Češi nebudou z Británie odcházet ve velkém jako Poláci, míní majitel londýnského obchodu s českým zbožím

5 minut
Události ČT: Život a práce Čechů ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Přes tři miliony občanů z EU se usadilo ve Velké Británii. Podle dostupných údajů tam pracuje zhruba 35 až 37 tisíc Čechů. Lidé, kteří tam za prací odjedou, se ale nemusí registrovat ani hlásit, předpokládá se tedy, že je počet vyšší. Majitel londýnského obchodu s českými produkty se nebojí, že by Češi v souvislosti s brexitem odcházeli ve velkém jako Poláci nebo Slováci.

Britská premiérka Mayová ujišťuje, že i v případě tvrdého brexitu – tedy odchodu z Unie bez dohody o podmínkách vystoupení – budou moci na Ostrovech občané ze zemí EU zůstat a jejich práva se nezmění.

Londýnský starosta Sadiq Khan v reklamním videoklipu vzkazuje, že hlavní město je otevřené všem národnostem, a tak to zůstane i po brexitu. Ve videu reprezentuje Česko a Slovensko obchod s tradičním českým pivem, sladkostmi a specialitami – nese název Halusky. Jeho šéfa Anishe Shaha napadlo podnik otevřít v britské metropoli v roce 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie.

Říká, že se nebojí ani tvrdého brexitu, pokud by Británie odešla z EU chaoticky a bez dohody. „Češi mají spíš práci takzvaných bílých límečků. Jsou v kancelářích, pracují v IT, jsou to dobře placená místa. Osobně si nemyslím, že odejdou, jako se to děje ve velkém u Poláků a Slováků,“ podotkl Shah.

Dopady brexitu se svými českými zákazníky probírá už od referenda, které se konalo před více než dvěma roky. Podle něj mají stejně jako on smíšené pocity.

Velké firmy pracovníky z ciziny potřebují, říká zakladatel portálu zaměřeného na práci v Británii

Adam Wojnar žil v Británii zhruba sedm let, za tu dobu třináctkrát změnil práci a dvanáctkrát se stěhoval. Díky těmto zkušenostem se pak rozhodl založit firmu Hurá do světa, která pomáhá Čechům dostat se do Velké Británie a najít tam práci.

Do Británie prostřednictvím jeho firmy odcestuje zhruba sto lidí za rok. Wojnar si myslí, že se hned po brexitu nic nezmění. „Jsou velké firmy, které potřebují zahraničního člověka, aby tam pracoval. Například National Health Service, což je zdravotní systém Velké Británie, kde pracuje spousta lidí ze zahraničí z Evropy. Kdyby najednou 1. března přišel tvrdý brexit, tak by tam neměl kdo pracovat,“ poznamenal.

Adam Wojnar
Zdroj: ČT24

Britská vláda jasně říká, že po brexitu skončí zcela volný příchod pracovníků z členských států EU. Vítaní budou jen kvalifikovaní pracovníci z celého světa. Skončím tím výhody, které doposud měli unijní občané ve Spojeném království a stejně tak Britové v EU.

Čech z Británie, který podporuje brexit. Věří, že změnu nepocítí, kdo pracuje a platí daně

Mezi Čechy v Británii se najdou tací, kteří vystoupení Británie z EU plně podporují. „Jsem hodně spokojený s tím, že angličtí občané v referendu zvolili brexit. Protože jeden důležitý aspekt brexitu pro mě je uzavření hranic, speciálně pro kultury, které sem přijdou a snaží se spíš něco změnit než se asimilovat,“ přiblížil Jan Linhart, který se živí instalací bezpečnostních systémů.

Jan Linhart
Zdroj: ČT24

V Anglii žije už 17 let. Brexit byl nicméně jedním z důvodů k důležitému rozhodnutí. „V současné chvíli si vyřizuji anglické občanství, což je procedura, která může trvat až zhruba půl roku,“ uvedl Linhart.

I když vnímá, že řada Čechů kolem něj má z brexitu obavy, on věří, že občané EU, kteří na britských ostrovech žijí, pracují a platí daně, žádnou změnu nepocítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 14 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 16 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...