Uzavření Transatlantické dohody je v zájmu nás všech, řekl Obama v Německu

Spojené státy o Evropská unie musejí pokročit v jednáních o chystané dohodě o volném obchodu TTIP. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil americký prezident Barack Obama. Transatlantické obchodní a investiční partnerství by mohlo vést k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě. V řadě evropských zemí ale vyvolává obavy.

„Je nesporné, že volný obchod pomohl americké ekonomice a přinesl i obrovské výhody zemím, které se jej účastní,“ prohlásil Obama na společné tiskové konferenci.

Obama prý rozumí tomu, že globalizace veřejnost zneklidňuje, obzvláště když se zavírají továrny a pracovní místa přesouvají za hranice. Spojené státy však prý potřebují zůstat konkurenceschopné v době, kdy se části Asie a Afriky začínají více ekonomicky vzmáhat. Obzvláště důležité je zajistit silný hospodářský růst v Evropě, prohlásil také v severoněmeckém Hannoveru, kde proti TTIP v sobotu demonstrovaly desetitisíce lidí.

  • Rozsáhlý obchodní pakt podle stoupenců podpoří obchodní výměnu mezi oběma velkými ekonomickými bloky v době, kdy je situace ve světové ekonomice nejistá. Kritici se obávají snížení vysoko nastavených evropských pravidel ochrany spotřebitele či životního prostředí. 

Merkelová i Obama dojednávaný pakt podporují. Obama věří, že dohoda by mohla být dokončena do konce roku, aby ji pak bylo možné předložit k ratifikaci. Pakt se podle něj může začít „posouvat kupředu“, až v USA skončí období prezidentských primárek a situace se zklidní.

K rychlému dokončení rozhovorů o TTIP vybídla také Merkelová. „Musíme si pospíšit,“ řekla kancléřka, podle které je odstartování volného obchodu dobré pro německou i celou evropskou ekonomiku.

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody do konce tohoto roku. S příchodem Obamova nástupce do Bílého domu v lednu příštího roku a předvolebními kampaněmi v mnoha evropských zemích by se již tak složitá jednání mohla ještě více zkomplikovat. K ratifikaci ale za Obamova úřadování zřejmě již nedojde.

Merkelová a Obama večer oficiálně zahájili hannoverský průmyslový veletrh, který je největší takovou přehlídkou na světě. Po skandálu s emisemi se jej ale podle agentury DPA nezúčastní největší evropská automobilka Volkswagen. 

Obama a Merkelová na hannoverském veletrhu
Zdroj: Reuters

Sankce? Skončí, až se objeví politické řešení

Oba z nejmocnějších politiků světa se vyjádřili také k bezpečnostní situaci v Sýrii a na Ukrajině. Merkelová prohlásila, že obě země kladou velký důraz na to, aby byly loňské dohody z Minsku o příměří na východě Ukrajiny rychle převedeny do praxe.

Obama a Merkelová během setkání v Hannoveru
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

„Stále nemáme stabilní příměří,“ řekla kancléřka. Obama prohlásil, že mezi ním a Merkelovou panuje shoda na tom, že sankce proti Rusku kvůli ukrajinské krizi mohou být zrušeny jedině tehdy, až se objeví politické řešení pro východní Ukrajinu.

Americký prezident rovněž vyjádřil hluboké znepokojení nad nedávnou eskalací násilností v Sýrii, kde pokračuje občanský konflikt. Merkelová věří, že mírové rozhovory o Sýrii, které mají pokračovat příští týden, by mohly vyústit k vytvoření oblastí, kde by se Syřané mohli cítit uchráněni před bombardováním.

Historie dává kancléřce za pravdu, ocenil Obama vstřícnost k uprchlíkům

Obama také znovu ocenil německou kancléřku za to, jak zvládá evropskou migrační krizi. Podle něj dává Merkelové v otázce přístupu k běžencům za pravdu historie. „V tomto globalizovaném světě je pro nás velmi složité jenom stavět zdi,“ řekl.

O „odvážném postoji“ kancléřky a mnoha dalších Němců hovořil i v rozhovoru pro sobotní vydání listu Bild.

Německo je v Evropské unii zemí, která nejsilněji pocítila dopady migrační krize. Do země loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o azyl. Všechny členské státy unijní osmadvacítky ale vstřícný postoj k přijímání běženců nesdílí. Omezení počtu lidí přicházejících do Německa žádala podle únorového průzkumu i většina Němců.

Barack Obama v Německu
Zdroj: Nigel Treblin/Reuters

Pro Obamu to je zřejmě poslední návštěva Německa ve funkci amerického prezidenta. Šéf Bílého domu během tiskové konference nazýval kancléřku křestním jménem a označil ji za přítele a spolehlivého partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 45 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 3 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...