Češi nebudou z Británie odcházet ve velkém jako Poláci, míní majitel londýnského obchodu s českým zbožím

Nahrávám video

Přes tři miliony občanů z EU se usadilo ve Velké Británii. Podle dostupných údajů tam pracuje zhruba 35 až 37 tisíc Čechů. Lidé, kteří tam za prací odjedou, se ale nemusí registrovat ani hlásit, předpokládá se tedy, že je počet vyšší. Majitel londýnského obchodu s českými produkty se nebojí, že by Češi v souvislosti s brexitem odcházeli ve velkém jako Poláci nebo Slováci.

Britská premiérka Mayová ujišťuje, že i v případě tvrdého brexitu – tedy odchodu z Unie bez dohody o podmínkách vystoupení – budou moci na Ostrovech občané ze zemí EU zůstat a jejich práva se nezmění.

Londýnský starosta Sadiq Khan v reklamním videoklipu vzkazuje, že hlavní město je otevřené všem národnostem, a tak to zůstane i po brexitu. Ve videu reprezentuje Česko a Slovensko obchod s tradičním českým pivem, sladkostmi a specialitami – nese název Halusky. Jeho šéfa Anishe Shaha napadlo podnik otevřít v britské metropoli v roce 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie.

Říká, že se nebojí ani tvrdého brexitu, pokud by Británie odešla z EU chaoticky a bez dohody. „Češi mají spíš práci takzvaných bílých límečků. Jsou v kancelářích, pracují v IT, jsou to dobře placená místa. Osobně si nemyslím, že odejdou, jako se to děje ve velkém u Poláků a Slováků,“ podotkl Shah.

Dopady brexitu se svými českými zákazníky probírá už od referenda, které se konalo před více než dvěma roky. Podle něj mají stejně jako on smíšené pocity.

Velké firmy pracovníky z ciziny potřebují, říká zakladatel portálu zaměřeného na práci v Británii

Adam Wojnar žil v Británii zhruba sedm let, za tu dobu třináctkrát změnil práci a dvanáctkrát se stěhoval. Díky těmto zkušenostem se pak rozhodl založit firmu Hurá do světa, která pomáhá Čechům dostat se do Velké Británie a najít tam práci.

Do Británie prostřednictvím jeho firmy odcestuje zhruba sto lidí za rok. Wojnar si myslí, že se hned po brexitu nic nezmění. „Jsou velké firmy, které potřebují zahraničního člověka, aby tam pracoval. Například National Health Service, což je zdravotní systém Velké Británie, kde pracuje spousta lidí ze zahraničí z Evropy. Kdyby najednou 1. března přišel tvrdý brexit, tak by tam neměl kdo pracovat,“ poznamenal.

Adam Wojnar
Zdroj: ČT24

Britská vláda jasně říká, že po brexitu skončí zcela volný příchod pracovníků z členských států EU. Vítaní budou jen kvalifikovaní pracovníci z celého světa. Skončím tím výhody, které doposud měli unijní občané ve Spojeném království a stejně tak Britové v EU.

Čech z Británie, který podporuje brexit. Věří, že změnu nepocítí, kdo pracuje a platí daně

Mezi Čechy v Británii se najdou tací, kteří vystoupení Británie z EU plně podporují. „Jsem hodně spokojený s tím, že angličtí občané v referendu zvolili brexit. Protože jeden důležitý aspekt brexitu pro mě je uzavření hranic, speciálně pro kultury, které sem přijdou a snaží se spíš něco změnit než se asimilovat,“ přiblížil Jan Linhart, který se živí instalací bezpečnostních systémů.

Jan Linhart
Zdroj: ČT24

V Anglii žije už 17 let. Brexit byl nicméně jedním z důvodů k důležitému rozhodnutí. „V současné chvíli si vyřizuji anglické občanství, což je procedura, která může trvat až zhruba půl roku,“ uvedl Linhart.

I když vnímá, že řada Čechů kolem něj má z brexitu obavy, on věří, že občané EU, kteří na britských ostrovech žijí, pracují a platí daně, žádnou změnu nepocítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o růstu rodičovského příspěvku

Poslanci budou schvalovat vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole je čeká debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví. Pozměňovací návrhy budou poslanci moci předkládat k novele, jež mimo jiné mění státní úhradu čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou.
09:01Aktualizovánopřed 50 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 4 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 18 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
6. 7. 2026

Evropský pohled