Migrace bude hlavním tématem úterní pracovní cesty premiéra Andreje Babiše do Itálie a na Maltu. S italským premiérem Giuseppem Contem a předsedou maltské vlády Josephem Muscatem chce mluvit o boji s nelegální migrací a o ochraně vnějších hranic. V Římě navštíví Babiš také velitelství námořních sil EU.
Na návštěvu Itálie pozval Babiše Conte v otevřeném dopise v červenci poté, co český premiér odmítl italskou žádost o pomoc s 450 migranty zachráněnými z rybářské lodi ve Středozemním moři. Babiš tehdy odmítnutí zdůvodnil tím, že EU musí vyslat signál, že nelegální migrace je nepřípustná a přijímání dalších lidí problém jen zhoršuje.
„Jsem přesvědčen, že Evropa musí mít plán, jak řešit migraci. Ztratili jsme čtyři roky debatováním o nesmyslných kvótách. Nálada v Evropě se mezitím změnila, je stále víc protiimigrantská. My nechceme jen kritizovat, chceme přijít s řešením. Teď chci slyšet názor premiéra Conteho,“ uvedl Babiš před odletem do Itálie.
Babiš se chce ptát i na Frontex
Ptát se hodlá Conteho na to, jak je spokojený s návrhem evropského rozpočtu a kapitolami, které se věnují migraci. „Taky se ho chci zeptat, jestli je podle něj účelné navýšit rozpočet agentuře Frontex. Do Itálie přichází ekonomičtí migranti z Afriky, ne syrští uprchlíci,“ řekl Babiš.
- Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, známá spíše pod akronymem Frontex (z francouzštiny Frontières extérieures = vnější hranice) je agentura Evropské unie, založená v roce 2004 za účelem koordinace ochrany vnějších hranic EU. Mezi její hlavní cíle patří boj proti ilegální migraci, obchodu s lidmi a infiltraci teroristů. Sídlem Frontexu je Varšava.
Od jednání s Contem nečeká víc než poradu. „Je to konzultace. Myslím, že země jako Španělsko, Itálie, Malta nebo Řecko musí jasně říct, že žádné migranty nepřijmou,“ navrhl premiér s tím, že si přeje celoevropské řešení migrace.
„Česká republika přijde s řešením nejen pro Itálii, ale pro celou Evropu. To není jenom o Itálii, my musíme zkrátka tu migraci zastavit,“ podotkl Babiš. Podle něj dosavadní debaty vycházely z „nesmyslného předpokladu, že Evropa je otevřená a kdokoliv přijde ilegálně, tak ho musíme přijmout.“
Nutné je podle něj jednat také s Marokem, Alžírskem, Tuniskem, Libyí a Egyptem. Tyto země mají lépe chránit svoje jižní hranice. „Musíme mít plán pro Afriku, pro jednotlivé země, i když to bude trvat desítky let,“ upozornil Babiš.
Podle Babiše by se jednání o ochraně evropských hranic měla přenést i na úroveň Severoatlantické aliance. „V rámci NATO bychom se měli zamyslet, jestli nepotřebujeme dohodu evropských členských států. Je jasné, že Spojené státy nebo Turecko ochrana našeho kontinentu neznepokojuje tolik jako nás,“ dodal.
V Římě Babiš navštíví také velitelství námořních sil Evropské unie ve Středozemním moři známé pod zkratkou EUNAVFOR MED Sophia, na jejichž úkolech se podílí i čeští vojáci. Cílem vojenské operace je boj s pašeráky, kteří se snaží dostat migranty ze severní Afriky do Evropy. „Uvidím, jaké to má výsledky,“ řekl Babiš.
O migraci bude jednat Babiš také na Maltě
Z Itálie odletí český premiér na návštěvu Malty, kde se setká s předsedou tamní vlády Josephem Muscatem. Stejně jako v Římě bude Babiš ve Vallettě jednat především o migraci, mimo jiné o roli unijní agentury Frontex či spolupráci EU s Libyí a dalšími zeměmi, které migranti využívají jako tranzitní.
Babiš chce nabídnout v obou zemích bezpilotní letadla české výroby jako pomoc v boji s migrací. Ta by měla kontrolovat hranice. V Itálii a na Maltě bude zjišťovat, jestli by o podobné řešení byl zájem. Jak s Contem, tak s Muscatem chce hovořit také o budoucnosti EU či víceletém finančním rámci.
Itálie hrozí vetováním rozpočtu
Skupinu 450 migrantů, které Česko odmítlo, si nakonec rozdělilo sedm zemí – mezi nimi i Malta, která přijala 50 z nich. „Je to podle mne opravdový průlom ve zvládání migračních vln. Nikdo předtím se to nestalo. Itálie v tom zůstávala celou dobu sama,“ řekl italský premiér Giuseppe Conte.
Itálie se v posledních letech potýká s masovým přílivem migrantů z Afriky a už dlouho žádá unijní státy, aby jí s náporem pomohly. Vicepremiér Luigi Di Maio pohrozil, že v opačném případě bude Řím vetovat připravovaný dlouhodobý rozpočet Evropské unie. „Pokud se v brzké budoucnosti kolem imigrace nic nezmění, veto bude více než jisté,“ varoval vicepremiér.
Itálii i Česko spojuje vůle bojovat proti pašerákům lidí - právě jejich pohyb na pobřežích by mohly monitorovat české letouny. Obě země chtějí taky podporovat ekonomiku přímo v zemích běženců. Rozcházejí se ale v otázce přijímání migrantů - podle Babiše Evropa musí vyslat signál, že nelegální migrace je nepřípustná.
Itálie a Malta leží na trase, kudy v posledních letech mířilo z Afriky do Evropy nejvíce migrantů. Od místních politiků v minulosti často zaznívala kritika na adresu zemí takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) kvůli jejich odmítavému postoji k přijímání běženců.
„Velkým úspěchem a říkám to tady veřejně, by bylo, kdyby po našem setkání v Římě Andrej Babiš chtěl přijmout na území ČR jednoho migranta z Itálie,“ prohlásil Conte. To ale není příliš pravděpodobné. Česko odmítá přerozdělování běženců na základě kvót a kromě důsledné ochrany vnějších hranic prosazuje také pomoc v těch státech, odkud migranti připlouvají.
Koncem července poskytl italský premiér Conte rozhovor České televizi:
V Itálii byl předseda české vlády naposledy loni v březnu; u příležitosti šedesátého výročí podpisu římských smluv tehdy do Říma zavítal Bohuslav Sobotka. Maltu navštívil rovněž naposledy Sobotka. Loni v únoru se ve Vallettě zúčastnil summitu Evropské unie, které tehdy ostrovní stát předsedal.
Shodou okolností budou dnes o migraci kromě Babiše a Conteho jednat také italský ministr vnitra z protiimigrační Ligy Matteo Salvini a maďarský premiér Viktor Orbán, kteří se setkají v Miláně.
