V Česku skončí v nádobách na tříděný odpad 6,6 PET lahve z deseti. Výzkumy ze zemí EU, kde funguje zálohování PET lahví, ukazují, že zpětným odběrem lze vytřídit valnou většinu tohoto plastového odpadu. Tvrdí to zástupci Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Karlovarských minerálních vod, které letos v lednu oznámily, že zvažují zavést zálohování i v tuzemsku. Ekonomická analýza má být hotova na podzim. Ministerstvo životního prostředí se však k plánu staví rezervovaně.
Chystané opatření je podle expertky na zálohové systémy v EU Clarissy Morawski v souladu s evropským recyklačním balíčkem. Zpětný odběr se podle ní osvědčil například v Německu, Estonsku nebo Norsku. Funguje tak, že se o něj starají sami výrobci.
„Na cestě k zálohovému systému PET lahví je teď oficiálně Anglie a vážně o něm uvažuje také Francie a další státy EU. V zemích EU, které již nyní zálohový systém na PET lahve mají, dosahuje míra návratnosti až 90 procent, což je opravdu skvělé,“ dodává Clarissa Morawski.
„Náš systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v roce 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 procent všech PET lahví,“ přiblížil ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku Rauno Raal.
V Česku se podle analýzy z přibližně 59 tisíc tun PET nápojových obalů uvedených ročně na trh vytřídí do žlutých kontejnerů asi 39 tisíc tun. Jinak řečeno, lidé vytřídí 6,6 z každých 10 PET lahví. K recyklaci se však dostane jen 54 procent PET, které je možné použít jako kvalitní PET druhotnou surovinu pro výrobu nových produktů.
Záloha musí být podle šéfa Karlovarských minerálních vod dost velká, aby motivovala
Odborníci se podle Soni Jonášové z INCIEN zatím zaměřili na to, jak by se PET lahve v Česku zpracovávaly. Výhodou je, že by se jak třídění, tak recyklace a výroba nových lahví mohly odehrávat přímo v tuzemsku. Kapacity zde na to jsou, jak ukázal výzkum takzvaných materiálových toků. Nyní je podle Jonášové čas na analýzu ekonomických dopadů, která by mohla být hotová na podzim. Teprve po ní bude zřejmé, zda se zálohování vyplatí.
- PET lahve by mohly v budoucnu být vyráběny z melasy a pilin nebo dřevěné štěpky. V květnu to řekl vedoucí Nezávislé obalové laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické Jaroslav Dobiáš s tím, že technologie se už vyvíjí. V současné době se plastové lahve vyrábějí z produktů ropy, doba jejího rozpadu je 50 až 80 let.
- PET neboli polyethylentereftalát se vytváří z ethylenglykolu a kyseliny tereftalové. Ethylenglykol, který tvoří asi třetinu, se dá vyrobit z melasy, tedy zbytku po výrobě cukru. „Pokud jde o kyselinu teraftalovou, existují už linky, kde se tato technologie vyvíjí. Nejpravděpodobnější zdroj bude rostlinný materiál, například piliny nebo dřevěná štěpka,“ uvedl Dobiáš.
Jak řekl ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale, výše zálohy musí být dostatečně vysoká k tomu, aby lidi motivovala. Konkrétní zvažovanou výši ale nezmínil, podle něj to není na pořadu dne.
Míní, že Česko je země vratných lahví. „Když si koupíte pivo, platíte zálohu. Lidé jsou na to zvyklí,“ řekl.
Vedoucí oddělení zpětného odběru na ministerstvu životního prostředí Ladislav Trylč uvedl, že zpracovatelé mají zájem především o čiré PET materiály. „Je to surovina, která se skvěle recykluje, je o ni velký zájem,“ řekl Trylč. Problematičtější jsou podle něj barvené lahve. Podle Jonášové ale recyklátorům barva nevadí, problémem je spíše případná příměs stříbrných vláken. V Česku se PET materiály zpracovávají i do jiných materiálů, než jsou lahve či obaly.
Postoj ministerstva k zálohování je podle Trylče „rezervovaný“. „Na jedné straně vítáme aktivitu, která by mohla omezit vyhazování odpadků v přírodě. Na druhé straně se obáváme dopadů, které by zálohování mohlo mít na současný systém,“ řekl ČTK Trylč. Vyjmout PET lahve, pro které je nejlepší odbyt, by podle něj mohlo mít dopady i na obce, kterým třídění přináší peníze do rozpočtu. S bližším vyjádřením resort vyčká na výsledky chystané ekonomické analýzy.
Podle ekologů by mělo být prvotním záměrem omezení spotřeby PET lahví. „Balit vodu do PETu a prodávat je z environmentálního hlediska nepřípustné, pro zákazníky je to i z ekonomického hlediska nevýhodné,“ uvedl už dříve Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.
