Atény - Modernizace státní správy, zrychlení soudních řízení či nová pravidla pro ozdravení bank. Řecký parlament po dlouhém jednání v noci schválil druhý balík reforem, které země slíbila výměnou za další finanční pomoc ze zahraničí. Část poslanců vládní strany Syriza návrh opět nepodpořila, Řecku nicméně už nebrání nic v tom, aby během pátku začalo jednat s věřiteli.
Ve 300členném parlamentu pro přijetí reforem hlasovalo 230 poslanců, 63 jich bylo proti, pět se zdrželo a dva nebyli přítomní. Počet rebelů ze strany Syriza, kteří balík nepodpořili, se snížil na 36 z 39, kteří byli proti před týdnem. Například bývalý ministr financí Janis Varufakis, který první sadu reforem minulý týden odmítl, tentokrát zvedl ruku pro.
Původně se přitom mělo hlasovat i o reformě penzijního systému a o zrušení daňového zvýhodnění pro řecké zemědělce. Zejména proti druhé z reforem se ale postavila řada poslanců z venkovských regionů z vládní koalice i z opoziční Nové demokracie. Kvůli masivnímu odporu pak vláda Alexise Tsiprase návrh z pořadu jednání stáhla. Zrušení daňových výhod pro zemědělce ovšem není podmínkou zahájení rozhovorů s věřiteli.
Zhruba ve stejnou chvíli, kdy začali poslanci jednat o reformách, končila před budovou parlamentu demonstrace několika tisíc odpůrců úsporných opatření. Její účastníci hodili na hlídkující příslušníky bezpečnostních složek několik zápalných lahví, jinak se ale protest na rozdíl od demonstrace před týdnem obešel bez větších incidentů. Protestujícím se nelíbí další úsporná opatření ani fakt, že jejich odmítnutí podmínek věřitelů v červencovém referendu Tsiprasova vláda ignorovala. Současné jednání politiků považují za zradu.
Tsipras naopak při debatě v parlamentu zopakoval, že jeho kabinet byl donucen přijmout tvrdé reformy pod hrozbou odchodu země z eurozóny. V příštích dnech se prý vláda zaměří na politické reformy a boj s korupcí a daňovými úniky. „Jeden z komentátorů o mně řekl, že buším hlavou do zdi. Moje hlava možná krvácí, ale zeď praskla,“ řekl Tsipras.
Atény se minulý týden s eurozónou dohodly na zahájení rozhovorů o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun) podmíněném ekonomickými reformami a úspornými opatřeními. V pondělí do Řecka dorazily první evropské peníze v podobě tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího stabilizačního mechanismu Evropské unie. Atény peníze využily k úhradě splátek Evropské centrální bance (ECB) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). První sada reforem minulý týden prošla jen díky hlasům opozičních poslanců.
Někteří poslanci vládní Syrizy v noční debatě dali znovu jasně najevo svůj nesouhlas. „Jsme vydíráni, nejde o dohodu. Podřídit demokratickou zemi vůli ostatních vlád a států není dohoda,“ prohlásila například poslankyně Syrizy a předsedkyně parlamentu Zoe Konstantopuluová.
Alexis Tsipras: „Zvolili jsme kompromis, který nás nutí přijmout program, v nějž nevěříme, ale my ho přijmeme, protože jiné alternativy jsou tvrdé.“
Tento týden v pondělí do Řecka dorazily první evropské peníze v podobě tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího stabilizačního mechanismu Evropské unie. Atény půjčky využily k úhradě splátek Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.
Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur nicméně pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout, či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
V polovině července se nakonec Atény a Brusel dohodly a Řecko tak může začít jednat o třetím záchranném programu ve výši 86 miliard eur.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu. Ve vztahu k HDP je dluh Řecka druhý nejvyšší na světě za Japonskem.
