Brusel - Zavedení bankovní daně, která má pokrýt náklady na případnou záchranu krachujících finančních ústavů v Evropské unii, plánuje Evropská komise navrhnout v létě roku 2011. Komise se přitom nezmínila o výjimce pro Česko, které bankovní daň nechce. Brusel nevylučuje ani zavedení daně z finančních transakcí, podle ní je ovšem výhodnější daň z finančních aktivit, také nazývaná jako bankovní poplatek.
Komise očekává, že zavedení speciální daně, která by se odvíjela od zisků finančních ústavů, by ročně mohlo vynést zhruba 25 miliard eur, tedy více než 600 miliard korun. Banky by přitom měly zaplatit zhruba pět procent ze svých zisků. Přestože Česko podobné kroky odmítá a vyjednalo si v červnu na unijním summitu výjimku, která jej od daně má osvobodit, komise nic takového nezmiňuje. Naopak zdůrazňuje nutnost daň zavést v celé evropské sedmadvacítce.
Algirdas Šemeta, eurokomisař pro daně, celní unii, audit a boj s podvody:
„Pro zdanění finančního sektoru existují dobré důvody i způsoby, jak toho dosáhnout. Jsem přesvědčen, že koncepce, s níž dnes komise přichází, je správná a pomůže zajistit, aby finanční sektor spravedlivým způsobem přispíval na řešení nejnaléhavějších úkolů, s nimiž se EU i celý svět musí vypořádat.“
Návrh na bankovní daň je podle europoslance za ODS Ivo Strejčka jen snahou Evropské komise získat vlastní finanční zdroje a stát se nezávislou na příspěvcích členských států: „Je jedno, jestli se mluví o zdanění bank nebo vajíček. Komise prostě potřebuje víc utrácet a ví, že od členských států další peníze nedostane.“
Je také možné, že Brusel připraví i variantu zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí, kterou v současnosti v EU vehementně prosazuje Německo, ale většina států ji jednoznačně odmítá. Prakticky jediným státem, který podobné zdanění v minulosti vyzkoušel, je Švédsko. Jeho vláda ovšem daň po čase zrušila, protože vedla jen k odlivu investorů. Tato situace by podle ekonomů mohlo hrozit i v celé evropské sedmadvacítce.
Případné zdanění bank musí odsouhlasit i ministři financí členských států EU, kteří se jím budou zabývat již na příštím setkání. To se uskuteční 19. října v Lucemburku. Dá se očekávat, že k případnému zavedení daní bude třeba souhlas všech zemí, tak jako je tomu v ostatních daňových problémech. Konečné schvalování se tak může protáhnout i na několik let.
Česká republika nechce bankovní daň zavádět. Nesouhlasí asi s uvažovaným vznikem fondů pro řešení problémů bank. Zatímco rozhodnutí o dani vyžaduje v unii jednomyslný souhlas všech členských států, v případě fondu většinový. Debaty o obou nástrojích reagujících na finanční a hospodářskou krizi jsou teprve na začátku.
