Češi vyčkávají a trh s půjčkami na bydlení zamrzl. Průměrná sazba hypoték v únoru klesla pod tři procenta

Nahrávám video
Průměrná úroková sazba hypoték v únoru nepatrně klesla
Zdroj: ČT24

Průměrná úroková sazba hypoték v únoru nepatrně klesla na 2,99 procenta z lednových tří procent. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Loni v lednu byla na 2,28 procenta. Zájem o hypotéky byl podobný jako v lednu.

Druhý měsíc letošního roku si sjednalo hypotéku 4961 klientů, o 197 více než v lednu. Objemy hypoték lehce klesly, a to z lednových 10,93 miliardy na 10,88 miliardy korun. Únor 2018 byl o poznání silnější. Před rokem bylo sjednáno 7446 hypoték v objemu 15,96 miliardy korun. Po několikaměsíčním růstu průměrná hypotéka znovu klesla, a to na 2 193 207 korun.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

„Stejně jako v lednu ani v únoru nepřekročil počet hypotečních úvěrů hranici pět tisíc. Prozatím se alespoň stabilizovaly úrokové sazby a nyní jsme se po období jejich zvyšování dočkali u některých bank i zlevnění. Další vývoj sazeb bude záviset na krocích České národní banky,“ popsal vývoj na hypotečním trhu hlavní analytik společnosti Fincentra Josef Rajdl.

Část lidí sází na snížení cen i úroků

„K únorovému poklesu jejich průměrné sazby pak přispěl i ostrý konkurenční boj mezi bankami. Těm totiž tak jako tak mizí zájemci o hypotéky a zbývající zájemce si musí předcházet co možná nejatraktivnějšími sazbami. Objem nově poskytnutých hypoték byl v únoru nejmenší od ledna 2015,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Češi podle něj ale také vyhodnocují další vývoj. „Sázejí na to, že s příchodem možné ekonomické krize by došlo jak ke snížení cen nemovitostí, tak i úrokové sazby hypoték, a vyčkávají. I to pak snižuje poptávku po hypotékách,“ dodal. 

„Přestože úrokové sazby přestaly růst, hypoteční trh skutečně zamrzl. Ukazuje se, že tři negativní vlivy – tedy regulace ČNB, vysoké ceny nemovitostí a vyšší úrokové sazby – si vybírají svou daň,“ řekl Milan Voldřich z Raiffeisenbank.

Předpokládá, že k oživení trhu dojde, ale pravděpodobně bude letos propad v prodejích hypoték hlubší než odhadovaných 20 procent. U úrokových sazeb nyní neočekává další růst, sazba podle něj zůstane mírně pod třemi procenty.

„Banky ve snaze nalákat nové klienty snižují sazby, na počtech klientů to ale významně znát není,“ upozornil hypoteční specialista poradenské firmy ChytryHonza.cz Daniel Horňák. Lidé si půjčují menší částky. Po říjnovém zpřísnění podmínek se podle něj noví klienti rekrutují z těch, kteří vlastní zdroje mají nebo je v rodině seženou.

„Bankám a dalším institucím působícím na hypotečním trhu se blýská na horší časy. Lidé přestávají mít zájem o hypotéky. Na vině je nedostatek cenově dostupných nemovitostí, které by si mohla pořídit střední třída,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Kupujících je o třetinu méně než na podzim

Kupujících je kvůli vyšší úrokové sazbě a přísnějším podmínkám pro poskytování úvěrů až o třetinu méně než na podzim loňského roku a mnohem více si vybírají z dostupné nabídky, uvedl výkonný ředitel Bidli reality Ondřej Mašín. Jedna část zájemců o koupi má obavu, že se budou úrokové sazby zvyšovat, a proto chce koupit již nyní. „Poměrně velký podíl klientů naopak s koupí váhá, doufaje, že ceny nemovitostí budou klesat,“ podotkl.

ČNB v březnu přišla s další regulací hypoték. Tentokrát se to týká předčasného splacení hypotečního úvěru. Podle centrální banky klient může kdykoli splatit hypotéku, a to skoro zdarma. Paradoxně ale tento krok může podle Rajdla zdražit a znepřístupnit hypotéky.

Za účelně vynaložené náklady za předčasné splacení hypotéky lze podle ČNB totiž považovat nutné náklady spojené s předčasným ukončením smlouvy, jejichž výše je zároveň odůvodněná. Jde zejména o administrativní náklady. Naopak za nepřípustné náklady ČNB označila vyplacenou provizi zprostředkovateli hypotéky, snížení úrokových výnosů finanční instituce nebo její úrokové náklady z dluhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...