Češi skupují chaty i chalupy. Na Liberecku prodeje vyskočily hned o třetinu

Počet prodaných chat a chalup v Česku letos do konce září meziročně vzrostl o 12,6 procenta na 4800. Jejich hodnota se zvýšila o 28,5 procenta na 6,23 miliardy korun. Nejvíce se jich prodalo v červnu (755), nejméně v dubnu (349). Z jednotlivých regionů prodeje nejvíce stouply v Libereckém kraji, téměř o třetinu. Naopak na Pardubicku téměř o pětinu klesly. Vyplývá to z údajů společnosti Reas, která mapuje realitní trh v Česku na základě dat z katastru nemovitostí.

„Velkému zájmu o rekreační nemovitosti nahrává kromě koronavirové krize rovněž snížení úrokových sazeb z hypoték a také předpokládané zrušení daně z nabytí nemovitosti. Dá se očekávat, že dokud banky nezpřísní podmínky, prodeje nejen chat a chalup, ale také bytů budou i nadále rekordní,“ sdělil ředitel společnosti Reas Michal Makoš.

Počet i hodnota prodaných rekreačních nemovitostí meziročně rostly ve všech měsících s výjimkou dubna a května, kdy platila opatření proti šíření koronaviru. V květnu počet klesl téměř o čtvrtinu na 386, hodnota prodaných chat a chalup se snížila zhruba o pětinu na 458,4 milionu korun.

Podle počtu prodejů byl rekordní červen, kdy majitele změnilo 755 rekreačních objektů. To v tomto měsíci znamená meziroční růst o 44,1 procenta, hodnota se zvýšila o dvě třetiny na 926,6 milionu korun. V červenci byl počet prodaných chat a chalup proti červnu o pět nižší, hodnota však těsně převýšila miliardu korun.

Nejvíce rekreačních nemovitostí se prodává ve středních Čechách

Co se týče prodejů v krajích, nejvíce rekreačních nemovitostí se podle Makoše tradičně prodává ve Středočeském kraji a stejné to bylo i letos. Prodalo se zde 1295 chat a chalup, tedy více než čtvrtina z celkových 4800. Jejich hodnota dosáhla téměř dvou miliard korun. Nejméně jich bylo v Praze – šestačtyřicet.

Počet prodejů meziročně nejvíce stoupl v Libereckém kraji (o 30,8 procenta), na Vysočině (o 26,8 procenta) a ve Středočeském kraji (o 18,8 procenta). Naopak v Pardubickém kraji o 17,1 procenta klesl, na Zlínsku se snížil o 9,3 procenta.

„Klesající prodeje neznamenají klesající zájem. V některých okresech, a je to právě příklad Zlínského kraje, je poptávka po rekreačních nemovitostech velká, ale nabídka výrazně klesla. Pokud se podíváme na počet inzerátů nabízejících prodej, je to často až o polovinu méně ve srovnání s loňským rokem,“ doplnil Makoš.

Hodnota prodaných chat a chalup meziročně nejvíce vzrostla v Jihočeském kraji, více než o polovinu. Na Vysočině stoupla o 46,5 procenta, v Ústeckém kraji o 44,8 procenta. V Praze o čtyři procenta klesla.

Lidé mají zájem i o nemovitosti ve špatném stavu

Podle Makoše ceny rostou i navzdory faktu, že se oproti loňsku prodává více starších nemovitostí, které nejsou ihned připraveny k nastěhování. „Loni jsme mohli v nabídkách vidět hlavně chaty a chalupy v zachovalém a zrekonstruovaném stavu, naopak ty staré a před rekonstrukcí se prodávaly dlouhé měsíce a byl o ně minimální zájem. V létě jsme však byli svědky toho, že co se v nabídce objevilo, to se obratem prodalo bez ohledu na stav,“ uvedl.

Ředitel realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties Jiří Kučera očekává, že nedostačující nabídka v nejbližší době vysokou poptávku nedožene. „Lze očekávat, že na trhu ke stálicím přibudou nové lokality, které dříve nebyly tak atraktivní,“ dodal Kučera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...