České firmy výsledek voleb v Británii vítají, klíčová bude teď podoba cel

Pro český byznys znamená podle oslovených expertů výsledek britských parlamentních voleb konec nejistoty a dobrou zprávu. Na druhou stranu pro průmysl bude teď klíčové, jakou konkrétní podobu dostane vzájemný obchod, cla a kvóty na dovoz zboží. Zástupci firem a jejich svazů tak doufají, že v souvislosti s brexitem dojde nakonec k rozumnému kompromisu.

„Británie je naším čtvrtým největším vývozním trhem. Podle výsledků voleb se zdá, že brexit jako takový je o něco reálnější. Pro nás je ale klíčové, jakou formou proběhne, což stále není jasné,“ říká ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. 

„Drtivé vítězství konzervativní strany potvrdilo to, co slyšíme ze strany byznysu již minimálně dva roky: ukončete nejistotu spojenou s brexitem co nejdříve,“ řekl šéf zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek. Nyní nastane podle něj zápas o podobu brexitu. Pokud bude docíleno takzvaného byznys brexitu, tedy racionálního kompromisu, který je v zájmu obou stran, nemají se kvalitní čeští exportéři čeho bát, myslí si Macourek.

Roční vývoz z Česka do Velké Británie se už několik let podle Asociace exportérů pohybuje mezi 200 až 210 miliardami korun, zhruba 70 procent tvoří stroje a dopravní prostředky.

„Počítáme s tím, že tvrdý brexit a možný nástup cel dle pravidel Světové obchodní organizace může znamenat zdražení našich výrobků na UK trhu. Clo za cukrovinky se pohybuje přibližně na hranici 30 procent. To by znamenalo zhoršení konkurenceschopnosti našich výrobků na trhu UK a nižší poptávku. Také to přinese administrativu související s exportem do třetí země a možný chaos a nejistotu v prvních měsících,“ řekl mluvčí Nestlé ČR Robert Kičina.
Brexit podle něj však neznamená konec světa. Loni firma vyvezla devět procent své produkce právě do Británie.

Výrobce zdravotnických lůžek Linet do Velké Británie vyváží zboží v objemu 10 milionů eur z celkových zhruba 300 milionů eur ročně. „Výsledky voleb brexit přiblížily, my jsme se samozřejmě museli už připravit, především předzásobením a zároveň se zákazníky komunikujeme případné zpoždění dodávek. Nicméně věříme, že zájmem Británie bude udržet obchodní vazby ze zeměmi Evropské unie a že si nebude chtít nadměrně chránit svůj trh před importy,“ zamýšlí se výkonný ředitel LINET Group Tomáš Kolář.

Na všechny možné scénáře se také už delší dobu připravuje Škoda Auto. „Stejně tak jako celý průmysl potřebujeme velmi rychle vyjasnit, jak budou vypadat budoucí vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Nejistota představuje ohrožení investic a pracovních míst v automobilovém průmyslu, který je se svými až pětiletými vývojovými cykly závislý na dlouhodobé jistotě plánování,“ konstatuje mluvčí firmy Simona Havlíková.

Dodává, že pro automobilový průmysl je prioritou otevřený přístup na trh a jasně stanovené celní procesy, aby nedošlo k nepříznivým dopadům na výrobu just-in-time a na evropské dodavatelské řetězce. Škoda auto dodala na britský trh v prvních 11 měsících roku 2019 celkem 69 400 vozů.

Hlavní analytička hospodářské komory Karina Kubelková míní, že vývoj ohledně brexitu v roce 2020 již nabírá jasnějších obrysů. Nejistota, která podnikatele navázané na obchodní partnery z Velké Británie dlouhou dobu sužovala, se podle ní snížila. „Věříme, že bude odhlasována výstupová dohoda a nastane přechodné období. Jakmile budou podmínky brexitu politicky schváleny britským parlamentem, začne skutečná výzva, a to vyjednávání o budoucích vztazích,“ dodala.

Zásadní jsou cla mezi Unií a Spojeným královstvím

Podle analytika poradenské společnosti Moore Stephens Martina Housky bude pro firmy klíčové, jakou podobu dostane vzájemný obchod. Zásadní jsou například cla a kvóty na dovoz zboží mezi Unií a Spojeným královstvím, které je pro české firmy čtvrtou až pátou nejdůležitější exportní destinací. Podniky si podle Housky proto musí připravit různé scénáře obchodní politiky.

„V souvislosti s brexitem mnoho zahraničních firem plánuje opustit Britské ostrovy a Česko má jedinečnou možnost tyto firmy přilákat,“ tvrdí Houska. Británie je silná ve strojírenství, automobilovém průmyslu, leteckém průmyslu a farmacii. Houska tak připomíná, že minimálně v prvních třech oblastech může Česko nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu, zázemí a zkušenosti.

Vítězství konzervativců se podle mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Evy Veličkové očekávalo, ale ne tak drtivé. „Pro byznys bude klíčové, aby nová vláda protlačila výstupovou dohodu s EU britským parlamentem. Dalším krokem bude vyjednat dohodu o volném obchodu mezi EU a Británií,“ reagovala.

Boris Johnson zaznamenal výrazné vítězství a bude mít v novém Parlamentu většinu s převahou 74 křesel. „To mu umožní pravděpodobně ještě před Vánoci schválit jeho dohodu o vystoupení z EU v Parlamentu a poslat ji následně do Bruselu, kde by ji měli schválit europoslanci. Nic by tedy nemělo stát v cestě tomu, aby Británie 31.ledna 2020 opustila EU,“ poznamenal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

Připomíná ale, že tím to není zdaleka hotovo. Odchodem z EU pouze startuje další přechodné období. „V tom v zásadě bude většina věcí fungovat tak, jako by Británie byla členskou zemí EU, a mělo by se současně dohoudnout prakticky vše důležité ohledně budoucích vztahů – od obchodních vztahů přes bezpečnost, obranu, ochranu dat, vědeckou spolupráci až po rybolov,“ konstatuje Bureš.

A času na to moc nebude. Podle ‚rozvodové smlouvy‘, kterou v nejbližších týdnech pravděpodobně schválí britští poslanci, má být vše dohodnuto do konce roku 2020. „Už nyní proto hovoří diplomaté na obou stranách o tom, že se jedná o šibeniční termín,“ dodává Bureš.

Je to také podle analytiků Patrie důvod, proč je další prostor pro zisk libry  v tuto chvíli spíše omezený. „Za librou také nestojí nijak silné domácí fundamenty. Británie se stále pere s poměrně vysokou vnější nerovnováhou, kdy deficit běžného účtu přesahuje 3,5% HDP a je tradiční brzdou libry, a trvající nejistota spojená s vyjednáváním v příštím roce pravděpodobně také bude britskou ekonomiku držet na uzdě a neumožní Bank of England pomoci libře zvyšováním úrokových sazeb,“ míní Bureš.

Posílení Skotské národní strany by podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka mohlo vyvolat odstředivé tendence Skotska a tudíž další problémy pro Brity. Rok 2020 může být na politické scéně Británie rokem nových překvapení, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...