Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu

Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu, shodli se po několikaměsíčních vyjednáváních zástupci unijních států a Evropského parlamentu. Dohoda otevírá cestu ke konečnému schválení fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními a budoucího sedmiletého rozpočtu Unie.

Spojování evropských peněz s vládou práva dlouhodobě odmítá Maďarsko a Polsko, jež kvůli tomu hrozily vetem rozpočtu a s ním spojeného fondu.

Podle ve čtvrtek dosažené shody by se měla podmínka vztahovat na veškeré unijní fondy. Spojena tedy bude s celým balíkem více než 1,8 bilionu eur (přes 50 bilionů korun) v rozpočtu a fondu, o němž členské země s europoslanci od srpna vyjednávají.

„Dnešní dohoda je milníkem v ochraně hodnot EU. Poprvé jsme vytvořili mechanismus, který umožní EU zastavit financování vlád, které nerespektují naše hodnoty, jako je vláda práva,“ uvedl člen parlamentního vyjednávacího týmu Petri Sarvamaa.

Schválená podmíněnost by podle něj měla unijní fondy ochránit jak před jednorázovými prohřešky, tak před dlouhodobým a systematickým zneužíváním společných unijních peněz, které dosud EU nedokázala postihnout.

Návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tento dohodnutý kompromis je mírnější než původní požadavek Komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.

I tuto variantu však Maďarsko a Polsko dlouhodobě odmítají. Unijní instituce již několik let vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot. Konzervativně-nacionalistické vlády v Budapešti i Varšavě tvrdí, že toto řízení je dostačující a že by EU neměla principy právního státu spojovat s penězi.

„Je to shoda na bezprecedentním porušení (unijních) smluv,“ komentoval čtvrteční dohodu státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta, podle něhož by země neměly mít možnost pouhou většinou hlasů rozhodnout o zastavení plateb z rozpočtu.

Maďarská vláda dohodu odmítla. „Je nepřijatelné, že Evropský parlament pokračuje s politickým a ideologickým vydíráním Maďarska i přes současnou pandemii a velké výzvy, jimž evropská ekonomika čelí,“ uvedla na Facebooku ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Stoupenci dohody naproti tomu tvrdí, že dosavadní řízení s Polskem a Maďarskem nevedlo k zásadním zlepšením a že unijní fondy je třeba lépe chránit zvláště s ohledem na to, že v rámci boje s následky pandemie v nich bude výrazně více peněz než dosud.

Dohoda je zásadní pro schválení rozpočtu a fondu

Podle německého velvyslance při EU Michaela Clausse je dohoda zásadním bodem na cestě ke schválení rozpočtu a fondu, které by měly být členským zemím k dispozici od ledna.

„Nyní je čas najít shodu i na zbytku balíku,“ podotkl německý diplomat, který jako zástupce předsednické země vedl vyjednávání za členské státy. Europoslanci se zatím neshodují se státy na celkové výši rozpočtu odsouhlasené v létě lídry zemí. Chtějí přidat několik desítek miliard eur zejména na vědu, zdravotnictví či studentské výměny. Státy však rozpočet o tolik zvyšovat nechtějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 18 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026
Načítání...