Uzavření Transatlantické dohody je v zájmu nás všech, řekl Obama v Německu

Spojené státy o Evropská unie musejí pokročit v jednáních o chystané dohodě o volném obchodu TTIP. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil americký prezident Barack Obama. Transatlantické obchodní a investiční partnerství by mohlo vést k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě. V řadě evropských zemí ale vyvolává obavy.

„Je nesporné, že volný obchod pomohl americké ekonomice a přinesl i obrovské výhody zemím, které se jej účastní,“ prohlásil Obama na společné tiskové konferenci.

Obama prý rozumí tomu, že globalizace veřejnost zneklidňuje, obzvláště když se zavírají továrny a pracovní místa přesouvají za hranice. Spojené státy však prý potřebují zůstat konkurenceschopné v době, kdy se části Asie a Afriky začínají více ekonomicky vzmáhat. Obzvláště důležité je zajistit silný hospodářský růst v Evropě, prohlásil také v severoněmeckém Hannoveru, kde proti TTIP v sobotu demonstrovaly desetitisíce lidí.

  • Rozsáhlý obchodní pakt podle stoupenců podpoří obchodní výměnu mezi oběma velkými ekonomickými bloky v době, kdy je situace ve světové ekonomice nejistá. Kritici se obávají snížení vysoko nastavených evropských pravidel ochrany spotřebitele či životního prostředí. 

Merkelová i Obama dojednávaný pakt podporují. Obama věří, že dohoda by mohla být dokončena do konce roku, aby ji pak bylo možné předložit k ratifikaci. Pakt se podle něj může začít „posouvat kupředu“, až v USA skončí období prezidentských primárek a situace se zklidní.

K rychlému dokončení rozhovorů o TTIP vybídla také Merkelová. „Musíme si pospíšit,“ řekla kancléřka, podle které je odstartování volného obchodu dobré pro německou i celou evropskou ekonomiku.

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody do konce tohoto roku. S příchodem Obamova nástupce do Bílého domu v lednu příštího roku a předvolebními kampaněmi v mnoha evropských zemích by se již tak složitá jednání mohla ještě více zkomplikovat. K ratifikaci ale za Obamova úřadování zřejmě již nedojde.

Merkelová a Obama večer oficiálně zahájili hannoverský průmyslový veletrh, který je největší takovou přehlídkou na světě. Po skandálu s emisemi se jej ale podle agentury DPA nezúčastní největší evropská automobilka Volkswagen. 

Obama a Merkelová na hannoverském veletrhu
Zdroj: Reuters

Sankce? Skončí, až se objeví politické řešení

Oba z nejmocnějších politiků světa se vyjádřili také k bezpečnostní situaci v Sýrii a na Ukrajině. Merkelová prohlásila, že obě země kladou velký důraz na to, aby byly loňské dohody z Minsku o příměří na východě Ukrajiny rychle převedeny do praxe.

Obama a Merkelová během setkání v Hannoveru
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

„Stále nemáme stabilní příměří,“ řekla kancléřka. Obama prohlásil, že mezi ním a Merkelovou panuje shoda na tom, že sankce proti Rusku kvůli ukrajinské krizi mohou být zrušeny jedině tehdy, až se objeví politické řešení pro východní Ukrajinu.

Americký prezident rovněž vyjádřil hluboké znepokojení nad nedávnou eskalací násilností v Sýrii, kde pokračuje občanský konflikt. Merkelová věří, že mírové rozhovory o Sýrii, které mají pokračovat příští týden, by mohly vyústit k vytvoření oblastí, kde by se Syřané mohli cítit uchráněni před bombardováním.

Historie dává kancléřce za pravdu, ocenil Obama vstřícnost k uprchlíkům

Obama také znovu ocenil německou kancléřku za to, jak zvládá evropskou migrační krizi. Podle něj dává Merkelové v otázce přístupu k běžencům za pravdu historie. „V tomto globalizovaném světě je pro nás velmi složité jenom stavět zdi,“ řekl.

O „odvážném postoji“ kancléřky a mnoha dalších Němců hovořil i v rozhovoru pro sobotní vydání listu Bild.

Německo je v Evropské unii zemí, která nejsilněji pocítila dopady migrační krize. Do země loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o azyl. Všechny členské státy unijní osmadvacítky ale vstřícný postoj k přijímání běženců nesdílí. Omezení počtu lidí přicházejících do Německa žádala podle únorového průzkumu i většina Němců.

Barack Obama v Německu
Zdroj: Nigel Treblin/Reuters

Pro Obamu to je zřejmě poslední návštěva Německa ve funkci amerického prezidenta. Šéf Bílého domu během tiskové konference nazýval kancléřku křestním jménem a označil ji za přítele a spolehlivého partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled