Británie 31.ledna 2020 opustila EU,“ poznamenal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

Připomíná ale, že tím to není zdaleka hotovo. Odchodem z EU pouze startuje další přechodné období. „V tom v zásadě bude většina věcí fungovat tak, jako by Británie byla členskou zemí EU, a mělo by se současně dohoudnout prakticky vše důležité ohledně budoucích vztahů – od obchodních vztahů přes bezpečnost, obranu, ochranu dat, vědeckou spolupráci až po rybolov,“ konstatuje Bureš.

A času na to moc nebude. Podle ‚rozvodové smlouvy‘, kterou v nejbližších týdnech pravděpodobně schválí britští poslanci, má být vše dohodnuto do konce roku 2020. „Už nyní proto hovoří diplomaté na obou stranách o tom, že se jedná o šibeniční termín,“ dodává Bureš.

Je to také podle analytiků Patrie důvod, proč je další prostor pro zisk libry  v tuto chvíli spíše omezený. „Za librou také nestojí nijak silné domácí fundamenty. Británie se stále pere s poměrně vysokou vnější nerovnováhou, kdy deficit běžného účtu přesahuje 3,5% HDP a je tradiční brzdou libry, a trvající nejistota spojená s vyjednáváním v příštím roce pravděpodobně také bude britskou ekonomiku držet na uzdě a neumožní Bank of England pomoci libře zvyšováním úrokových sazeb,“ míní Bureš.

Posílení Skotské národní strany by podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka mohlo vyvolat odstředivé tendence Skotska a tudíž další problémy pro Brity. Rok 2020 může být na politické scéně Británie rokem nových překvapení, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 20 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
30. 6. 2026

Evropský pohled