Analytik Havel: Rizika geneticky modifikovaných potravin se přeceňují

Nahrávám video

Jedním z hlavních motivů evropských odpůrců transatlantické obchodní dohody TTIP jsou geneticky modifikované potraviny. Podle agrárního analytika Petra Havla se ale jejich rizika přeceňují. V pořadu Interview ČT24 uvedl, že v podstatě žádná studie neprokázala ohrožení lidského zdraví, dokonce to může být naopak. Přesto si myslí, že dohoda bude mít na české zemědělství spíše negativní dopady. Svět by podle něj neměl být totálně globalizován, důležitá je identita regionů.

„Studií, které se snažily dokázat škodlivost geneticky modifikovaných potravin pro lidský organismus, byly stovky, možná tisíce. V podstatě žádná z nich přímé ohrožení lidského zdraví neprokázala. Dokonce celá řada těch produktů je pro člověka nutričně vhodnějších, protože jsou třeba obohaceny o vitaminy,“ prohlásil agrární analytik Petr Havel.

Evropská unie se ale zatím uvolnění pravidel pro tento typ potravin brání a velký odpor vůči nim zaznívá v rámci dohody TTIP. I v souvislosti s tajnými dokumenty z vyjednávání, které zveřejnilo hnutí Greenpeace, opět zesílila obava, že by mohla Evropa ustoupit z přísných nároků na bezpečnost a kvalitu potravin a evropský trh se mohl otevřít americkým modifikovaným potravinám. Před rokem i kvůli TTIP protestovaly tisíce Evropanů.

„Úplně bych geneticky modifikované potraviny neodmítal. Možná nastane časem doba, kdy i Evropa k tomu bude muset přistoupit,“ upozornil Havel. Plodiny totiž nejsou odolné jenom proti škůdcům, což byla první generace, ale třeba vůči suchu a rizikům změn klimatu. To už je téma, které se po loňském suchu skloňuje i v českém prostředí.

  • Jejich genetická výbava byla záměrně upravena tak, aby se pozměnily jejich vlastnosti, například aby plodina byla odolnější vůči suchu. Objevily se však obavy z narušení rozmanitosti života či z možnosti nepříznivých dopadů na zdraví, například alergických reakcí při konzumaci. Povolení k užití jako potravina či krmivo v EU mají v současnosti kolem šesti desítek GM plodin, kromě kukuřice například bavlna nebo sója.

Zajímavé přitom je, že zrovna Česko se pěstování jediné povolené geneticky modifikované plodiny nevyhnulo. Mezi lety 2005 a 2015 dosáhla plocha, na které se pěstuje takzvaná kukuřice MON 810, i více než osmi tisíc hektarů. V loňském roce se ale propadla už pod tisíc hektarů. Geneticky modifikovaná kukuřice našla místo hlavně ve Španělsku a Portugalsku.

Havel ale míní, že toto téma bude pro Evropu tak zásadní, že od jeho omezení neustoupí. „Nechá na členských státech, jestli pěstovat, nebo ne. Tam plošné uvolnění asi nehrozí,“ dodal. Celkově se ale obává toho, že zatímco průmysl by z dohody mohl mít zisk na obou stranách oceánu, pro zemědělství budou dopady negativní.

Zemědělství jako specifické odvětví

„I v zemědělství a potravinářství platí, že zase je to obohacení trhu jinými produkty a tlak na zvýšení konkurenceschopnosti na obou stranách Atlantiku, ale problém je, že zemědělství je trochu specifické odvětví, protože se pracuje s přírodou, živým, multifunkčním organismem,“ vysvětlil analytik.

„V řadě komodit nebo subkomodit mají vyšší efektivitu, jsou schopni vyrobit a nabídnout na trh levnější zboží. Je to dáno tím, že podmínky jsou jiné. Nechci jednoznačně říct, že měkčí, v jiných položkách jsou tvrdší oproti Evropě,“ uvedl, „pro obchod je to ale pro USA výhodnější.“

Zdůraznil by v této věci jednu myšlenku - svět by neměl být totálně globalizován. „Neměl by jakýkoliv člověk přijít kamkoliv na světě do nějakého obchodu a najít tam ten samý hamburger nebo cokoliv jiného. Měly by si jednotlivé ekonomické celky držet určitou identitu, regionálnost, specifika. Je to o tom, jaký je život sám, že je to pestré,“ uvedl.

  • O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od roku 2014. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky a bojuje proti ní i řada aktivistů a jiných skupin. Podle nich TTIP omezí demokratická práva Evropanů, zatímco koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů.

Připomněl i případy z minulosti, kdy se instituce stavěly k uvolnění zemědělství opatrně. „Když se na půdě Světové obchodní organizace odbourávala cla v rámci celého světa, tak úplně poslední oblastí, kde se tak nestalo a dodnes se tak zcela nestalo, byla právě oblast zemědělství a potravinářství,“ přiblížil.

Konkrétním příkladem je podle něj cukr. Evropská unie ho totiž vyrábí i kvůli klimatickým podmínkám nebo využití cukrové řepy podstatně dráž, než když se vyrábí z cukrové třtiny. „Tomu, aby se mohla ubránit levnějšímu dovozu třtinového cukru, vystavěl na hranicích obrovská cla, více než třistaprocentní,“ řekl Havel. Označuje to za příklad strategické komodity, v jejímž případě je americká produkce evidentně levnější nejenom kvůli efektivitě, ale právě i kvůli klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 3 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 12 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
včera v 07:46‌‌

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
20. 11. 2026Aktualizovánovčera v 07:27‌‌

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:20‌‌

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
20. 11. 2026‌‌

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
20. 11. 2026Aktualizováno20. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.