Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu

Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu, shodli se po několikaměsíčních vyjednáváních zástupci unijních států a Evropského parlamentu. Dohoda otevírá cestu ke konečnému schválení fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními a budoucího sedmiletého rozpočtu Unie.

Spojování evropských peněz s vládou práva dlouhodobě odmítá Maďarsko a Polsko, jež kvůli tomu hrozily vetem rozpočtu a s ním spojeného fondu.

Podle ve čtvrtek dosažené shody by se měla podmínka vztahovat na veškeré unijní fondy. Spojena tedy bude s celým balíkem více než 1,8 bilionu eur (přes 50 bilionů korun) v rozpočtu a fondu, o němž členské země s europoslanci od srpna vyjednávají.

„Dnešní dohoda je milníkem v ochraně hodnot EU. Poprvé jsme vytvořili mechanismus, který umožní EU zastavit financování vlád, které nerespektují naše hodnoty, jako je vláda práva,“ uvedl člen parlamentního vyjednávacího týmu Petri Sarvamaa.

Schválená podmíněnost by podle něj měla unijní fondy ochránit jak před jednorázovými prohřešky, tak před dlouhodobým a systematickým zneužíváním společných unijních peněz, které dosud EU nedokázala postihnout.

Návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tento dohodnutý kompromis je mírnější než původní požadavek Komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.

I tuto variantu však Maďarsko a Polsko dlouhodobě odmítají. Unijní instituce již několik let vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot. Konzervativně-nacionalistické vlády v Budapešti i Varšavě tvrdí, že toto řízení je dostačující a že by EU neměla principy právního státu spojovat s penězi.

„Je to shoda na bezprecedentním porušení (unijních) smluv,“ komentoval čtvrteční dohodu státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta, podle něhož by země neměly mít možnost pouhou většinou hlasů rozhodnout o zastavení plateb z rozpočtu.

Maďarská vláda dohodu odmítla. „Je nepřijatelné, že Evropský parlament pokračuje s politickým a ideologickým vydíráním Maďarska i přes současnou pandemii a velké výzvy, jimž evropská ekonomika čelí,“ uvedla na Facebooku ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Stoupenci dohody naproti tomu tvrdí, že dosavadní řízení s Polskem a Maďarskem nevedlo k zásadním zlepšením a že unijní fondy je třeba lépe chránit zvláště s ohledem na to, že v rámci boje s následky pandemie v nich bude výrazně více peněz než dosud.

Dohoda je zásadní pro schválení rozpočtu a fondu

Podle německého velvyslance při EU Michaela Clausse je dohoda zásadním bodem na cestě ke schválení rozpočtu a fondu, které by měly být členským zemím k dispozici od ledna.

„Nyní je čas najít shodu i na zbytku balíku,“ podotkl německý diplomat, který jako zástupce předsednické země vedl vyjednávání za členské státy. Europoslanci se zatím neshodují se státy na celkové výši rozpočtu odsouhlasené v létě lídry zemí. Chtějí přidat několik desítek miliard eur zejména na vědu, zdravotnictví či studentské výměny. Státy však rozpočet o tolik zvyšovat nechtějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 1 hhodinou

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 3 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 21 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...