Březnová inflace je nejvyšší od podzimu 2012. Brambory meziročně podražily o 75 procent

Nahrávám video
Zdražování v Česku nabralo nejrychlejší tempo od roku 2012
Zdroj: ČT24

Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na tři procenta z únorových 2,7 procenta. Šlo o nejvyšší meziroční růst od října 2012, uvedl Český statistický úřad. Vyšší byly zejména ceny některých potravin, zdražila i elektřina nebo pohonné hmoty. Výsledek překonal očekávání analytiků.

Zdražování je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka odezvou rychlého růstu ekonomiky v loňském a předloňském roce. „Rychlý růst výroby vedl k vyšší poptávce po pracovních silách a při vyčerpané zásobě volných pracovních sil se tento tlak začal přelévat do vyšších mezd. Potom bylo již jen otázkou času, kdy se mzdová inflace přetaví v cenovou inflaci,“ uvedl.

Podle statistiků měly na meziroční zvyšování cenové hladiny největší vliv ceny v oddíle bydlení. O 3,6 procenta více se platilo za nájemné, o 2,6 procenta vzrostly ceny za vodné a stočné a o 3,6 procenta za zemní plyn.

Nejvíce přitom zdražují nezbytné položky spotřebního koše, jako jsou potraviny, energie či nájmy. Lidé tak kvůli vyšším cenám přichází o podstatnou část ze svých rostoucích mezd a důchodů.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Inflace je ale patrná i v supermarketech. „Z potravin strmě vzhůru stoupá například cena některých druhů zeleniny, jako jsou brambory nebo cibule, jejichž cena je na historickém maximu. Důvodem je loňské suché a teplé počasí, které zapříčinilo špatnou úrodu nejen v Česku, ale prakticky v celé Evropě. Kvůli špatné úrodě obilovin v čele s pšenicí zdražuje pečivo,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Brambory tak byly v meziročním srovnání dražší téměř o 74,5 procenta, pekárenské výrobky a obiloviny zdražily o 3,3 procenta a máslo o 8,6 procenta. Levnější naopak byly vejce, ovoce a cukr. Ve srovnání s únorem ale jejich zlevňování zpomalilo.

Meziroční změny v cenách v březnu 2019
Zdroj: ČSÚ

Ke zdražujícím potravinám se zřejmě přidá maso

Podle Kovandy zatím alespoň příliš nerostla cena masa. „I to se ale nyní mění. Cena vepřového na evropském trhu totiž povážlivě stoupá. Jatečně zpracovaná prasata za poslední necelý měsíc podražila o pětinu, jejich jednotlivé samostatně obchodované části i o 40 procent. Důvodem není sucho, ale Čína. Tamní chovy decimuje africký mor prasat, takže se o to více musí dovážet z jiných zemí, včetně evropských. To žene cenu evropského vepřového vzhůru,“ přiblížil.

„Dále v březnu zdražovaly pohonné hmoty, a to zejména kvůli omezení těžby ze strany zemí jako Saúdská Arábie či Rusko. Ke zdražení paliv ovšem přispěla také koruna, jež letos oslabuje vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Slabší koruna je obecně proinflačním činitelem,“ dodal Kovanda.

„Celková inflace se tak dostala na horní úroveň tolerančního pásma inflačního cíle české centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Data o inflaci potvrzují, že řada zpráv z české ekonomiky by hovořila pro zpřísnění měnové politiky, rizika a nejistoty spjaté se zahraničním hospodářským vývojem ale momentálně vedou ČNB k udržování úrokových sazeb na stabilní úrovni,“ doplnil. 

Vývoj inflace
Zdroj: ČT24

Inflace na vrcholu?

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Michala Brožky by inflace v následujících měsících měla zpomalovat, a to vlivem srovnávací základny z minulého roku. „Ale s ohledem na růst spotřeby domácností to bude spíše velmi pomalý sestup,“ podotkl. Za celý rok 2019 očekává inflaci na úrovni 2,5 procenta. S tím souhlasí i Jáč, který poznamenává, že ČNB ve své prognóze z počátku února ale předpokládala průměr za celý rok 2019 na úrovni 2,2 procenta.

„Návrat inflace k nižším hodnotám bude ovlivněn postupným zpomalováním hospodářského růstu, ochabováním růstu mezd i vlivem působení přísnější měnové politiky, ke které národní banka přistoupila v průběhu loňského roku,“ míní analytik Raiffeisenbanky Luboš Růžička.

Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského se zdá, že březen znamenal pro inflaci v letošním roce vrchol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
před 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 21 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...