30korunový dluh nemocnici se může vyšplhat na 15 tisíc

Praha – Nezaplacení regulačního poplatku v nemocnici se může pacientovi hrubě nevyplatit. Nemocnice totiž po dlužnících začaly tyto, byť drobné, resty vymáhat. Povinnému poplatku se zatím vyhnuly desítky tisíc lidí, a nemocnicím proto chybí miliony korun. Na vymáhání si tak najímají exekutory. Dluh v řádech desítek korun se tak může vyšplhat až na čtrnáct tisíc. Pokud se ale dluh nepodaří vymoci, nemocnice může také hodně tratit. Píší o tom dnešní Hospodářské noviny.

Nemocnicím dochází trpělivost a milionové pohledávky se rozhodly vymáhat soudní cestou. Regulační poplatky se začaly vybírat v lednu roku 2008, blíží se tak jejich promlčení. Lhůta totiž činí tři roky. Pak ale zdravotním zařízením kromě promlčení pohledávky také hrozí pokuta od státu ve výši 50 tisíc korun. Povinnost vymáhání poplatků totiž nemocnicím ukládá zákon.

Důkazní břemeno leží na pacientovi

Advokátka Olivia Tučková:

„Pokud dlužník trvá na tom, že poplatek uhradil, je na něm, aby to dokázal.“

Neplatiči hrozí nebezpečí, že se jeho zanedbatelný dluh promění v částku překonávající deset tisíc korun. Dlužník přitom nemusí informaci o tom, že je na něj vyhlášena exekuce, dostat včas. Stačí, že se delší dobu nevyskytuje v místě trvalého bydliště, nebo nepřebírá poštu. Důkaz o tom, že částku zaplatil, přitom musí dodat právě on. Lidé by si tak měli doklady z nemocnic schovávat. I nemocnice totiž může udělat chybu. „Kvůli zavádění celého nového systému regulačních poplatků mohlo dojít k omylům,“ připouští mluvčí pražské nemocnice v Motole Eva Jurinová.

Exekutoři se přitom nedívají na zoubek jen velkým dlužníkům. Exekuce může proběhnout i na neuhrazenou částku ve výši 30 nebo 90 korun. „S takovými případy se běžně setkáváme. Nemocnice, pro kterou vymáhá můj úřad, stanovila dolní hranici na 90 korun,“ potvrzuje prezidentka Exekutorské komory Jana Tvrdíková. Většina ústavů doteď sice vymáhala spíše vyšší částky, nejvíce se však na neplatičích podílejí dlužníci desítek korun. Například průměrný dluh jednoho hříšníka Fakultní nemocnice v Hradci Králové činí 200 korun. „Problém je v tom, že většina dlužníků dluží jen za jednu návštěvu. Naší nemocnici dluží dvanáct tisíc lidí celkovou částku 2,5 milionu korun,“ upřesňuje ekonom Fakultní nemocnice v HK Jiří Ropek.

Nemocnice jednají

Největší pražská nemocnice v Motole například advokátům k vymáhání už předala 2 775 pohledávek. Další velké nemocnice jsou na tom podobně. „Zatím bylo podáno 504 návrhů na exekuci, ale případy se řeší postupně, jednotlivá řízení stále probíhají,“ dodává Jurinová. Fakultní nemocnice v Hradci Králové hlásí dvanáct tisíc neplatičů. První desítky pacientů v exekuci hlásí i Fakultní nemocnice Plzeň.

Kam se mohou vyšplhat náklady na vymáhání 90 korun?

  • Odměna a režie advokáta: 5 100 Kč
  • Soudní poplatek: 300 Kč
  • Odměna exekutora: 3 000 Kč
  • Náklady exekutora: 3 500 Kč
  • DPH: 2 380 Kč

Celkem dlužník musí zaplatit 14 370 Kč.

Soudní ústavy se ale do vymáhání příliš nehrnou. I u zanedbatelných částek se totiž náklady na exekuci mohou vyšplhat až k 15 tisícům korun. Zaplatit by je sice měl dlužník, pokud však u něj nebudou nalezeny peníze, zaplatí náklady nemocnice. „Kvůli vysokým nákladům jsme se rozhodli vymáhat soudní cestou jen větší pohledávky, například za dlouhodobější hospitalizaci,“ vysvětluje Ropek. U menších částek nemocnice používají měkčí metodu vymáhání – dlouhodobé a opakované upomínání. To ale efektivní není. „Než dáme případ soudu, všechny dlužníky obešleme doporučeným dopisem na adresu, kterou uvedli, ale asi 70 až 80 procent dopisů se nám vrací zpět s tím, že adresát nebyl zastižen,“ tvrdí Tučková.

Nemocnice proto zavádějí preventivní opatření jako například platbu předem. Nemohou však odmítnout ošetření člověku, který u sebe nemá peníze.

  • Očkování autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1990/198978.jpg
  • V nemocnici autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1891/189067.jpg
  • Monitor životních funkcí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2070/206949.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...