Washington/New York - Výbor amerického Senátu bude jednat o vládních návrzích pomoci americkým finančním trhům. V rámci záchranného plánu chce americká vláda zřídit zvláštní fond, který by nakupoval špatná aktiva vesměs navázaná na hypoteční trh. Kvůli obavám, že vládní plán finanční krizi nevyřeší, však v pondělí prudce klesly americké akcie. Nejednotný postoj k řešení krize zastává i americká politická scéna.
Americké finanční trhy oslabuje také rekordní nárůst cen ropy. Vedle finančních ústavů jsou tak pod tlakem firmy orientované na spotřebitele a letecké společnosti. „Přetrvává nejistota ohledně celkové ekonomiky navzdory krokům na podporu finančních trhů,“ řekl obchodník Michael James z investiční banky Wedbush Morgan. „Samotná podpora finančních trhů není nezbytně záchranou celkové ekonomiky,“ dodal.
Republikánská vláda se chystá situaci řešit odkoupením špatných aktiv, vzhledem k rozpočtovému schodku však musí vydat dluhopisy a využít více peněz od daňových poplatníků. Americký ministr financí Henry Paulson o víkendu předložil Kongresu záchranný balík pro finanční sektor. Počítá se v něm s tím, že stát za 700 miliard dolarů (11,3 bilionu Kč) během dvou let vyvede z finančního systému ztrátová aktiva a stabilizuje tím otřesené finanční trhy.
Američané chtějí, aby krizi řešil Obama
Demokratičtí zástupci v Kongresu však v pondělí dali najevo, že budou v balíku prosazovat významné změny. Ozdravný plán by navíc zkrátili na polovinu. Více jim věří i obyčejní Američané. Podle průzkumu veřejného mínění, který na svých internetových stránkách zveřejnila americká televizní stanice CNN, by krizi lépe dokázal řešit prezidentský kandidát demokratů Barack Obama.
Zatímco 49 procent dotázaných věří, že Obama by si s hospodářskou krizí dokázal poradit dobře, v jeho republikánského rivala Johna McCaina tyto naděje vkládá o šest procentních bodů méně respondentů. „Zdá se, že tato čísla mají dopad na bitvu o to, kdo se stane příštím prezidentem,“ uvedla CNN. „Otázky hospodářství byly vždy považovány za McCainovu Achilovu patu,“ dodal ředitel oddělení výzkumů CNN Keating Holland.
Částka za špatná aktiva zůstává nejasná
Demokraté požadují, aby banka, která zažádá o odkoupení špatných úvěrů, musela dát státu část svých akcií. Zároveň chtějí vstoupit kapitálově přímo do bank, dát jim peníze a následně moct ovlivňovat chod firem.
Sporným a nevyjasněným bodem zůstává částka, za kterou má americká vláda špatné úvěry odkupovat. „Pokud by se ocenily příliš vysoko, bude zasažen daňový poplatník Spojených států, pokud by se ocenily příliš nízko, většina bank by od plánu ustoupila, nebo by se prohloubila jejich finanční ztráta,“ upozornil analytik ING Wholesale Banking Vojtěch Benda. Zároveň dodal, že americká vláda by spíš neměla počítat s návratem investovaných financí, neboť podobné akce jsou převážně neziskové.
