Brusel chce napumpovat miliardy eur do růstu, inovací, dopravy a třeba i do vesmíru

Investice přes 650 miliard eur (16,7 bilionu korun) do hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě by mohl zajistit mezi lety 2021 až 2027 nový program InvestEU, který ve středu navrhla Evropská komise (EK). Komise předložila i další rozpočtové návrhy, například v oblasti infrastruktury, digitalizace či vesmíru.

Program InvestEU má spojit pod jednu střechu různé finanční nástroje EU na podporu investic. Financování investičních projektů by tak mělo být jednodušší, efektivnější a pružnější. Evropská komise chce novým programem rozšířit úspěšný model investičního plánu pro Evropu, takzvaného Junckerova plánu, který byl zahájen v listopadu 2014.

Předseda komise Jean-Claude Juncker upozornil, že tento plán již aktivoval téměř 290 miliard eur ve formě investic a poskytl finanční prostředky pro 635 tisíc malých podniků.

Komise navrhuje vyčlenit na fond InvestEU 15,2 miliardy eur (téměř 390 miliard korun). To umožní poskytnout z rozpočtu EU záruky ve výši 38 miliard eur, které se využijí na podporu strategicky důležitých projektů po celé EU. Komise předpokládá, že spojení těchto veřejných prostředků se soukromým kapitálem přinese dodatečné investice přes 650 miliard eur.

Bilion korun do dopravní sítě

Komise upozornila, že investiční podmínky v EU se od zahájení Junckerova plánu zlepšily, mimo jiné díky strukturálním reformám v jednotlivých členských zemích a příznivější hospodářské situaci. Dodala však, že v Evropě stále existuje značný nedostatek investic. Poukázala například na nedostatečné investice do výzkumu a inovací, které mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost EU.

V letech 2021 až 2027 pak Komise v rámci rozpočtu EU navrhuje vynaložit 42,3 miliardy eur (více než bilion korun) na podporu investic do infrastruktury. To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.

Komise také navrhuje investovat 9,2 miliardy eur (236 miliard korun) do digitalizace, například rozvoje superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a elektronické veřejné správy.

Dalších 16 miliard eur pak chce Komise investovat do vesmírných programů. Peníze by měly směřovat do tří základních oblastí – družicových navigačních systémů, programu pozorování Země a rozvoje nových bezpečnostních projektů k ochraně před riziky spojenými s vesmírem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 5 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 8 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Stavba domu vlastními silami je pro řadu Španělů možností, jak si zajistit bydlení

Až 42 procent Španělů už uvažovalo o stavbě domu vlastními silami a 8,5 procenta to považuje za reálnou možnost. Spolupráce mezi architektem, stavebním podnikatelem a rozpočtářem pomáhá minimalizovat problémy spojené s projektem.
7. 9. 2026

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.