Banky poskytly loni hypotéky za 275 miliard

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 275 miliard korun, což je meziroční nárůst o 83 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 228 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z 4,85 na 4,80 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

I po zohlednění růstu cen nemovitostí byl podle asociace reálný růst trhu stále velmi silný. Počet nových hypoték v roce 2024 stoupl o 53 procent na 62 tisíc. Průměrná hypotéka se zvýšila o pětinu na 3,7 milionu korun. Na konci roku činila 3,86 milionu korun. V prosinci loňského roku poskytly banky hypotéky celkem za 23,8 miliardy. Nové hypotéky činily 19,7 miliardy korun, což je meziměsíčně o osm procent méně. V meziročním vyjádření růst objemu poskytnutých hypoték v prosinci dále zvolnil na 56 procent.

Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, v prosinci klesl na 4,1 miliardy korun, tedy na úroveň z poloviny letošního roku. Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték tak nepatrně klesl na sedmnáct procent. V prosinci 2024 domácnosti refinancovaly v průměru za sazbu 4,72 procenta, proti 5,6 procenta v prosinci 2023.

„Prosincová čísla hypotečního trhu byla stále velmi dobrá. Dobrou zprávou pro klienty je pokračující pokles úrokových sazeb. Nicméně vzhledem k prosincovému nárůstu ceny úrokových swapů (produkt k zajištění úrokových rizik, pozn. red.) je pravděpodobné, že hypoteční sazby nepůjdou dolů tak rychle, jak se očekávalo ještě během minulého roku,“ uvedl manažer hypoték Komerční banky Ondřej Šuchman.

Makléř: Pokles sazeb není v dohledu

Prosincová průměrná hypoteční sazba u nových úvěrů je o 0,84 procentního bodu níže než před rokem, což snižuje splátky o 2,2 procenta čistého přijmu žadatele o hypotéku. Její průměrná hodnota za rok 2024 dosáhla 5,07 procenta v porovnání s její průměrnou hodnotou 5,8 procenta v roce 2023, vyplývá z dat.

„Vývoj hypotečních sazeb byl příznivý pro nové hypotéky, jelikož snížil měsíční splátky o 2300 korun. Pokud pomineme nárůst cen nemovitostí, nižší úroky v podstatě pro tyto žadatele kompenzovaly dopad nárůstu spotřebitelských cen za rok 2024 na jejich reálné příjmy,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.

Makléř Century 21 Michal Svoboda se domnívá, že výraznější pokles sazeb zatím není v dohledu. I podle konzultantky společnosti 4fin Karolíny Vorlíčkové se klienti smířili se skutečností, že úrokové sazby nebudou klesat tak rychle, jak rostly. „Vidina zvyšujících se cen nemovitostí podněcuje ke koupi. Nezaměstnanost je na příznivé úrovni, a proto se lidé nebojí ztráty zaměstnání a pořizují si nové bydlení,“ podotkla.

Podle hypoteční specialistky FinGO Jany Vaisové se zatím stále čeká na větší konkurenční prostředí mezi bankami, které by mohly přijít s lákavějšími podmínkami zejména pro mladé klienty. Zároveň upozornila na to, že letos končí fixace klientům z let 2020, 2021, kdy byly sazby na nejnižší úrovni. „Klienty tedy čeká s novou fixací navýšení úrokové sazby třeba z dvou procent na 4,8 procenta, a to již rodinný rozpočet může zatížit,“ poznamenala.

Stavební spořitelny poskytly 48 tisíc úvěrů

Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 51,5 miliardy korun, proti roku 2023 se jejich objem zvýšil o 45,1 procenta. Počet nových smluv o stavebním spoření se snížil o 5,8 procenta na 452 637, vyplývá z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.

Stavební spořitelny loni poskytly 48 076 úvěrů, což je meziročně o osm procent víc. Naprostá většina poskytnutých úvěrů jsou ty, za které klienti neručí vlastní nemovitostí, bylo jich 41 472. Objem těchto úvěrů, které lidé nejčastěji čerpají pro rekonstrukci bydlení, dosáhl 27,4 miliardy korun, proti roku 2023 se zvýšil o 36,7 procenta.

„Velmi úspěšná je spolupráce se Státním fondem životního prostředí na zvýhodněném úvěru pro projekty s přiznanou podporou v rámci dotačního titulu Oprav dům po babičce, který umožňuje financování komplexních rekonstrukcí starších nemovitostí. Zvýhodněné úvěry na renovace neúsporných nemovitostí poskytované v rámci tohoto programu jsou důkazem, že spolupráce státu a finančního sektoru zpřístupnit moderní a udržitelné bydlení širší populaci může velmi dobře fungovat,“ řekl generální ředitel Modré pyramidy a první místopředseda Asociace Českých stavebních spořitelen (AČSS) Michael Pupala. V letošním roce očekává další růst zájmu o tyto půjčky.

Smlouvu o stavebním spoření loni podepsalo 452 637 klientů. Cílová částka těchto smluv, která vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení, dosáhla v úhrnu 310,4 miliardy korun, meziročně klesla o 9,8 procenta.

Podle Pupaly se tak nenaplnily obavy, že se lidé začnou od stavebního spoření odvracet po snížení státního příspěvku na tisíc korun ročně z dřívějších dvou tisíc korun. „Obavy, že by omezení státní podpory mohlo dramaticky snížit zájem střadatelů, se ukázaly jako neopodstatněné. V roce 2024 uzavřely stavební spořitelny nové smlouvy o stavebním spoření téměř ve stejném počtu jako o rok dříve, kdy byla státní podpora vyšší,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 43 mminutami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...