STOP obchodní dohodě s USA, hřměly tisíce Evropanů

Desetitisíce lidí v Evropě protestují proti chystané obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Nejhlasitější protesty jsou v Německu, v Praze demonstrovaly asi čtyři stovky lidí. Kritici smlouvy tvrdí, že evropské země budou muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele a ze svých demokratických zájmů.

Akce proti dohodám o volném obchodu se dnes pořádají po celém světě pod názvem Global Trade Day. Podle pořadatelů lidé demonstrují na více než 730 místech na celém světě. Nezávislé studie podle kritiků dohody předpovídají zánik pracovních míst, menších podniků či pokles čistého exportu EU. Smlouva má prý větší přínos pro USA a přinese privilegia velkým firmám, jejichž práva budou legálně postavena nad potřeby lidí. Evropa se podle nich dostane do vleku politicko-ekonomických zájmů USA. 

„Je tady dost velké riziko, že TTIP omezí naše demokratická práva. V budoucnu tak budou mít koncerny ještě větší vliv na vznik zákonů,“ prohlásil v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici NDR Info Thilo Bode z neziskové organizace foodwatch, která sleduje praktiky v potravinářském průmyslu.   

V Praze se demonstrace zúčastnilo asi 400 lidí. Účastníci pochodovali ze Smíchova přes Újezd a most Legií na náměstí Jana Palacha. Protest pořádala Organizace Iuridicum Remedium a Platforma Stop TTIP

Mluvčí Platformy Stop TTIP Adéla Zicháčková  

„Skutečným cílem smluv je maximální liberalizace veškerých podmínek trhu a posílení moci velkých korporací. Ohroženy budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém, zdravotnictví nebo naše sociální práva a ochrana zaměstnanců.“

Na demonstraci vystoupili také politici, například europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, sociální demokrat Radim Hejduk nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle transparentů se pochodu účastnili také zelení. Proti dohodě TTIP jsou také odbory, za ně vystoupila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. 

Vláda smlouvu podporuje 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v lednu řekl, že vláda podporuje vyjednávání smlouvy, záležet ale bude na jejím konkrétním znění. Vytvoření společného ekonomického prostoru mezi EU a Spojenými státy by mělo podle Sobotky kladné dopady na české hospodářství.

Podle komentáře ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který vyšel v únoru v deníku Právo, je přímý obchod Česka s USA sice malý, ale velmi důležitý. „S USA si měníme naše nejsofistikovanější výrobky a tím dáváme práci nejenom našim dělníkům, ale také inženýrům a vědcům. V několika městech USA již dnes jezdí naše tramvaje a věřím, že díky TTIP se počet těchto měst znásobí,“ konstatoval Mládek.  

Nejaktivnější byli demonstranti v Německu 

Baštou německých demonstrací se stal bavorský Mnichov, kde se podle svolavatelů
sešlo na 20 tisíc lidí. Policie ale uváděla jen několik tisícovek. V Kolíně nad Rýnem jich bylo několik set, ve Stuttgartu policie napočítala asi tisícovku odpůrců. Asi 2000 lidí demonstrovalo v Lipsku a několik set v centru Berlína, kde demonstranti vytvořili lidský řetěz. Podle policie protestovalo v Berlíně asi 600 lidí, odhady organizátorů byly zhruba dvojnásobné. Další protestní akce byly ohlášeny například v Drážďanech, Brémách či Düsseldorfu.
  
Podle portálu globaltradeday.org, který demonstrace sleduje, byly obdobné akce svolány například i v Rakousku, Francii, Španělsku, Británii, na Slovensku či ve skandinávských zemích a také v USA či Kanadě. V Rakousku organizátoři akce uvedli, že proti TTIP protestovalo 22 tisíc lidí. Ve Vídni jich podle policie bylo zhruba 6000. Stovky demonstrantů vyšly do ulic také v Polsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
před 10 hhodinami

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
před 14 hhodinami

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
před 18 hhodinami

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
před 22 hhodinami

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
27. 12. 2025
Načítání...