Americké hospodářství vykázalo za třetí čtvrtletí rekordní růst. Překonalo předpovědi analytiků

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu rekordně stoupla. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok zvýšil o 33,1 procenta, zatímco analytici očekávali zhruba 32 procent, uvedl server americké byznysové televize CNBC. Ve druhém čtvrtletí naopak ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru klesala také rekordním tempem 31,4 procenta. I za celý letošní rok se očekává pokles.

Ke vzestupu ve třetím čtvrtletí přispěla vládní koronavirová pomoc v objemu více než tří bilionů dolarů (70 bilionů korun). Ta podpořila zejména výdaje spotřebitelů, kteří se na vývoji HDP podílejí více než sedmdesáti procenty.

Tempo růstu – o kterém ve čtvrtek informovalo americké ministerstvo obchodu – bylo v uplynulém čtvrtletí nejrychlejší minimálně od roku 1947, kdy vláda začala tyto údaje sledovat. 

Americká ekonomika se propadla do recese už letos v únoru ještě předtím, než na ni plně dolehla pandemie.

Jiný postup ve vykazování vývoje HDP

Spojené státy sledují vývoj hrubého domácího produktu jinak než Evropská unie. Ta používá při srovnání změnu jednak proti předchozímu čtvrtletí, jednak proti stejnému období před rokem.

Naproti tomu Američané ve své statistice berou v úvahu sledované čtvrtletí a při přepočtu na celý rok předpokládají, že situace v dalších měsících zůstane víceméně stejná.

Proti předchozímu čtvrtletí, což je srovnání běžné zejména v evropských zemích, americká ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí růst o 7,4 procenta. Právě tato hodnota dá po přepočtu na celý rok výsledek 33,1 procenta. Vývoj ekonomiky Evropské unie za třetí čtvrtletí zatím není k dispozici, rychlý odhad bude zveřejněn v pátek. Ve druhém čtvrtletí ekonomika EU zaznamenala proti předchozím třem měsícům kvůli dopadům pandemie propad o rekordních 11,4 procenta.

Za celý rok čekají ekonomové pokles

Ekonomika Spojených států letos v důsledku koronavirové krize klesne o 4,3 procenta. Ukázal to průzkum, jehož výsledky počátkem října zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE). Většina dotazovaných v něm předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se na úrovně z období před pandemií nemoci covid-19 nevrátí dříve než v roce 2022.

Největší ekonomika světa letos kvůli šíření koronaviru patrně vykáže první celoroční pokles od roku 2009, kdy se HDP kvůli globální finanční krizi propadl o 2,5 procenta. V příštím roce ekonomové podle průzkumu již počítají s růstem HDP, a to o 3,6 procenta.

Většina dotazovaných ekonomů předpokládala, že 10 až 20 procent pracovních míst zaniklých v důsledku šíření koronaviru je natrvalo ztraceno. Řada hotelů, restaurací, obchodů a dalších podniků totiž nedokáže obnovit činnost.

Americká ekonomika podle vládních údajů zatím obnovila zhruba polovinu z 22 milionů pracovních míst zaniklých v důsledku koronavirové krize. Míra nezaměstnanosti v USA v září klesla na 7,9 procenta po dubnovém výstupu na 14,7 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 7 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...