Ceny energií rostou a experti předpovídají, že se promítnou i do cenového indexu spotřebitelů. Zákazníci si tak připlatí. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská si nemyslí, že jsou vládní energetické šeky nejlepším řešením současné krize. Lidé musí především šetřit a hledat alternativní zdroje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je přesvědčen, že si s věcí poradí soukromý sektor sám. Oba byli hosty v pořadu Otázky Václava Moravce.
Faktorů, proč ceny energií rostou, je dle ekonomky Horské mnoho. Nejsou to prý jenom opatření ze strany Evropské unie a tlak na Green Deal, jak v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) i šéf poslanců SPD Radim Fiala, ale i globální poptávka po energiích a celosvětové výpadky energetických zdrojů. Vysoké ceny dle ní není možné svádět jenom na zelené úsilí Evropy, jde o celosvětový trend.
Ekonomka si také nemyslí, že má smysl lidem kompenzovat jeden měsíc či rok. Ceny energií se budou zvyšovat dlouhodobě. Lidé se tak podle Horské musí naučit s vyššími cenami energií žít. „Pokud chceme kompenzovat výraznější nárůst cen, musíme domácnosti a firmy motivovat k energetickým úsporám,“ navrhla jako alternativu k energetickým šekům.
Dražší budou i alternativy
Dle Horské je právě na politicích, aby lidem vysvětlili, že růst u energií je nevyhnutelný a je možné ho maximálně zpomalit. Ke zvyšování cen dle ní dochází i u alternativních zdrojů.
Zpomalování růstu cen by se dle ní dalo provést pomocí změny struktury, například způsobu vytápění domácností. Je nutné hledat kompromisní řešení, jako alternativu uvedla topení dřevem, třebaže i dřevo bude zdražovat. „Zdražování se nevyhneme, ale můžeme hledat zdroje, které budou zdražovat pomaleji a hlavně budou efektivnější. I když fixní náklady zůstanou stejné, ten odběr může být menší,“ uvedla.
Prouza souhlasí s tím, že je nutné snižovat spotřebu. „Už roky tu běžely evropské programy na snižování spotřeby elektrické energie ve firmách, zateplovalo se, to byl první krok. Následovala modernizace výrobních linek, modernizace osvětlení. Dneska už téměř všechny velké obchody používají LED světla, místo těch klasických. Ty úspory pořád ještě mohou být velké,“ podotkl.
Podpora ze strany státu je dle něj stále malá. Místo rozdávání šeků by stát měl pomáhat zafinancovat například solární panely, tepelná čerpadla. Upozornil na to, že v některých zemích okolo nás se tohoto začíná chytat i soukromý sektor. Jako příklad uvedl velký nábytkářský koncern, který vedle pohovek prodává solární panely na střechy rodinných domků. I byznysy tak přicházejí s novými koncepty.
Udržitelnost jako byznys model
„Udržitelnost už není sprosté slovo, zákazníci se ptají, jak se vyrobily potraviny, jaký je za tím příběh. Jsou ochotní si za udržitelnost připlatit – a to je byznys model, který funguje, který dává smysl. Politici nadávají, že nechtějí jít do té změny – a to je historicky český problém. Podniky to v řadě případů udělají místo politiků,“ řekl.
Horská si myslí, že vysoké ceny budou motivátorem pro inovace, vytváření nových nabídek a řešení energetické soběstačnosti domácností a firem. Energie byla doposud levná, to se teď úplně mění. Nyní se podle ekonomky vyplácí investovat do zdrojů energie a nakupovat vybavení domácností, které bude energeticky méně náročně. „Takže já změnu energetického mixu nevidím v dotacích, ale v tom, že cena energií bude motivátorem k tomu, abychom začali hledat jiná řešení,“ řekla.
„Politici volí jednoduché řešení, které na první pohled vypadá zajímavě a sexy. Ale řešení, které většinou bolí, znamená dlouhodobou změnu chování lidí. Na to si přijdeme možná časem sami, uvědomíme si, že se zbytečně vydávaly prostředky z rozpočtu, který už tak nemá dost zdrojů, na věci, které mohly jít jednoduše, snáze a hlavně z popudu lidí. Oni vědí nejlépe, co potřebují. Nechala bych tu více volby a více svobody. Aby si lidé a firmy sami spočítali, co je pro ně efektivní zdroj energií, do čeho mohou investovat a co se jim vyplatí,“ prohlásila.
