Brusel chce napumpovat miliardy eur do růstu, inovací, dopravy a třeba i do vesmíru

Investice přes 650 miliard eur (16,7 bilionu korun) do hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě by mohl zajistit mezi lety 2021 až 2027 nový program InvestEU, který ve středu navrhla Evropská komise (EK). Komise předložila i další rozpočtové návrhy, například v oblasti infrastruktury, digitalizace či vesmíru.

Program InvestEU má spojit pod jednu střechu různé finanční nástroje EU na podporu investic. Financování investičních projektů by tak mělo být jednodušší, efektivnější a pružnější. Evropská komise chce novým programem rozšířit úspěšný model investičního plánu pro Evropu, takzvaného Junckerova plánu, který byl zahájen v listopadu 2014.

Předseda komise Jean-Claude Juncker upozornil, že tento plán již aktivoval téměř 290 miliard eur ve formě investic a poskytl finanční prostředky pro 635 tisíc malých podniků.

Komise navrhuje vyčlenit na fond InvestEU 15,2 miliardy eur (téměř 390 miliard korun). To umožní poskytnout z rozpočtu EU záruky ve výši 38 miliard eur, které se využijí na podporu strategicky důležitých projektů po celé EU. Komise předpokládá, že spojení těchto veřejných prostředků se soukromým kapitálem přinese dodatečné investice přes 650 miliard eur.

Bilion korun do dopravní sítě

Komise upozornila, že investiční podmínky v EU se od zahájení Junckerova plánu zlepšily, mimo jiné díky strukturálním reformám v jednotlivých členských zemích a příznivější hospodářské situaci. Dodala však, že v Evropě stále existuje značný nedostatek investic. Poukázala například na nedostatečné investice do výzkumu a inovací, které mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost EU.

V letech 2021 až 2027 pak Komise v rámci rozpočtu EU navrhuje vynaložit 42,3 miliardy eur (více než bilion korun) na podporu investic do infrastruktury. To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.

Komise také navrhuje investovat 9,2 miliardy eur (236 miliard korun) do digitalizace, například rozvoje superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a elektronické veřejné správy.

Dalších 16 miliard eur pak chce Komise investovat do vesmírných programů. Peníze by měly směřovat do tří základních oblastí – družicových navigačních systémů, programu pozorování Země a rozvoje nových bezpečnostních projektů k ochraně před riziky spojenými s vesmírem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...