Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu

Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu, shodli se po několikaměsíčních vyjednáváních zástupci unijních států a Evropského parlamentu. Dohoda otevírá cestu ke konečnému schválení fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními a budoucího sedmiletého rozpočtu Unie.

Spojování evropských peněz s vládou práva dlouhodobě odmítá Maďarsko a Polsko, jež kvůli tomu hrozily vetem rozpočtu a s ním spojeného fondu.

Podle ve čtvrtek dosažené shody by se měla podmínka vztahovat na veškeré unijní fondy. Spojena tedy bude s celým balíkem více než 1,8 bilionu eur (přes 50 bilionů korun) v rozpočtu a fondu, o němž členské země s europoslanci od srpna vyjednávají.

„Dnešní dohoda je milníkem v ochraně hodnot EU. Poprvé jsme vytvořili mechanismus, který umožní EU zastavit financování vlád, které nerespektují naše hodnoty, jako je vláda práva,“ uvedl člen parlamentního vyjednávacího týmu Petri Sarvamaa.

Schválená podmíněnost by podle něj měla unijní fondy ochránit jak před jednorázovými prohřešky, tak před dlouhodobým a systematickým zneužíváním společných unijních peněz, které dosud EU nedokázala postihnout.

Návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tento dohodnutý kompromis je mírnější než původní požadavek Komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.

I tuto variantu však Maďarsko a Polsko dlouhodobě odmítají. Unijní instituce již několik let vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot. Konzervativně-nacionalistické vlády v Budapešti i Varšavě tvrdí, že toto řízení je dostačující a že by EU neměla principy právního státu spojovat s penězi.

„Je to shoda na bezprecedentním porušení (unijních) smluv,“ komentoval čtvrteční dohodu státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta, podle něhož by země neměly mít možnost pouhou většinou hlasů rozhodnout o zastavení plateb z rozpočtu.

Maďarská vláda dohodu odmítla. „Je nepřijatelné, že Evropský parlament pokračuje s politickým a ideologickým vydíráním Maďarska i přes současnou pandemii a velké výzvy, jimž evropská ekonomika čelí,“ uvedla na Facebooku ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Stoupenci dohody naproti tomu tvrdí, že dosavadní řízení s Polskem a Maďarskem nevedlo k zásadním zlepšením a že unijní fondy je třeba lépe chránit zvláště s ohledem na to, že v rámci boje s následky pandemie v nich bude výrazně více peněz než dosud.

Dohoda je zásadní pro schválení rozpočtu a fondu

Podle německého velvyslance při EU Michaela Clausse je dohoda zásadním bodem na cestě ke schválení rozpočtu a fondu, které by měly být členským zemím k dispozici od ledna.

„Nyní je čas najít shodu i na zbytku balíku,“ podotkl německý diplomat, který jako zástupce předsednické země vedl vyjednávání za členské státy. Europoslanci se zatím neshodují se státy na celkové výši rozpočtu odsouhlasené v létě lídry zemí. Chtějí přidat několik desítek miliard eur zejména na vědu, zdravotnictví či studentské výměny. Státy však rozpočet o tolik zvyšovat nechtějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna se mimořádně sejde kvůli střetu zájmů Babiše

Poslanci budou na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovat o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
před 3 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 16 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...