Uzavření Transatlantické dohody je v zájmu nás všech, řekl Obama v Německu

Spojené státy o Evropská unie musejí pokročit v jednáních o chystané dohodě o volném obchodu TTIP. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to prohlásil americký prezident Barack Obama. Transatlantické obchodní a investiční partnerství by mohlo vést k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě. V řadě evropských zemí ale vyvolává obavy.

„Je nesporné, že volný obchod pomohl americké ekonomice a přinesl i obrovské výhody zemím, které se jej účastní,“ prohlásil Obama na společné tiskové konferenci.

Obama prý rozumí tomu, že globalizace veřejnost zneklidňuje, obzvláště když se zavírají továrny a pracovní místa přesouvají za hranice. Spojené státy však prý potřebují zůstat konkurenceschopné v době, kdy se části Asie a Afriky začínají více ekonomicky vzmáhat. Obzvláště důležité je zajistit silný hospodářský růst v Evropě, prohlásil také v severoněmeckém Hannoveru, kde proti TTIP v sobotu demonstrovaly desetitisíce lidí.

  • Rozsáhlý obchodní pakt podle stoupenců podpoří obchodní výměnu mezi oběma velkými ekonomickými bloky v době, kdy je situace ve světové ekonomice nejistá. Kritici se obávají snížení vysoko nastavených evropských pravidel ochrany spotřebitele či životního prostředí. 

Merkelová i Obama dojednávaný pakt podporují. Obama věří, že dohoda by mohla být dokončena do konce roku, aby ji pak bylo možné předložit k ratifikaci. Pakt se podle něj může začít „posouvat kupředu“, až v USA skončí období prezidentských primárek a situace se zklidní.

K rychlému dokončení rozhovorů o TTIP vybídla také Merkelová. „Musíme si pospíšit,“ řekla kancléřka, podle které je odstartování volného obchodu dobré pro německou i celou evropskou ekonomiku.

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody do konce tohoto roku. S příchodem Obamova nástupce do Bílého domu v lednu příštího roku a předvolebními kampaněmi v mnoha evropských zemích by se již tak složitá jednání mohla ještě více zkomplikovat. K ratifikaci ale za Obamova úřadování zřejmě již nedojde.

Merkelová a Obama večer oficiálně zahájili hannoverský průmyslový veletrh, který je největší takovou přehlídkou na světě. Po skandálu s emisemi se jej ale podle agentury DPA nezúčastní největší evropská automobilka Volkswagen. 

Obama a Merkelová na hannoverském veletrhu
Zdroj: Reuters

Sankce? Skončí, až se objeví politické řešení

Oba z nejmocnějších politiků světa se vyjádřili také k bezpečnostní situaci v Sýrii a na Ukrajině. Merkelová prohlásila, že obě země kladou velký důraz na to, aby byly loňské dohody z Minsku o příměří na východě Ukrajiny rychle převedeny do praxe.

Obama a Merkelová během setkání v Hannoveru
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

„Stále nemáme stabilní příměří,“ řekla kancléřka. Obama prohlásil, že mezi ním a Merkelovou panuje shoda na tom, že sankce proti Rusku kvůli ukrajinské krizi mohou být zrušeny jedině tehdy, až se objeví politické řešení pro východní Ukrajinu.

Americký prezident rovněž vyjádřil hluboké znepokojení nad nedávnou eskalací násilností v Sýrii, kde pokračuje občanský konflikt. Merkelová věří, že mírové rozhovory o Sýrii, které mají pokračovat příští týden, by mohly vyústit k vytvoření oblastí, kde by se Syřané mohli cítit uchráněni před bombardováním.

Historie dává kancléřce za pravdu, ocenil Obama vstřícnost k uprchlíkům

Obama také znovu ocenil německou kancléřku za to, jak zvládá evropskou migrační krizi. Podle něj dává Merkelové v otázce přístupu k běžencům za pravdu historie. „V tomto globalizovaném světě je pro nás velmi složité jenom stavět zdi,“ řekl.

O „odvážném postoji“ kancléřky a mnoha dalších Němců hovořil i v rozhovoru pro sobotní vydání listu Bild.

Německo je v Evropské unii zemí, která nejsilněji pocítila dopady migrační krize. Do země loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o azyl. Všechny členské státy unijní osmadvacítky ale vstřícný postoj k přijímání běženců nesdílí. Omezení počtu lidí přicházejících do Německa žádala podle únorového průzkumu i většina Němců.

Barack Obama v Německu
Zdroj: Nigel Treblin/Reuters

Pro Obamu to je zřejmě poslední návštěva Německa ve funkci amerického prezidenta. Šéf Bílého domu během tiskové konference nazýval kancléřku křestním jménem a označil ji za přítele a spolehlivého partnera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...