Uzavření Transatlantické dohody je v zájmu nás všech, řekl Obama v Německu

Spojené státy o Evropská unie musejí pokročit v jednáních o chystané dohodě o volném obchodu TTIP. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil americký prezident Barack Obama. Transatlantické obchodní a investiční partnerství by mohlo vést k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě. V řadě evropských zemí ale vyvolává obavy.

„Je nesporné, že volný obchod pomohl americké ekonomice a přinesl i obrovské výhody zemím, které se jej účastní,“ prohlásil Obama na společné tiskové konferenci.

Obama prý rozumí tomu, že globalizace veřejnost zneklidňuje, obzvláště když se zavírají továrny a pracovní místa přesouvají za hranice. Spojené státy však prý potřebují zůstat konkurenceschopné v době, kdy se části Asie a Afriky začínají více ekonomicky vzmáhat. Obzvláště důležité je zajistit silný hospodářský růst v Evropě, prohlásil také v severoněmeckém Hannoveru, kde proti TTIP v sobotu demonstrovaly desetitisíce lidí.

  • Rozsáhlý obchodní pakt podle stoupenců podpoří obchodní výměnu mezi oběma velkými ekonomickými bloky v době, kdy je situace ve světové ekonomice nejistá. Kritici se obávají snížení vysoko nastavených evropských pravidel ochrany spotřebitele či životního prostředí. 

Merkelová i Obama dojednávaný pakt podporují. Obama věří, že dohoda by mohla být dokončena do konce roku, aby ji pak bylo možné předložit k ratifikaci. Pakt se podle něj může začít „posouvat kupředu“, až v USA skončí období prezidentských primárek a situace se zklidní.

K rychlému dokončení rozhovorů o TTIP vybídla také Merkelová. „Musíme si pospíšit,“ řekla kancléřka, podle které je odstartování volného obchodu dobré pro německou i celou evropskou ekonomiku.

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody do konce tohoto roku. S příchodem Obamova nástupce do Bílého domu v lednu příštího roku a předvolebními kampaněmi v mnoha evropských zemích by se již tak složitá jednání mohla ještě více zkomplikovat. K ratifikaci ale za Obamova úřadování zřejmě již nedojde.

Merkelová a Obama večer oficiálně zahájili hannoverský průmyslový veletrh, který je největší takovou přehlídkou na světě. Po skandálu s emisemi se jej ale podle agentury DPA nezúčastní největší evropská automobilka Volkswagen. 

Obama a Merkelová na hannoverském veletrhu
Zdroj: Reuters

Sankce? Skončí, až se objeví politické řešení

Oba z nejmocnějších politiků světa se vyjádřili také k bezpečnostní situaci v Sýrii a na Ukrajině. Merkelová prohlásila, že obě země kladou velký důraz na to, aby byly loňské dohody z Minsku o příměří na východě Ukrajiny rychle převedeny do praxe.

Obama a Merkelová během setkání v Hannoveru
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

„Stále nemáme stabilní příměří,“ řekla kancléřka. Obama prohlásil, že mezi ním a Merkelovou panuje shoda na tom, že sankce proti Rusku kvůli ukrajinské krizi mohou být zrušeny jedině tehdy, až se objeví politické řešení pro východní Ukrajinu.

Americký prezident rovněž vyjádřil hluboké znepokojení nad nedávnou eskalací násilností v Sýrii, kde pokračuje občanský konflikt. Merkelová věří, že mírové rozhovory o Sýrii, které mají pokračovat příští týden, by mohly vyústit k vytvoření oblastí, kde by se Syřané mohli cítit uchráněni před bombardováním.

Historie dává kancléřce za pravdu, ocenil Obama vstřícnost k uprchlíkům

Obama také znovu ocenil německou kancléřku za to, jak zvládá evropskou migrační krizi. Podle něj dává Merkelové v otázce přístupu k běžencům za pravdu historie. „V tomto globalizovaném světě je pro nás velmi složité jenom stavět zdi,“ řekl.

O „odvážném postoji“ kancléřky a mnoha dalších Němců hovořil i v rozhovoru pro sobotní vydání listu Bild.

Německo je v Evropské unii zemí, která nejsilněji pocítila dopady migrační krize. Do země loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o azyl. Všechny členské státy unijní osmadvacítky ale vstřícný postoj k přijímání běženců nesdílí. Omezení počtu lidí přicházejících do Německa žádala podle únorového průzkumu i většina Němců.

Barack Obama v Německu
Zdroj: Nigel Treblin/Reuters

Pro Obamu to je zřejmě poslední návštěva Německa ve funkci amerického prezidenta. Šéf Bílého domu během tiskové konference nazýval kancléřku křestním jménem a označil ji za přítele a spolehlivého partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 9 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 273 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 273 obětí na životech. Dalších 377 lidí se pohřešuje, píše agentura Reuters s odvoláním na kolumbijské úřady. Latinskoamerická země druhým dnem drží státní smutek, zatímco pokračují záchranné a vyhledávací práce. Kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella v zemi vyhlásil stav hospodářské nouze.
03:47Aktualizovánopřed 17 mminutami

Soud zamítl Trumpovu žalobu na Harvard kvůli ochraně židovských studentů

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.