Česká ekonomika si na konci roku udržela růst

Praha - Česká ekonomika si přes pesimistická očekávání analytiků ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku udržela meziroční růst, a to o jedno procento. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ovšem ekonomika poprvé od roku 1998 klesla, a to o 0,6 procenta. Za celý loňský rok hrubý domácí produkt výrazně zpomalil růst na 3,5 procenta oproti 5,9 procenta o rok dříve.

Výsledek překvapil i samotného ministra financí Miroslava Kalouska. „Je to o něco lepší číslo než jsme očekávali, jak konkrétně se to projeví v roce 2009 je mimořádně nejisté předvídat,“ uvedl strážce státní kasy.

Analytici vesměs očekávali stagnaci či spíše pokles ekonomiky, příznivý výsledek je podle nich pouze oddálením propadu Česka do recese. „Zatímco německá lokomotiva již dávno stojí ve stanici recese, český vláček se do ní rychle blíží,“ komentoval výsledky analytik společnosti Citco-finanční trhy Tomáš Volf.

Jan Mládek, ekonom:

„Myslím, že je to na dlouhou dobu poslední dobrá zpráva pro českou ekonomiku, údaj o růstu se zřejmě zkoriguje k horšímu, ale číslo zůstane přesto kladné.“

„Výsledky čtvrtého kvartálu alespoň o jedno období oddálily okamžik, kdy bude v české ekonomice oficiálně vyhlášena recese. Vzhledem ke značnému propadu exportu a přinejlepším stagnujícímu maloobchodnímu obratu lze soudit, že růst ekonomiky podpořil značný růst zásob, které se hromadily kvůli náhlému výpadku poptávky,“ dodal analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek.

Českou ekonomiku sráží pokles zahraniční poptávky

Hrubý domácí produkt Německa ve čtvrtém čtvrtletí podle dnešních údajů klesl o 2,1 procenta. Francouzská ekonomika v posledním loňském čtvrtletí překvapivě propadla o 1,2 procenta. Naopak slovenská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí sice zpomalila, ale její růst zůstal na relativně vysokých 2,7 procenta.

Helena Horská, analytička Raiffeisenbank:

„Na to, že se česká ekonomika pohybuje v prostředí recese, se vyvíjí stále ještě 'dobře'.“


Česká ekonomika se podle ČSÚ nacházela v sestupné fázi již od poloviny roku 2007, světová finanční krize pak hospodářské ochlazení jen zesílila. Přestože Česko přímo nezasáhla, v celosvětovém měřítku vyvolala pokles poptávky po zboží a službách. Problém s odbytem byl navíc podle úřadu umocněn opatrnějším přístupem bank k poskytování úvěrů.

„Projevilo se to silné posílení koruny z léta,“ říká člen NERV Martin Jahn s tím, že už tehdy bylo jasné, že se silná koruna u exportérů se zpožděním projeví. „Žádné kroky žádné vlády v současné době nejsou schopny recesi zastavit… Je to psychická záležitost, která se nedá odstranit tak rychle,“ dodal.

Spadne letos Česko do recese?

ČSÚ upozornil, že standardní odhad vývoje HDP a jeho složek, který zveřejní 11. března, se může od dnešních údajů částečně lišit. Vrchní ředitel sekce národních účtů ČSÚ Jan Heller připouští korekci do 0,5 procentního bodu. Předběžný odhad sestavuje ČSÚ na základě informací ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů s využitím matematicko-statistických metod, dopočtů a kvalifikovaných odhadů.

Markéta Šichtařová, analytička Next Finance:

„Česká ekonomika je jednoznačně daleko za vrcholem. V prvním kvartále poklesne zhruba o 2 procenta. Za celý rok 2009 podle nás poklesne ekonomika jen o 0,4 až 0,8 procenta.“


Podle odhadů ČNB, ministerstva financí, ale i ekonomů bude kvůli finanční krizi ekonomika zpomalovat. Česká národní banka letos očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,3 procenta. Podle ministerstva financí letos HDP poroste o 1,4 procenta. Analytici většinou letos očekávají pokles ekonomiky.

Co se týče občanů, pro nadcházející měsíce bude podle ekonoma  Miroslava Ševčíka nejdůležitější, zda si lidé udrží práci a firmy budou moci fungovat bez toho, aby kvůli propouštění zaměstnanců krachovaly. K tomu by mohlo dopomoci výraznější zjednodušení některých pasáží v zákoníku práce. „Tak aby nezanikaly celé firmy, ale mohly si dovolit propustit jednoho nebo dva pracovníky a fungovaly dál. Pomohlo by také výrazné snížení daňové zátěže,“ vysvětlil ekonom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 22 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...