Prezidentem České republiky zůstane na dalších pět let třiasedmdesátiletý matador tuzemské politické scény Miloš Zeman. Podle konečných výsledků získal ve druhém kole prezidentské volby 51,36 procenta hlasů, a porazil tak vědce a bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Druhé funkční období mu začne složením prezidentského slibu 8. března.
Zeman znovu. Hlava státu obhájila Pražský hrad
Mimořádné Události: Prezidentem zůstává Miloš Zeman (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Volba prezidenta
- 0:00
Vážení čtenáři, textový on-line přenos v tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 23:55
Analýza výsledku voleb: O Zemanově vítězství rozhodla schopnost mobilizovat i lovit v Drahošových vodách.
- 23:47
"Ne všichni voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola, kteří doporučovali volbu Jiřího Drahoše, ho nakonec volili," připomíná politolog Kamil Švec ve speciálním vysílání ČT24.
Svého soupeře Jiřího Drahoše Zeman porazil o 152 184 hlasů. Nejvíce bodoval v malých městech a obcích, naopak v těch velkých vítězil spíše Jiří Drahoš.
Zeman zvítězil v deseti krajích, Drahoš ve čtyřech včetně Prahy. Voliči mu dali přednost ve Středočeském, Libereckém a Královéhradeckém kraji. Zeman vyhrál ve všech ostatních, nejvýrazněji v Moravskoslezském kraji. Drahoš uspěl také u Čechů v zahraničí. Celkově v Čechách zvítězil Drahoš v poměru 52:48 procentům hlasů, na Moravě ho Zeman porazil poměrem hlasů 57:43.
„Budu se těšit na dalších pět let, pět let plného pracovního nasazení, na pět let, kdy budu i nadále jezdit mezi občany, setkávat se s nimi a poslouchat jejich názory,“ řekl pak staronový prezident ve vítězném projevu.
Zemanova druhá inaugurace se podle prezidentova kancléře Vratislava Mlynáře bude konat tak jako před pěti lety 8. března na Pražském hradě při společné schůzi sněmovny a Senátu, ačkoli ohledně termínu budou mít konečné slovo zákonodárci. I předsedové obou komor však avizovali, že v případě vítězství Miloše Zemana počítají s inaugurací 8. března.
Mimořádné Události: Prezidentem zůstává Miloš Zeman (zdroj: ČT24)
Rozhodnuto po dvou hodinách
I když byl výsledek volby těsný a za konečný bylo možné výsledek považovat až ve velmi pozdní fázi sčítání hlasů, netrvalo to dlouho. Jiří Drahoš uznal porážku a Miloš Zeman přednesl vítězný projev zhruba dvě hodiny po zavření volebních místností – tehdy již bylo sečteno výrazně přes 90 procent hlasů.
První sečtené volební okrsky byly ty nejmenší, výsledky z nich byly k dispozici již zhruba čtvrt hodiny po skončení voleb. Rychle to ale šlo i jinde. Například v jednom z okrsků v Moravské Ostravě bylo 351 obálek, o výsledcích měla komise jasno po 25 minutách. Poslední volič přitom přišel až čtyři minuty před uzavřením volebních místností „Měl jsem naplánované, že půjdu na poslední chvíli, že si odskočím z práce,“ poznamenal.
Finále prezidentských voleb provázela rekordní účast. Hlasovat přišlo 66,6 procenta voličů. Projevilo se to i v okrsku v Ostravě-Hrušově, který měl v prvním kole nulovou účast. Tentokrát bylo v urně devět obálek. I tak měla volební komise snadnou práci. „Šlo to docela rychle,“ shrnul její předseda Radomír Čech.
Nicméně večer oznámila mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová, že se musí přepočítat výsledky v Malé Skále na Jablonecku. Členové komise měli pochybnost o správnosti údaje o počtu voličů, který zapsali. „V souladu se zákonem se komise rozhodla tento údaj přepočítat,“ uvedla mluvčí.
Přepočet však neměl vliv na výsledek volby samotné. Šlo pouze o účast. Počet zapsaných voličů se snížil ze 730 na 715, účast ze 78,36 procenta na 80 procent. „Vše ostatní zůstalo stejné,“ ujistila Petra Báčová. Změna se nedotkla celorepublikového údaje o účasti, ta zůstává na 66,6 procenta.
Výsledek komentovali politici i příznivci kandidátů
K vítězství Miloše Zemana se vyjádřili vrcholní politici v Česku i zahraničí, gratulace Miloši Zemanovi přišla například ze Slovenska. Reagovali také jeho stoupenci. Bývalý ministr zahraničí Zemanovy vlády Jan Kavan například ocenil, že vítěz voleb ohlásil, že by chtěl být pokornější a vstřícnější vůči jiným názorům. „Doufám, že bude vnímat, že hlasy pro Jiřího Drahoše byly hlasy proti němu,“ řekl Jan Kavan. Zpěvák Daniel Hůlka pak ocenil, že podle jeho názoru „zvítězil zdravý rozum nad propagandou“.
Naopak herec Boleslav Polívka, který podporoval Jiřího Drahoše, očekává pokračování dosavadního dění na Hradě. „Mně se to opravdu nelíbí,“ podotkl. Drahošova manželka však zklamání najevo nedala. „Není to zklamání, celá kampaň byla úžasná. Víme, že je tady spousta lidí, kteří to chtějí trošku jinak,“ ujistila.
Zemanova kampaň – nekampaň
Obhajobu prezidentského postu v přímé volbě Miloš Zeman oficiálně oznámil začátkem března 2017, při čtvrtém výročí svého nástupu do funkce. Jeho kandidaturu podpořili občané téměř 104 tisíci podpisy.
Zeman předem oznámil, že se nebude účastnit debat se svými protikandidáty a že nepovede kampaň. Slib ale dodržel jen částečně. Místo debat každý týden promlouval na soukromé televizní stanici, jejíž ředitel mu vyjadřoval otevřeně podporu, a interview poskytoval také některým rádiím a zpravodajským webům – to vše bez oponentury rivalů.
Dál také cestoval po českých krajích a setkával se s voliči; odmítal ale, že by jeho regionální cesty představovaly součást kampaně.
Obratem do debat
Názor na debaty prezident změnil až po prvním kole, ve kterém získal 38,56 procenta hlasů, a o dvanáct procent tak předstihl druhého na pásce Jiřího Drahoše. Přijal jeho výzvu k setkání před televizními kamerami, v první chvíli připustil maximálně dvě diskuse, aby posléze změnil názor a potvrdil účast hned ve čtyřech televizích. Drahoš ovšem setrval na slíbených dvou duelech, a ve dvou případech tak Zeman mluvil sám.
S protikandidátem se hlava státu nakonec utkala dvakrát – v úterý v televizi Prima, ve čtvrtek v České televizi. Zatímco v prvním duelu měl Zeman před bouřlivým publikem a s pasivním moderátorem výrazně navrch, ve druhém se podle komentátorů poměr sil vyrovnal, případně mírně přiklonil na Drahošovu stranu; Zeman byl často v defenzivě.
„Podceňovaný Jiří Drahoš dokázal Miloši Zemanovi důstojně čelit, a v některých momentech ho i argumentačně předčil,“ napsal například komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Na Zemanově výrazu bylo podle něj vidět, že je z vývoje debaty rozladěný.
Předvolební finále: Prezidentský duel Jiřího Drahoše a Miloše Zemana (zdroj: ČT24)
I když byla debata poměrně klidná, osobní útoky nechyběly. Drahoš označil Zemana za politika minulé éry a člověka rozdělujícího společnost. Stávající prezident kontroval, že jeho rival o politice nic neví. Jedním z klíčových momentů byla prezidentova neúspěšná snaha předat protikandidátovi do té doby neznámý seznam dárců spolku Přátelé Miloše Zemana, kteří hlavě státu platili kampaň.
V závěrečném slovu pak Miloš Zeman vystoupil až neobvykle smířlivě a vyzval občany, aby šli k volbám. „Žijete ve svobodné společnosti se všemi jejími nedostatky. Můžete tedy svobodně rozhodovat o tom, koho si ve volbách vyberete. Jediné, co vás prosím, jděte k volbám. Nezůstávejte doma, protože poté ti, kdo nepůjdou k volbám, mohou ovlivnit svou neúčastí jejich výsledek. Děkuji vám, že k volbám půjdete,“ prohlásil.
Kdo platil kampaň?
Již zmíněné financování kampaně se v jejím závěru stalo také hlavním tématem. Miloš Zeman na svém transparentním účtu dokázal shromáždit zhruba 4,5 milionu korun. Celé dvě třetiny poslal výrobce brzd DAKO-CZ a producent materiálů pro letadla a auta Composite Components – obě firmy jsou spojené se jménem zbrojaře Jaroslava Strnada. Částkou 900 tisíc pak přispěl právník Jan Nekola, který s firmami Strnadova impéria rovněž spolupracuje.
Další příspěvky, které se objevily na Zemanově účtu, jsou v porovnání se zmíněnými částkami zanedbatelné. Účet Miloše Zemana sice obsahuje téměř 9500 položek, naprosto drtivou většinu ale tvoří haléřové částky, často s nelichotivými vzkazy, které zaslali prezidentovi odpůrci. Zemanův tým navíc neutratil z transparentního účtu téměř nic. Reklamu v ulicích totiž platili jeho podporovatelé většinou jménem zmíněného spolku Přátelé Miloše Zemana.
Místo dcery pomáhala manželka
Zatímco před pěti lety Miloši Zemanovi s oslovováním voličů pomáhala dcera Kateřina, letos se po jeho boku neobjevila. Více vidět naopak byla manželka Ivana, která se stala i šéfkou petičního týmu pro sběr podpisů. „Žena by měla následovat svého muže a měla by ho podporovat,“ řekla. Její muž se podle ní ve funkci prezidenta chová zodpovědně, jde mu o prosperitu země a je ochoten říkat i nepopulární věci.
První dáma se zajímá i o roli žen v armádě či o propagaci sebeobrany. Navštívila například české vojačky sloužící v Afghánistánu, se kterými mluvila o stresu, odloučení od rodin i o životě ve službě. Sama si udělala zbrojní pas. Loni se setkala s dvojnásobným vrahem Jiřím Kajínkem, kterému poté prezident udělil milost.
Ivana a Miloš Zemanovi v sídle Strany práv občanů po prvním kole prezidentských voleb
Záštita vyznamenaných
Miloše Zemana i tentokrát podporovala řada osobností, byť jich bylo výrazně méně než při volbách před pěti lety. Zastání našel například u osob, kterým udělil státní vyznamenání; podporu mu vyslovil zpěvák Daniel Hůlka, František Ringo Čech nebo režisér Zdeněk Troška: „Není to člověk, který by tam jenom papouškoval, postával a nechal se řídit někým v pozadí.“ Sám prezident sice uvedl, že ho podpořil také zpěvák Karel Gott, ten to však popřel.
Z neúspěšných prezidentských kandidátů Zemana před druhým kolem podpořili Petr Hannig a Jiří Hynek. Ve sněmovně našel nepřímou podporu u komunistů a SPD, k jeho volbě se přidali i někteří členové ANO (například šéf hnutí Andrej Babiš, ministryně Karla Šlechtová nebo hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová) a ČSSD (například úřadující šéf Milan Chovanec). Naopak pravicové strany označovaly porážku Zemana za cíl voleb.
S podporou hnutí ANO
Až před druhým kolem se k podpoře Zemana přihlásilo vedení hnutí ANO a vyzvalo k tomu i své voliče. Podle místopředsedy Jaroslava Faltýnka považuje hnutí Zemana za zkušeného politika, který prosazuje národní zájmy a bojuje proti ilegální migraci. „V těchto názorech se my se stávajícím prezidentem stoprocentně ztotožňujeme,“ řekl Faltýnek.
Podpora pro Zemana přišla i ve vypjaté vládní situaci. Babišův jednobarevný kabinet minulý týden nedostal důvěru. Tento týden předal ministerský předseda prezidentovi demisi a Zeman ho obratem pověřil sestavením druhé vlády.
Podle kritiků šlo o další projev „mocenského paktu“ mezi Hradem a hnutím ANO, který má Babišovi přinést moc a Zemanovi voliče ANO, prezident ale takovou interpretaci odmítá: „Žádný pakt reálně neexistuje, my se v něčem shodujeme, v něčem lišíme.“
Průzkumy před druhým kolem naznačovaly, že souboj o post prezidenta bude velmi těsný. Například průzkum agentury Kantar TNS pro Českou televizi přisoudil oběma kandidátům podporu zhruba 45 procent. Malé rozdíly předpokládaly i sázkové kanceláře. Zatímco před prvním kolem favorizovaly Miloše Zemana, před druhým kolem už byly kurzy téměř vyrovnané.
Pět let s mistrem kontroverzí
Během prvního prezidentského mandátu mířila na Zemana hojná kritika za řadu kontroverzních výroků včetně vulgarit, minimálně rozpaky pak vzbuzoval výběr spolupracovníků v čele s prezidentským poradcem Martinem Nejedlým.
Rozruch vyvolávala i Zemanova zahraničněpolitická aktivita a diplomatická vstřícnost k Pekingu a Moskvě. Zatímco podle hlavy státu ji motivuje snaha podpořit tuzemské exportéry, podle kritiků Hradu je servilní a vazalská. Další spory vyvolávalo udělování státních vyznamenání osobnostem, které hlavě státu před pěti lety vyslovily podporu, nebo jmenování profesorů. I přesto si ale Zeman dokázal udržet silné a početné jádro příznivců.
Dlouhodobě poutá pozornost také prezidentův zdravotní stav. Při některých svých vystoupeních působí unaveně. Jeho lékaři však uvedli, že kromě neuropatie dolních končetin se Zeman těší dobrému fyzickému i psychickému zdraví.