Češi vyčkávají a trh s půjčkami na bydlení zamrzl. Průměrná sazba hypoték v únoru klesla pod tři procenta

Nahrávám video

Průměrná úroková sazba hypoték v únoru nepatrně klesla na 2,99 procenta z lednových tří procent. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Loni v lednu byla na 2,28 procenta. Zájem o hypotéky byl podobný jako v lednu.

Druhý měsíc letošního roku si sjednalo hypotéku 4961 klientů, o 197 více než v lednu. Objemy hypoték lehce klesly, a to z lednových 10,93 miliardy na 10,88 miliardy korun. Únor 2018 byl o poznání silnější. Před rokem bylo sjednáno 7446 hypoték v objemu 15,96 miliardy korun. Po několikaměsíčním růstu průměrná hypotéka znovu klesla, a to na 2 193 207 korun.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

„Stejně jako v lednu ani v únoru nepřekročil počet hypotečních úvěrů hranici pět tisíc. Prozatím se alespoň stabilizovaly úrokové sazby a nyní jsme se po období jejich zvyšování dočkali u některých bank i zlevnění. Další vývoj sazeb bude záviset na krocích České národní banky,“ popsal vývoj na hypotečním trhu hlavní analytik společnosti Fincentra Josef Rajdl.

Část lidí sází na snížení cen i úroků

„K únorovému poklesu jejich průměrné sazby pak přispěl i ostrý konkurenční boj mezi bankami. Těm totiž tak jako tak mizí zájemci o hypotéky a zbývající zájemce si musí předcházet co možná nejatraktivnějšími sazbami. Objem nově poskytnutých hypoték byl v únoru nejmenší od ledna 2015,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Češi podle něj ale také vyhodnocují další vývoj. „Sázejí na to, že s příchodem možné ekonomické krize by došlo jak ke snížení cen nemovitostí, tak i úrokové sazby hypoték, a vyčkávají. I to pak snižuje poptávku po hypotékách,“ dodal. 

„Přestože úrokové sazby přestaly růst, hypoteční trh skutečně zamrzl. Ukazuje se, že tři negativní vlivy – tedy regulace ČNB, vysoké ceny nemovitostí a vyšší úrokové sazby – si vybírají svou daň,“ řekl Milan Voldřich z Raiffeisenbank.

Předpokládá, že k oživení trhu dojde, ale pravděpodobně bude letos propad v prodejích hypoték hlubší než odhadovaných 20 procent. U úrokových sazeb nyní neočekává další růst, sazba podle něj zůstane mírně pod třemi procenty.

„Banky ve snaze nalákat nové klienty snižují sazby, na počtech klientů to ale významně znát není,“ upozornil hypoteční specialista poradenské firmy ChytryHonza.cz Daniel Horňák. Lidé si půjčují menší částky. Po říjnovém zpřísnění podmínek se podle něj noví klienti rekrutují z těch, kteří vlastní zdroje mají nebo je v rodině seženou.

„Bankám a dalším institucím působícím na hypotečním trhu se blýská na horší časy. Lidé přestávají mít zájem o hypotéky. Na vině je nedostatek cenově dostupných nemovitostí, které by si mohla pořídit střední třída,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Kupujících je o třetinu méně než na podzim

Kupujících je kvůli vyšší úrokové sazbě a přísnějším podmínkám pro poskytování úvěrů až o třetinu méně než na podzim loňského roku a mnohem více si vybírají z dostupné nabídky, uvedl výkonný ředitel Bidli reality Ondřej Mašín. Jedna část zájemců o koupi má obavu, že se budou úrokové sazby zvyšovat, a proto chce koupit již nyní. „Poměrně velký podíl klientů naopak s koupí váhá, doufaje, že ceny nemovitostí budou klesat,“ podotkl.

ČNB v březnu přišla s další regulací hypoték. Tentokrát se to týká předčasného splacení hypotečního úvěru. Podle centrální banky klient může kdykoli splatit hypotéku, a to skoro zdarma. Paradoxně ale tento krok může podle Rajdla zdražit a znepřístupnit hypotéky.

Za účelně vynaložené náklady za předčasné splacení hypotéky lze podle ČNB totiž považovat nutné náklady spojené s předčasným ukončením smlouvy, jejichž výše je zároveň odůvodněná. Jde zejména o administrativní náklady. Naopak za nepřípustné náklady ČNB označila vyplacenou provizi zprostředkovateli hypotéky, snížení úrokových výnosů finanční instituce nebo její úrokové náklady z dluhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 11 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 21 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled