STOP obchodní dohodě s USA, hřměly tisíce Evropanů

Desetitisíce lidí v Evropě protestují proti chystané obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Nejhlasitější protesty jsou v Německu, v Praze demonstrovaly asi čtyři stovky lidí. Kritici smlouvy tvrdí, že evropské země budou muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele a ze svých demokratických zájmů.

Akce proti dohodám o volném obchodu se dnes pořádají po celém světě pod názvem Global Trade Day. Podle pořadatelů lidé demonstrují na více než 730 místech na celém světě. Nezávislé studie podle kritiků dohody předpovídají zánik pracovních míst, menších podniků či pokles čistého exportu EU. Smlouva má prý větší přínos pro USA a přinese privilegia velkým firmám, jejichž práva budou legálně postavena nad potřeby lidí. Evropa se podle nich dostane do vleku politicko-ekonomických zájmů USA. 

„Je tady dost velké riziko, že TTIP omezí naše demokratická práva. V budoucnu tak budou mít koncerny ještě větší vliv na vznik zákonů,“ prohlásil v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici NDR Info Thilo Bode z neziskové organizace foodwatch, která sleduje praktiky v potravinářském průmyslu.   

V Praze se demonstrace zúčastnilo asi 400 lidí. Účastníci pochodovali ze Smíchova přes Újezd a most Legií na náměstí Jana Palacha. Protest pořádala Organizace Iuridicum Remedium a Platforma Stop TTIP. 

Mluvčí Platformy Stop TTIP Adéla Zicháčková  

„Skutečným cílem smluv je maximální liberalizace veškerých podmínek trhu a posílení moci velkých korporací. Ohroženy budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém, zdravotnictví nebo naše sociální práva a ochrana zaměstnanců.“

Na demonstraci vystoupili také politici, například europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, sociální demokrat Radim Hejduk nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle transparentů se pochodu účastnili také zelení. Proti dohodě TTIP jsou také odbory, za ně vystoupila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. 

Vláda smlouvu podporuje 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v lednu řekl, že vláda podporuje vyjednávání smlouvy, záležet ale bude na jejím konkrétním znění. Vytvoření společného ekonomického prostoru mezi EU a Spojenými státy by mělo podle Sobotky kladné dopady na české hospodářství.

Podle komentáře ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který vyšel v únoru v deníku Právo, je přímý obchod Česka s USA sice malý, ale velmi důležitý. „S USA si měníme naše nejsofistikovanější výrobky a tím dáváme práci nejenom našim dělníkům, ale také inženýrům a vědcům. V několika městech USA již dnes jezdí naše tramvaje a věřím, že díky TTIP se počet těchto měst znásobí,“ konstatoval Mládek.  

Nejaktivnější byli demonstranti v Německu 

Baštou německých demonstrací se stal bavorský Mnichov, kde se podle svolavatelů
sešlo na 20 tisíc lidí. Policie ale uváděla jen několik tisícovek. V Kolíně nad Rýnem jich bylo několik set, ve Stuttgartu policie napočítala asi tisícovku odpůrců. Asi 2000 lidí demonstrovalo v Lipsku a několik set v centru Berlína, kde demonstranti vytvořili lidský řetěz. Podle policie protestovalo v Berlíně asi 600 lidí, odhady organizátorů byly zhruba dvojnásobné. Další protestní akce byly ohlášeny například v Drážďanech, Brémách či Düsseldorfu.
  
Podle portálu globaltradeday.org, který demonstrace sleduje, byly obdobné akce svolány například i v Rakousku, Francii, Španělsku, Británii, na Slovensku či ve skandinávských zemích a také v USA či Kanadě. V Rakousku organizátoři akce uvedli, že proti TTIP protestovalo 22 tisíc lidí. Ve Vídni jich podle policie bylo zhruba 6000. Stovky demonstrantů vyšly do ulic také v Polsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 1 hhodinou

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 8 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.