Ministři v pondělí probírali pirátskou novelu školského zákona, která by mimo jiné odložila zavedení povinné maturity z matematiky. Vládní stanovisko je neutrální, ministr školství Robert Plaga (ANO) ale dal v Událostech, komentářích najevo, že požadavek na odklad považuje za populistický. Chce nejprve od organizace Cermat vědět, zda opravdu hrozí masivní propadání z matematiky.
Zrušit? Ministr Plaga chce vědět, zda by povinná maturita z matematiky zvýšila počet propadlých
15 minut
Události, komentáře: Vzdělávací systém a chystané změny
Poslanecký návrh zákona, pod kterým jsou podepsáni Piráti, zdůvodnil požadavek na zrušení povinné maturity z matematiky tím, že středoškoláci již dnes při skládání zkoušek z matematiky často končí neúspěšně. „Pokud bude realizován záměr zavádění povinné zkoušky z matematiky, můžeme očekávat nárůst podílu neúspěšných maturantů,“ stojí v důvodové zprávě.
Ministr školství Robert Plaga ale není přesvědčen, že skutečně takový problém hrozí. Odpověď chce dostat od organizace Cermat, která zajišťuje státní maturity. „Do konce srpna chci mít jasno, jestli je tam systémový problém,“ řekl ministr.
Nepedagogů učí příliš. Změna má zajistit, že budou mít alespoň nějaké vzdělání
K maturitě – ať z matematik,y nebo jiného oboru – by ovšem nemuseli v budoucnu žáky vést jen absolventi pedagogických fakult. Úvaha, že by učit mohli za určitých podmínek všichni vysokoškolsky vzdělaní lidé, ale není podle Roberta Plagy naprostým „čelem vzad“ oproti dosavadní politice, která naopak zapovídala vyučování lidem, kteří pedagogické vzdělání nemají.
Domnívá se, že současný stav, kdy na školách mohou působit jen lidé s pedagogickým vzděláním, ale zároveň je v případě nedostatku možné vzít kohokoli, je horší než to, co chce ministerstvo zavést. Učitelů bez pedagogického vzdělání přijatých kvůli nedostatku absolventů pedagogických fakult je podle Plagy příliš mnoho. „V některých regionech více než 10 procent výuky dnes zabezpečují lidé bez pedagogického vzdělání, které ředitelé berou na výjimku,“ vyčíslil.
V případě nedostatku lidí, kteří absolvovali pedagogické vzdělání, navíc může dnes vyučovat kdokoli. I to by se mělo změnit. K tomu přibude povinnost si pedagogické vzdělání doplnit.
„Myslím si, že pustit do systému vysokoškoláka s tím, že stát dá peníze řediteli na to, aby zaplatil učitele po dobu dvou let s tím, že do tří let si na pedagogické fakultě dodělá doplňující pedagogické studium, je zlepšení stavu. Dnes je to chaos,“ míní ministr školství.
Budoucnost školství podle Plagy: méně memorování, více kritického myšlení
Co a hlavně jak vlastně budou učitelé – v budoucnu snad i ti, kteří si pedagogické vzdělání teprve dodělávají – děti učit, je v současnosti sice docela jasné, ale to by se během deseti let mělo změnit. Ministerstvo školství sice pozastavilo aktualizaci rámcových vzdělávacích programů, ujišťuje však, že je to jen proto, že je chce pojmout mnohem ambiciózněji.
Podle Roberta Plagy by se celý systém výuky měl od základu změnit. „Potřebujeme nastavit vzdělávání na obecných, přenositelných kompetencích, schopnostech. Nikoli na tom, že (žáci) budou něco konkrétního znát a vydefinujeme do poslední čárky, co budou znát. Potřebujeme vybavit studenty schopností přizpůsobovat se měnícímu světu,“ řekl Plaga. Připustil, že „to zní jako klišé, ale je to pravda“.
Podle Plagy zcela základní znalosti dětem chybět nesmějí ani v budoucnu. „Trivium – číst, psát, počítat – musí zůstat zachováno. Ale to, co je k debatě a kam směřuje činnost ministerstva a expertů ve strategii 2030+, je spojeno s kritickým myšlením, schopností týmové práce a dalšími schopnostmi a gramotnostmi, jako je jazyková a matematická gramotnost. To znamená schopnost znalosti používat, nikoli memorování,“ zdůraznil šéf školského resortu.
