Sněmovna schválila snazší využití zubařů ze třetích zemí

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Podle předkladatelů pomůže návrh vyřešit nedostatek zubařů v Česku bez toho, aby se snížily nároky zákona na odbornou způsobilost zubních lékařů. Podle zákona nyní musejí lékaři ze zemí mimo EU, například z Ukrajiny, získat uznání svého diplomu, složit zkoušku z českého jazyka a odbornou aprobační zkoušku. Kvůli tomu podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) raději zamíří do Polska nebo na Slovensko.

Nově by tak podle novely mohli stomatologové po ověření jejich zubařského vzdělání pracovat pod dohledem zubařů s nejméně pětiletou praxí, kteří mají smlouvu nejméně se třemi zdravotními pojišťovnami, případně na pracovištích, které mají akreditaci pro vzdělávání. Tato pracoviště už nyní mohou zaměstnat zahraniční lékaře na šest měsíců kvůli získávání odborné praxe.

Návrh nyní dostane k potvrzení souhlasu Senát. Proti záměru tvůrců předlohy se již dříve postavil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

Omezení kratomu a dalších látek

Novela, která upravuje pravidla pro kratom a podobné látky, má rozlišit produkty podle rizikovosti. U méně rizikových má umožnit kontrolovaný prodej výhradně dospělým lidem za stanovených podmínek a bez reklamy. Většina z předkladatelů poslanecké předlohy uplatnila při druhém čtení celkový pozměňovací návrh, jenž ale její původní cíle nemění. O podobě novely by zákonodárci mohli hlasovat v květnu.

Protože se sněmovní projednávání regulace takzvaných psychomodulačních látek protahovalo, vláda s platností do konce roku zařadila HHC a další konopné deriváty na seznam zakázaných návykových látek. Jejich prodej teď není možný a držení většího než malého množství je trestné. Nynější návrh zákona bude podléhat souhlasu Evropské komise, autoři připouští možné potíže. Někteří poslanci z řad kritiků tvrdí, že novela přinese legalizaci drog, od zastánců zaznívá argument, že úplná prohibice nefunguje.

Předloha předpokládá, že vedle seznamu zakázaných omamných látek budou existovat další dva. Jeden by obsahoval takzvané zařazené psychoaktivní látky s neznámými zdravotními dopady, kam by spadaly všechny nové takové látky. Jejich prodej by nebyl možný a nejprve by se, před přeřazením na jiný seznam, až dva roky zkoumaly. Další seznam by obsahoval psychomodulační látky s nízkým zdravotním rizikem. Rozřazení by předkládalo vládě podle celkového pozměňovacího návrhu ministerstvo zdravotnictví s odborníky Státního zdravotního ústavu a vládního odboru protidrogové politiky.

Sněmovna také propustila do závěrečného schvalování novelu o zjednodušení administrativy při konání humanitárních a veřejných sbírek. Skupina poslanců kolem Jakuba Michálka (Piráti) navrhla v druhém čtení úpravu proti takzvaným deštníkářům známým zejména z pražského Staroměstského náměstí tak, aby k nabízení služeb v cestovním ruchu nemohli využívat ani propagací sbírky. Třetí čtení předlohy čeká poslance nejdřív v květnu.

Provozovatelé sbírek podle novely nebudou muset předkládat potvrzení, že nemají daňový nedoplatek nebo nedoplatek na zdravotním či sociálním pojištění. Dokládání těchto skutečností podle ministerstva vnitra značně prodlužuje proces vydávání osvědčení pro sbírky.

Základní registr obyvatel a základní registr osob asi budou převedené z ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ) do správy Digitální a informační agentury (DIA). Změnu, proti níž se postavili poslanci obou opozičních hnutí ANO a SPD, má přinést vládní novela o základních registrech. Sněmovna ji podpořila v prvním kole. Před dalším schvalováním novelu projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu.

Také se čeká úprava podmínek studia doktorandů. Univerzity by podle nové předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou.

Návrh na omezení inflační doložky církvím

Poslanci ANO navrhli omezit inflační navyšování finanční náhrady církvím za nevydaný majetek v restitucích. Navrhli tak doplnit vládní novelu církevního zákona, která má přinést digitalizaci, sjednocení terminologie a snížení administrativní zátěže týkající se církví. Návrh ANO vyvolal protesty lidoveckých poslanců, kteří připomínali, že platná pravidla církevních restitucí posvětil Ústavní soud. Opoziční poslanci na obhajobu svého návrhu argumentovali tím, že sněmovna loni omezila mimořádnou inflační valorizaci důchodů.

Inflační doložka počítá s tím, že se výše nesplacené částky finanční náhrady církvím každoročně zvyšuje o míru roční inflace. Podle návrhů poslanců ANO by se částka měla zvýšit maximálně o 2,26 nebo 3,03 procentního bodu. S ohledem na koaliční většinu nemá návrh opozičního hnutí mnoho šancí na úspěch. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) už oznámil, že návrh ANO nepodpoří s ohledem na smluvní závazek na vypořádání státu s církvemi.

Vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování, má také přinést změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Vláda chce novelou změnit mimo jiné jejich označení z evidovaných právnických osob na církevní právnické osoby, proti čemuž se postavili lidovečtí poslanci Nina Nováková a Aleš Dufek. Baxa uvedl, že zachování současného názvosloví podpoří.

Pravidla vzdělávání úředníků

Vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, asi budou mít do budoucna povinnost složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání. Úspěšné vykonání této zkoušky bude podmínkou pro následné složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. U té by úředníci nově neměli skládat obecnou část, ponechána bude jen její zvláštní část. Zvláštní část se pak bude vytvářet na míru potřebám konkrétní správní činnosti, kterou budou úředníci vykonávat.

Norma také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí.

Účinnosti má novela nabýt počátkem příštího roku. Správní činnosti, které budou moci vykonávat úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí, má podle návrhu sněmovního výboru pro veřejnou správu stanovit ministerstvo vnitra prováděcím předpisem.

Prodloužené jednání

Poslanci si na začátku jednání odsouhlasili možnost jednat až do půlnoci oproti běžné sedmé hodině večer. Možnost prodloužení jednání i do pozdních večerních hodin zdůvodnil předseda poslanců ODS Marek Benda případným „zaseknutím“ debat o změnách programu schůze. O útercích tyto diskuze často trvají i několik hodin, v úterý poslancům zabraly i s hlasováním skoro dvě a půl hodiny. Benda ale dodal, že navrhovaný program by bylo možné vyčerpat i do 19 hodin.

Předsedkyně poslanců Alena Schillerová (ANO) neprosadila, aby se poslanci zabývali vládním slibem o zvýšení daňové slevy na poplatníka, od čehož podle ní kabinet ustupuje. Jde podle ní o „flagrantní pohrdání programovým prohlášením“. Hned několik nových bodů neúspěšně navrhoval předseda SPD Tomio Okamura. Týkaly se podle něho pokračujícího zdražování a projednání předloh SPD například o zavedení obecného referenda, posílení práva na nutnou obranu a zestátnění exekutorů.

Opoziční poslanci žádali také třeba projednání digitalizace stavebního řízení, zvýšení příspěvků na péči, vypsání referenda o korespondenční volbě, přijetí eura. Věnovat se chtěli i unijnímu migračnímu paktu nebo údajné destabilizaci zdravotnictví. Poslanec ANO Jan Richter znovu chtěl přednostní diskusi o návrhu na zřízení vyšetřovací komise k loňské tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 6 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 8 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 12 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.